Zpráva FBI o kriminalitě pro rok 2011, kterou si úřad nechal zpracovat nezávislou organizací Justice Policy Institute (JPI), ukazuje na pokračující trend celonárodního poklesu kriminální činnosti. Násilné trestné činy klesly oproti předchozímu roku téměř o čtyři procenta, přičemž ve srovnání s rokem 2002 se jednalo o více než dvacetiprocentní pokles.
Oproti roku 1992 se násilná trestná činnost snížila o téměř padesát procent a majetková trestná činnost o více než čtyřicet procent. Výkonná ředitelka JPI Tracy Velázquezová dodává, že „tyto údaje jsou jasnou zprávou politikům – kriminalita klesá i přesto, že jednotlivé státy ustupují od taktiky ‚hromadného zavírání‘ – loňský rok byl prvním v historii, kdy počet Američanů ve vězeních meziročně klesl.“ Co se týče porušování zákonů a zneužívání drog, klesl počet zatčených meziročně téměř o sedm procent.
Stále se ovšem jedná o nejčastější důvod konfliktu se zákonem – každoročně je při porušování protidrogových zákonů přistiženo kolem jednoho a půl milionu Američanů. Podle analytičky Spike Bradfordové není jednoduché určit, z jakého důvodu se snížil počet zatčení za drogové delikty, když počet uživatelů se během posledních let nijak výrazně nezměnil: „Věřím, že tyto údaje odrážejí změnu vnímání drogové problematiky ve společnosti a přesvědčení občanů, že by se jí měli zabývat spíše lékaři a psychologové než policejní složky. Také předpokládám, že vykonavatelé zákona se v dnešní době více zaměřují na vážné trestné činy ohrožující veřejnou bezpečnost, místo aby plnili věznice neškodnými uživateli nepovolených substancí.“
Neill Franklin, bývalý policista z protinarkotického oddělení a nyní jeden z hlavních představitelů významné proreformní organizace v oblasti drogové problematiky LEAP (Law Enforcement Against Prohibion) komentuje současnou drogovou politiku takto: „I když nepočítáme náklady na následné popotahování lidí u soudů, které často končí vězením anebo povinnou odvykací kúrou, daňoví poplatníci zaplatí jen na samotných úkonech spojených se zatčením něco mezi dvěma až třemi miliardami dolarů ročně. To je spousta peněz zbytečně vyplýtvaných na represivní politiku, která za čtyřicet let svého trvání ani v nejmenším nepomohla snížit spotřebu ilegálních drog v této zemi.“
Druhá zpráva, která staví neúspěšné prohibiční snahy do zcela nového světla, přišla ze slunné Kalifornie. Podle statistiky sanfranciského institutu Center on Juvenile & Criminal Justice (CJCJ), který se zabývá kriminalitou mládeže, vyšlo najevo, že především „díky“ marihuaně klesl počet zatčených teenagerů během pouhého jednoho roku o dvacet procent! Poté co v lednu roku 2011 vešel v platnost nový liberální zákon týkající se přechovávání marihuany, počet mladistvých zatčených za pouhé držení drogy klesl z téměř patnácti tisíc za rok 2010 na necelých šest tisíc v roce 2011.
Tak nízké číslo se v kalifornských statistikách objevilo poprvé od protidrogové hysterie administrativy prezidenta Reagana v osmdesátých letech. Podle jednoho z předních odborníků při CJCJ a bývaléhoprofesora sociologie Mikea Malese bylo správným tahem státní legislativy snížit postihy za držení menšího množství marihuany než 28 gramů (jedné unce) i u občanů mladších jednadvaceti let. Místo zatčení nyní za tento přečin hrozí pouze pokuta do výše sto dolarů.
Males mimo jiné tvrdí, že „nestanovení věkového limitu bylo veřejně považováno za velmi odvážný krok. Na druhou stranu zatýkání a kriminalizace mladistvých delikventů za bezvýznamné přečiny často způsobí těmto mladým lidem mnohem vážnější problémy než samotné užívání marihuany.“ Stále ale platí, že se jedná o vážný přestupek, pokud je člověk s marihuanou odhalen v blízkosti školy – dospělému hrozí pokuta až pět set dolarů a/nebo deset dní v okresním vězení. Před zavedením nového zákona na začátku roku 2011 byly za méně než 28 gramů zatýkány každoročně tisíce obyvatel Kalifornie, přičemž jim hrozilo vězení, v lepším případě povinné odvykací kúry a nápravné kurzy.
Mnoho z nich skončilo po soudním řízení s trvalým záznamem v trestním rejstříku, což zcela jistě negativně ovlivní budoucí život trestaného. Celá tato kolosálně nesmyslná, leč legální perzekuce navíc nadměrně zatěžuje veřejné rozpočty astronomickými částkami, které by se jistě daly využít mnohem moudřeji. Ve své zprávě pro policii Males také poznamenává, že za poklesem zatčených mladistvých nestojí pouze menší počet zatčení za držení marihuany: „Celkový počet zatčených osob mladších jednadvaceti let klesl meziročně o téměř padesát procent. U násilných trestných činů došlo k poklesu o šestnáct procent, u majetkové trestné činnosti také a u vražd se snížil počet zatčených o dvacet šest procent.“
Guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger při podpisu dekriminalizačního zákona prohlásil, že „pouhé držení trávy je už dávno v Kalifornii přestupkem jen podle názvu.“ Sám Schwarzenegger před pár lety ukončil dlouhé debaty o jeho názoru na tuto rostlinu, když na kameru s úsměvem připustil, že s Tommy Chongem (známým hollywoodským hercem a propagátorem konopí) kouřívali marihuanu: „Užili jsme si spoustu srandy.“
V souvislosti s legalizací marihuany pro rekreační účely ve státech Colorado a Washington je také zajímavé srovnání, kolik peněz by do zbídačených státních rozpočtů mohla přinést celonárodní legalizace prodeje marihuany na bázi regulace alkoholu. Podle ofi ciální analýzy státu Washington by „plně funkční trh s marihuanou“ mohl do státní kasy přinést více než jednu miliardu dolarů ročně. Když toto číslo vynásobíme padesáti státy, dostaneme se až k padesáti miliardám, přičemž další desítky miliard dolarů by ušetřila justice, policie a vězeňský systém.
Kolik by (nejen) americká společnost získala tím, kdyby současnými drogovými zákony neničila životy mladých lidí a nemařila jejich nadějné kariéry, snad ani penězi vyjádřit nelze. Jak k této problematice s nadějí v hlase dodává Tracy Velázquezová: „Je skvělé, že vidíme pokles kriminality i v této těžké době, kdy se celá země zmítá v ekonomické krizi. Jsme přesvědčení, že reformy, které v rámci JPI prosazujeme už patnáct let, pomůžou Američanům získat objektivnější náhled na drogovou problematiku. Nicméně k tomu, aby se zvýšila bezpečnost a celková spokojenost obyvatel této země a zároveň aby se zlepšil současný justiční systém, nás stále ještě čeká dlouhá cesta.“
Vzhledem k tomu, jak americké prohibiční zákony již od dvacátých let 20. století zásadně ovlivňují mezinárodní drogovou politiku, nám nezbývá než doufat, že z této nově nastoupené cesty už Spojené státy nesejdou a naopak budou inspirací i pro další země.
