Aktuální článek
Československé konopí jako lék

Československé konopí jako lék

  • Bádání na téma konopí se celosvětově stává čím dál tím atraktivnější záležitostí. Základy vědeckému výzkumu léčebných účinků konopí položili v 50. letech v bývalém Československu vědci Jan Kabelík, František Šantavý a Zdeněk Krejčí. Přestože jejich výsledky byly na svou dobu převratné, jsou dnes jejich jména ve světě téměř neznámá.

Naše civilizace využívá konopí desítky tisíc let. Ve 20. století byla vyvinuta natolik pokročilá technologie, že umožnila objevit chemickou strukturu konopí a zkoumat jeho aktivní složky na molekulární úrovni.

Českoslovenští vědci se na tomto výzkumu v 50. letech významně podíleli. Jeho hlavním průkopníkem byl profesor Jan Kabelík z Výzkumného ústavu léčivých rostlin ve Velkých Losinách. Svůj zájem věnoval antibakteriálním účinkům vyšších rostlin a společně s profesorem Zdeňkem Krejčím z Univerzity Palackého v Olomouci prostudovali celou řadu rostlin. Zaujalo je konopí, u kterého narazili na výrazné antibiotické a anestetické účinky.

Záhy zjistili, že tento překvapující objev není úplnou novinkou, ale že odhaluje již dávno poznané (avšak zapomenuté) vlastnosti této pozoruhodné rostliny. „Když jsem pak dodatečně hledal ve starých herbářích a lékařství lidovém a divochů, našel jsem, že těchto výborných vlastností konopí využito bylo zde již dávno,“ promlouvá k nám ze starých spisů samotný profesor Kabelík a pokračuje: „Je to poučný příklad, jak vysoce účinná léčivá rostlina, dobře známá ve starověku a středověku, užívaná dokonce koncem XIX. století, byla zapomenuta a opuštěna – zcela neprávem – dnešním oficielním lékařstvím… Ve středověku a v lidovém lékařství mnoha zemí byla známa antibiotická a analgetická vlastnost konopí. Jako protibakterielní prostředek jej užívají hlavně černoši jihoafričtí. Vysoký antibiotický účin byl znovu objeven a potvrzen v našem ústavě a hlavní část této monografie věnována bude tomuto léčivému účinku… Nadto se tu uplatňuje výhodně jeho dobrý účin analgetický,“ popisuje v úvodu monografie svého týmu historii a důvody pro studium této rostliny profesor Kabelík. Tato monografie je souborem přednášek a diskusí na téma konopí, které proběhly na zasedání vědecké konference vysokých škol v Olomouci již v roce 1954. Samotná monografie vyšla o rok později pod názvem Konopí jako lék.

V nejdůležitější a nejzajímavější části monografie je popsán v té době zcela převratný výzkum s ohromujícími výsledky. Otázkou bylo, která látka je za antibiotické a analgetické účinky v konopí zodpovědná. Zdeněk Krejčí s Františkem Šantavým pak jako první na světě objevili, popsali a z konopí izolovali první cannabinoidní kyselinu – antibakteriálně účinnou kyselinu cannabidiolovou.

Zdeněk Krejčí

Tato skutečnost bohužel ve světě takřka není známá, neboť vše bylo publikováno v roce 1955 česky v univerzitních aktech[1]. Kdyby to bývalo bylo publikováno anglicky ve vědeckých světových časopisech, mělo by to podle profesora českého původu Lumíra Hanuše z Hebrejské univerzity (bývalého studenta profesora Krejčího) jistě zcela jiný dopad. Jejich jména by dnes byla dobře známá a hojně citovaná. Místo nich však jsou dnes citováni Schulz a Haffner, kteří publikovali tuto kyselinu až v roce 1958, aniž by uvedli její strukturu.

Profesor Šantavý pak publikoval v roce 1964 v aktech Lékařské fakulty v Olomouci práci (podána k publikaci již v roce 1963), ve které na základě posunu hodnot optické rotace uvedl správnou absolutní konfiguraci cannabidiolu a delta-9-tetrahydrocannabinolu a určil polohu jejich dvojné vazby v monoterpenickém cyklu[2]. V témže roce izolovali profesor Gaoni a profesor Mechoulam delta-9-tetrahydrocannabinol a určili jeho strukturu (cannabidiol izolovali a jeho strukturu určili v roce 1963). O tři roky později, v roce 1967, určili profesoři Mechoulam a  Gaoni absolutní konfiguraci delta-9-tetrahydrocannabinolu na základě korelace se známými terpenoidy. Byla shodná s absolutní konfigurací profesora Šantavého z roku 1964.

doporučujeme

Jan Kabelík, František Šantavý a Zdeněk Krejčí byli průkopníky výzkumu léčebného konopí. Přes tento slibný základ byla na naší půdě linie jejich odkazu po revoluci přerušena. Jejich přímý následovník Lumír Hanuš odešel pokračovat ve své práci do Izraele a relevantní výzkum konopí pro léčebné účinky dnes v České republice prakticky neexistuje. Hlavní bariéry jsou nedostupnost konopí k výzkumným účelům, nedostatečná informovanost klinických pracovišť a nejasný regulační rámec.

[1] Krejčí Z., Šantavý F. Isolace dalších látek z listí indického konopí Cannabis sativa L. Acta Univ. Palacki. Olomuc. 6, 59–66, 1955

[2] F. Šantavý. Notes on the structure of cannabidiol compounds. Acta Univ. Palacki. Olomuc, Fac. Med. 35, 5–9, 1964

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!