Aktuální článek
Kratom: nenápadná euforie

Kratom: nenápadná euforie

  • Zdá se to k nevíře, ale pořád ještě existují rostlinné drogy, které u nás skoro nikdo nezná. Nevedly se kvůli nim války, nerozvrátily mocné říše, ba ani nedaly vzniknout tajným kultům. Jednou z nich je kratom neboli mitragyna speciosa – tropický strom s psychoaktivními listy. Patří do čeledi mořenovitých (jako káva) a jeho domovinou je jihovýchodní Asie, od Thajska (kde se mu říká i kakuam, ithan či thom) přes Malajsii (tam ho znají jako biak-biak či ketum) a Indonésii až po Novou Guineu. Účinky jeho širokých oválných listů znají místní lidé odedávna a jsou docela podivuhodné – stimulační, sedativní a euforické zároveň.

KRATOM JE JEDINOU OPRAVDU FUNKČNÍ ,NÁHRAŽKOU OPIA‘.“
Dale Pendel, Pharmako/Gnosis

Tradiční medicína

O historii užívání kratomu se toho příliš neví. Obyvatelé Indočíny ho podle všeho znají odnepaměti, pro vědu ho popsal až na začátku 19. století holandský botanik Pieter Willem Korthals. V léčitelství slouží jako lék proti průjmu, chřipce či bolesti. Rolníkům pomáhá snášet těžkou práci za úmorného vedra, obdobně jako kdysi v Jižní Americe koka, kterou připomíná i způsobem užívání ve formě odvaru či prostého žvýkání čerstvých listů (dá se i kouřit, ale není to nic příjemného).

Před dvěma sty lety, když začalo celou jihovýchodní Asii sužovat opium, si místní povšimli, že kratom zmírňuje abstinenční příznaky. Osvědčil se tudíž jako jeden z prvních prostředků substituční terapie při léčbě závislosti. Počátkem 20. století zkoumali vědci alkaloidy přítomné v kratomu a nejhojnější z nich pojmenovali mitragynin. Bylo již zřejmé, že jeho účinky mají skutečně s opiáty něco společného.
 

Zakázat a vyhladit

Roku 1943 v Thajsku kratom zakázali. Důvody však byly úplně jiné, než bychom dnes čekali. Nešlo vůbec o jeden z prvních výstřelů ve válce proti drogám, ale naopak o snahu thajské vlády omezit pokles příjmů z prodeje opia, které bylo na rozdíl od kratomu zdaněno a značně přispívalo do státní pokladny. Když pak během válečných let vláda daň zvýšila, pro mnoho konzumentů to bylo příliš, a tak začali přecházet na levnější kratom, jehož listy si mohli sami natrhat v lese.

Zákon dokonce vyžadoval, aby byly vykáceny i divoce rostoucí stromy, ale po druhé světové válce nebyl naštěstí příliš horlivě prosazován a brzy pozbyl jakýkoliv smysl, protože opium bylo zakázáno celosvětově. Zákaz však zůstal v nezměněné podobě v platnosti až do konce sedmdesátých let, kdy došlo k jeho zmírnění – kratom byl spolu s konopím a lysohlávkami zařazen do kategorie drog nejnižšího stupně nebezpečnosti.

Účinky

Účinky nastupují již deset minut po požití. Při nižších dávkách (záleží však i na odrůdě a uživateli) kratom jako stimulant bystří mysl, potlačuje únavu, těžkou jednotvárnou fyzickou práci činí snesitelnější a může i zvyšovat libido. Podporuje povídavost a družnost, může však vyvolat i podrážděnost. Při vyšších dávkách snižuje citlivost na fyzickou a duševní bolest, příjemně zklidňuje tělo i mysl a podporuje snění za bílého dne. V takovém stavu bývá velice příjemné ležet se zavřenýma očima, poslouchat hudbu a snít si živé a barevné sny. Účinky skutečněpřipomínají opium a mohou trvat až šest hodin, v závislosti na dávce. Mezi tělesné účinky patří mírné zúžení zorniček a zarudnutí očí.

Při vyšších dávkách pak mírná nevolnost a pocity závratě, které jsou však zpravidla brzy vystřídány příjemnějšími efekty. Dozvuky po odeznění účinků bývají různorodé – u nízkých dávek stěží znatelné, u někoho i vcelku příjemné, avšak po vyšších dávkách se může objevit i dost nepříjemná kocovina. Kratomem se prakticky není možné smrtelně předávkovat, ale příliš velké dávky jsou dost nepříjemné. S opiem má kratom bohužel společné ještě něco – při pravidelném užívání vzniká mírná fyzická závislost, přiměřená jeho příjemným účinkům. Abstinenční příznaky (podrážděnost, zívání, průjem, rýma a bolest kloubů či svalů) naštěstí nebývají příliš silné a brzy vymizí, ale i tak je potřeba dát si pozor. 

Chemie

Když se v sedmdesátých letech vědci podívali kratomu na zoubek podrobněji, kromě mitragyninu objevili ještě dvě desítky dalších alkaloidů. Jejich účinky jsou opravdu různorodé a obsah i vzájemný poměr se značně liší v závislosti na stáří a odrůdě rostliny. Až docela nedávno – před deseti lety – se zjistilo, že ačkoliv mitragynin (v malých dávkách stimulant, ve větších lehké sedativum) tvoří u starších stromů až 66 % celkového obsahu alkaloidů, větší podíl na celkových účincích má příbuzný 7-hydroxymitragynin, který je sice zastoupen pouhými 2 %, ale je mnohonásobně silnější. Výzkumy potvrdily, že jde o účinné analgetikum, které skutečně účinkuje jako opiát se všemi průvodními jevy. 

