Vezměme v úvahu tyto údaje: stovky tisíc mladistvých zavřených v nápravných zařízeních, miliony lidí ve vězeních. Stovky zastřelených, oběšených či ubodaných. Desetitisíce nevinných obětí bojů mezi vládními jednotkami a ozbrojenými násilníky. Tisíce byly mučeny, aby členům gangů poskytly informace; tisíce musely proti své vůli nastoupit do státních anebo soukromých „léčebných“ center. Milionům vážně nemocných byla odepřena základní lékařská péče… Tyto alarmující údaje nicméně nevzbuzují dostatečnou pozornost na odpovědných místech a příslušné organizace a hnutí za lidská práva se drogové problematice věnují jen okrajově.
Jedná se o začarovaný kruh zejména pro všechny závislé na ilegálních látkách, ale i pro ostatní účastníky obchodu s drogami – pěstitele (či výrobce), distributory a prodejce. Ze zkušenosti totiž víme, že pokud se na obě strany drogového byznysu pohlíží pouze jako na kriminálníky, následně jsou jim upírána základní lidská práva, a většinu společnosti to přitom nezajímá.
Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) nedávno vydal zprávu, ve které bylo uvedeno, jaký je hlavní důsledek války proti drogám. Údajně vznikl určitý systém, ve kterém jsou uživatelé drog vytlačováni na okraj společnosti. Úřad si již nevšiml toho, co dobře vědí ti z nás, kteří se věnují minimalizaci rizik (harm reduction) a reformě protidrogových zákonů – totiž že dochází k častému přehlížení a zásadnímu omezování občanských práv těchto uživatelů.
Mezinárodní výbor pro kontrolu drog (INCB) při OSN odmítá odsoudit mučení nebo „jakákoli jiná zvěrstva“ v souvislosti s bojem proti drogám, protože k tomu údajně nemá pravomoci. To je velmi šokující a protichůdné tvrzení: dohled nad dodržováním zákonů v oblasti drogové politiky by měl být jedním z hlavních úkolů tohoto výboru.
Výbor OSN proti mučení (CAT) koncem loňského roku nedokázal – navzdory předloženým důkazům – odsoudit nevhodné zacházení s uživateli zakázaných látek, které je velmi rozšířené v Ruské federaci. Uživatelé drog bývají v Rusku obvykle zavřeni ve velkém počtu do jedné místnosti, kde žijí v žalostných podmínkách, dostávají nekvalitní jídlo a často bývají připoutáni k lůžku až na 24 hodin. Těm nejproblémovějším je nitrožilně aplikován haloperidol, jenž způsobuje svalové křeče a bolesti páteře, a zároveň jsou tito uživatelé často mučeni a násilím nuceni přiznávat se k různým nezákonným činnostem. Pokud požádají o lékařskou péči, jsou často jen vystaveni dalšímu bití.
Ruská vláda to přehlíží, ale současně trvá na zákazu léčby heroinové závislosti pomocí orálně užívaného metadonu, který by byl vydáván na předpis. Tímto neomluvitelným chováním zodpovědné orgány pouze zvyšují riziko předávkování a zrychlují šíření epidemie HIV v zemi.
Ve zprávě Výboru pro lidská práva z poloviny března Výbor OSN proti mučení odsoudil omezování základních práv a svobod uživatelů drog v nápravných zařízeních v Asii a požadoval jejich zrušení. To ale nestačí. Stejně jako se nyní snažíme na válku proti terorismu pohlížet optikou lidských práv, měli bychom se snažit usměrňovat i protidrogovou politiku tak, aby tato práva neporušovala. Musíme si uvědomit, že potlačování lidských práv je ve válce proti drogám nejen velmi rozšířené, ale navíc probíhá systematicky.
To vše se děje v důsledku rozhodnutí vlád, které se snaží prosazovat represivní a nesplnitelné požadavky na eliminaci nabídky a poptávky (supply and demand reduction) všeobecně dostupných komodit, aniž by měly pochopení pro svobodnou volbu každého dospělého občana. Systémový problém si však žádá systémové řešení. Nedávno bylo oznámeno, že v roce 2016 proběhne zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN ohledně drog. Budeme tak mít možnost přehodnotit současný přístup k drogové problematice, přičemž tentokrát se musíme zabývat především dodržováním lidských práv.
Jak se budeme blížit k tomuto významnému setkání, bude důležité, aby se hnutí za lidská práva začala aktivně zasazovat o ukončení války proti drogám a bojovat za změnu protidrogových zákonů, které budou sloužit ku prospěchu všech lidí, místo aby potlačovaly jejich základní práva a svobody.
Fernando Henrique Cardoso je bývalý prezident Brazilie a současný předseda Globální komise pro drogovou politiku. Ruth Dreifussová je bývalou ministryní vnitra a prezidentkou Švýcarska, přičemž v současné době je členkou Globální komise.
Zdroj
The New York Times
Přeložil
Lukáš Hurýsek
