
Lukáš Hurt pracuje jako překladatel, novinář, editor a vydavatel. Od…
Existují různé formy diabetických onemocnění, z nichž nejrozšířenější je cukrovka prvního a zejména pak druhého typu. Diabetem prvního typu se označuje autoimunitní onemocnění, které se objevuje u mladších lidí jako důsledek selektivní destrukce buněk slinivky břišní vlastním imunitním systémem. Tím se přestává produkovat hormon inzulin, který má za úkol snižovat hladinu cukru v krvi. Stále se přesně neví, proč dostává tělo impulz k ničení vlastních buněk, jehož nejvážnějším následkem je absolutní nedostatek inzulínu a následná celoživotní závislost na jeho vnější aplikaci.
Oproti tomu diabetes druhého typu se vyznačuje neschopností těla využít inzulin, který samo produkuje. Tento převládající typ cukrovky se objevuje zejména u starších lidí. Mezi hlavní spouštěče nemoci patří nezdravý životní styl, nedostatek pohybu, stres a špatné stravovací návyky.
Následkem toho začne být tělo vůči inzulinu více či méně rezistentní, což se v současné době léčí ústně podávanými antidiabetiky, které zvyšují citlivost tkání k účinkům inzulinu. Kromě cukrovky prvního a druhého typu existují další specifi cké formy jako například těhotenský diabetes, který postihuje až 4 % těhotných žen. Nicméně diabetes druhého typu zcela převládá, protože jím trpí kolem 90 % cukrovkářů.
Následky onemocnění a možnosti léčby
Moderní medicína přistupuje k cukrovce jako k nevyléčitelné chorobě a hlavním cílem současné léčby je „pouze“ zvýšení kvality života u pacientů a předcházení tzv. pozdním komplikacím diabetu. Mezi nejvážnější z nich patří poškození očních cév (diabetická retinopatie), poškození cév v ledvinách (diabetická nefropatie), poškození funkcí nervů (diabetická neuropatie) a z ní vycházející syndrom „diabetické nohy“.
Při této časté komplikaci dochází kromě poškození nervů také k řídnutí kostí a poruchám prokrvení, které vedou ke vzniku nehojivých ran. Diabetik kvůli snížení citlivosti nervů často nevnímá bolest a těchto ran, či dokonce vážně poškozených tkání si nevšimne. Konvenční způsoby léčby pozdních komplikací cukrovky nejsou ani v dnešní době moc úspěšné, a proto se současná medicína zaměřuje spíše na prevenci jejich vzniku. I tak musí každoročně v České republice podstoupit amputaci dolní končetiny kolem osmi tisíc diabetiků.
Konopí snižuje hladinu cukru v krvi
Podle studie v lékařském žurnálu Autoimmunity z roku 2006 mají kanabinoidy CBD (kanabidiol) a CBN (kanabinol) schopnost neutralizovat reakce těla na výraznější výkyvy množství cukru v krvi. Další kanabinoid s velkým (a do značné míry stále neprozkoumaným) léčebným potenciálem THCV (tetrahydrokanabivarin) pomáhá zvyšovat citlivost tkání na inzulin a zároveň chrání buňky, které tento hormon v těle vytvářejí.
Podle ředitele výzkumného centra zabývajícího se metabolismem při Buckinghamské univerzitě ve Velké Británii, profesora Mika Cawthorna, „redukují navíc některé kanabinoidy i množství tuku v játrech, regulují hladinu cholesterolu a urychlují v těle metabolické procesy.“ O potenciální využití kanabinoidů pro léčbu cukrovky se zajímají i farmaceutické koncerny. Společnost GW Pharmaceuticals nedávno oznámila úspěšné dokončení druhé fáze studie, která zkoumala vliv synteticky připraveného léku obsahujícího kanabinoidy na pacienty s cukrovkou druhého typu.
O myších a lidech
Než se podíváme na několik konkrétních případů „samoléčby“, bude vhodné zastavit se ještě na chvíli u vědeckých poznatků z posledních let. Závěry výše zmiňované izraelské studie z roku 2006 dokázaly, že kanabinoid CBD má zásadní vliv na snížení hladiny cukru v krvi a další veskrze pozitivní účinky na zdraví testovaných myší s cukrovkou.
Vědci z fakultní nemocnice Hadassah v Jeruzalémě přišli mimo jiné se závěry, podle kterých se během zhruba sedmnácti týdnů pozorování rozšířila cukrovka téměř u všech testovaných myší, jimž nebyly aplikovány žádné kanabinoidy. Na druhou stranu více než polovina myší, kterým bylo nitrožilně aplikováno CBD, netrpěla cukrovkou ani po dvaceti šesti týdnech. Tyto výsledky byly velice povzbudivé, nicméně žádný obdobný výzkum, ve kterém by místo zvířat figurovali lidé, od té doby neproběhl.
Z roku 2006 pochází i studie z americké lékařské fakulty ve Virginii, kde odborníci na toxikologii a farmakologii přišli také se zajímavým zjištěním – kanabinoid CBD dokáže snižovat neurotoxicitu, zánětlivost a riziko poškození cév, čímž funguje jako prevence před hrozící ztrátou zraku. Takové poškození cév může totiž vést až ke zmiňované diabetické retinopatii, což je nejčastější příčina oslepnutí mezi dospělou populací.Americká (stejně jako izraelská) studie získávala data z pokusných „králíků“, kterými ani tentokrát nebyli lidé, ale opět se jednalo o malé laboratorní hlodavce. Přesto oba výzkumy potvrdily předpoklady o léčebném potenciálu kanabinoidů, nicméně k výraznému rozvoji podobných výzkumů (nejen na myších, ale i na lidech) nedošlo.
Zajímavé výsledky a údaje o vlivu konopí na člověka trpícího cukrovkou se objevily na začátku roku 2012 v prestižním British Medical Journal, kde byly publikovány závěry rozsáhlé studie, na které se podílelo více než deset tisíc Američanů. Z celkového vzorku bylo 60 % neuživatelů, 30 % užívalo marihuanu v minulosti, 5 % mělo konopí v nějaké formě jednou až čtyřikrát měsíčně a přes 3 % byli pravidelní uživatelé.
Autoři studie předpokládali, že diabetes se bude vyskytovat méně u uživatelů konopí právě z důvodu léčebných účinků jednotlivých kanabinoidů, což se také potvrdilo. V závěru autoři uvádějí, že výskyt cukrovky je prokazatelně nižší u současných i bývalých uživatelů konopí. Celá studie je v kompletním znění volně ke stažení na internetu. Opustíme nyní svět zahraničních výzkumů a v dalším článku se podíváme zblízka na dva konkrétní případy léčby cukrovky konopím u nás.