Na příslušné receptory se dokonce váže lépe než morfi n, přestože vedlejší účinky (jako zácpa či respirační deprese) jsou mírnější. Testy na zvířatech prokázaly i vznik tolerance a výskyt abstinenčních příznaků po vysazení. Kratomové alkaloidy jsou přitom od opiátů i dalších běžných analgetik značně odlišné – strukturou připomínají spíš indolové halucinogeny – a vykazují velmi malou toxicitu. Ve větším množství jsou v kratomu zastoupeny ještě paynanthein (9 %) a speciogynin (7 %), které uvolňují hladké svalstvo. Zbývající alkaloidy zas snižují krevní tlak, stimulují imunitní systém či působí proti zánětům.

Samoléčba závislosti

Protože se účinné látky kratomu vážou na stejné receptory jako opiáty, může sloužit coby náhrada syntetik (jako metadon) při léčbě opiátové závislosti. Kratom zmírňuje závažnost abstinenčních příznaků a není příliš návykový (ve srovnání s opiáty), takže jeho užívání bývá relativně bezproblémové. Ve své domovině se k těmto účelům užívá dnes stejně jako v 19. století a má k tomu ty nejlepší předpoklady – kromě toho, že očividně funguje, je snadno dostupný, levný a ani při dlouhodobém užívání nevede k závažným zdravotním problémům (uváděny bývají pigmentace, vyschlá kůže, zácpa, nespavost a ztráta libida). Ačkoliv věda se kupodivu tímto využitím kratomu doposud příliš nezabývala, samoléčba slaví úspěchy i na Západě, o čemž se lze přesvědčit v mnoha diskuzích na internetových fórech.

Ledový koktejl 4×100

Na jihu Thajska byl kratom odedávna součástí místní kultury a nic na tom nezměnil ani jeho zákaz před sedmdesáti lety. I dnes jde o nejběžnější zakázanou drogu – překonává i konopíPoslední dobou se však z medicíny předků stává droga chudých. Mladí si z listů vaří podivný nápoj, jehož součástí je kromě silného kratomového sirupu ještě limonáda s kofeinem, sirup proti kašli s kodeinem či difenhydraminem, hrst dalších léků a kostky ledy. Výslednému koktejlu se říká 4×100 a s tradičním kratomovým čajem již nemá moc společného. Největší popularitě se těší mezi muslimy na jihu Thajska, protože pro ně platí zákaz alkoholu. V sousední Malajsii je zas nápoj ze zakázaného kratomu k dostání od pouličních dealerů pod názvem air ketum

Globalizace

Do Evropy a USA dorazil kratom docela pozdě – vlastně až počátkem 21. století. Dlouho zůstával ve stínu jiných, tzv. legálních drog, patrně proto, že jeho cílovou skupinu netvoří ani psychonauté, ani návštěvníci tanečních akcí, ale nakonec si své příznivce našel a jeho popularita stále roste.

Protože není schválen k prodeji ani jako potravina, ani jako lék či doplněk stravy, bývá prodáván jakožto sběratelský předmět či vonná směs, jak je u podobného zboží zvykem. Odvrácenou stranou tohoto šedého obchodu je bohužel chybějící kontrola kvality, a zvláště před „bylinnými“ směsmi nejistého složení a původu je dobré se mít na pozoru. Je docela s podivem, že v Česku o kratomu ví málokdo a v médiích o něm prakticky nenajdeme zmínku.

Ale to se může rychle změnit – v USA právě začíná zuřit ukázková morální panika, senzacechtiví novináři bijí na poplach a varují před novou návykovou drogou, aniž by si zjistili fakta. Pletou si kratom s 100×4 a podivují se, že zatímco u nich je legální, v domovině je už sedmdesát let na černé listině, a o skutečných důvodech tehdejšího zákazu nevědí či mlčí. Jejich poctivější kolegové si aspoň kladou otázku, zda onen nový postrach není spíš jen rostlinný prostředek proti bolesti s euforickými účinky, a podotýkají, že návykový je i kofein.

Zákaz na spadnutí?

Mediální pozornost patrně brzy zvýší popularitu kratomu natolik, že se zopakuje obvyklý scénář – politici za vydatné podpory policie vycítí šanci blýsknout se před voliči a kratom postaví mimo zákon (kvůli dětem), což s radostí uvítá černý trh a dětem nabídne nebezpečnější drogy.

Na rozdíl od konopí či lysohlávek ani nehrozí, že by si uživatelé kratom pěstovali doma – je to strom, nikoliv bylina, pěstovat se opravdu dá jedině v subtropickém či tropickém pásmu a až listy starších rostlin účinkují správným způsobem. Některé státy už kratom zakázaly – kromě Malajsie, Barmy a Bhútánu také Austrálie, Rusko a některé státy USA, z členů EU pak Švédsko, Dánsko, Rumunsko, Polsko, Litva a Lotyšsko. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a americký Úřad pro kontrolu drog (DEA) zatím pouze sledují situaci. Nezbývá než doufat, že snad – konečně – pro jednou zvítězí zdravý rozum a nějaké osvícenější vládce napadne místo zákazů zkusit regulaci a kontrolu kvality.

Omezit přehnaně silné extrakty a povolit relativně neškodný kratomový čajík kontrolované kvality by mohl být docela rozumný kompromis. Obávám se však, že přinejmenším v ČR bude skutečnost smutnější – stačí nenápadně přidat 7-hydroxymitragynin na seznam omamných a psychotropních látek a předhodit poslancům, kteří to rádi, bez reptání a jednomyslně schválí, stejně jako předloni zákaz salvinorinu A a tím i šalvěje divotvorné. Inu, dokud je budeme volit…

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!