Je správně A, B, anebo C?
Podle zákona o zneužívání narkotik se návykové substance ve Velké Británii dělí již od roku 1971 do tří různých skupin podle stupně jejich údajné nebezpečnosti (jedná se o podobný princip jako v USA) a z tohoto rozdělení následně vyplývají postihy za držení a distribuci jednotlivých látek. Konopí bylo dlouhá léta řazeno do skupiny B (středně nebezpečných), nicméně na základě doporučení několika odborných komisí bylo v roce 2004 přesunuto do skupiny C (nejméně škodlivých), kde se nacházelo až do zpětného přeřazení do skupiny B o pět let později.
S tímto rozdělením přímo souvisela míra penalizace a příznivci konopí tak do roku 2009 zažívali celkem klidné časy, aniž by společnost zasáhla vlna stoupající kriminality anebo rapidně vzrostla spotřeba marihuany – obvyklé argumenty odpůrců legalizace. Ve skutečnosti docházelo k opačnému efektu, který můžeme ve větší míře pozorovat již několik let například v Portugalsku, kde byly zhruba před deseti lety dekriminalizováno užívání drog. Situaci v Portugalsku se budeme věnovat v podrobné analýze v dalším čísle našeho magazínu.
Je otázkou, proč odpovědné orgány ve Velké Británii přistoupily k opětovné reklasifikaci marihuany do skupiny B. Výsledky „měkčího“ přístupu byly totiž veskrze pozitivní – například podle zprávy parlamentní komise došlo ve sledovaném období k poklesu spotřeby konopí – z více než deseti procent obyvatel, kteří drogu užili v roce 2004, na necelých sedm procent v roce 2009. Pro srovnání: spotřeba kokainu a heroinu zůstávala v těchto letech stále stejná nebo dokonce nepatrně rostla. Zajímavý je také fakt, že od roku 2000 ceny tří sledovaných drog neustále mírně klesaly, až se změnou klasifikace v roce 2009 začala cena (pouze) marihuany raketově stoupat.
V prosincové zprávě komise Dolní sněmovny parlamentu se přesné důvody zařazení konopí zpět do skupiny B nerozebírají, autoři pouze konstatují, že toto rozhodnutí vlády z roku 2008 bylo velmi nešťastné, a doporučují zpětné přeřazení konopí do skupiny nejméně škodlivých substancí a s tím spojenou dekriminalizaci (i dalších drog).
Jistě, pane ministře
Televize i noviny zaujaly krátce po zveřejnění zprávy k celé problematice vcelku střízlivý postoj s tím, že komise přišla s velmi zajímavými závěry i návrhy, jak by se celá situace mohla a měla řešit. Nicméně v koloritu ostrovní politiky je dobře známo, že podobné komise nemají žádný konkrétní politický vliv, a pokud se jejich závěry nehodí vládnoucím stranám do současné strategie, jsou většinou velice bezzubé.
Jak už tvrdil Sir Humphrey v legendárním britském sitcomu z politického prostředí Jistě, pane ministře, s návrhy podobných komisí většinou všichni kolem souhlasí a oceňují přínosné podněty, které by se rozhodně měly zavést do praxe. Nicméně v naprosté většině případů se podobné zprávy nechávají opakovaně přezkoumat pečlivými státními úředníky (což jinými slovy znamená, že se celá záležitost zamete elegantně pod koberec).Aby předešli této očekávané variantě, autoři prosincové zprávy sami navrhli zřízení tzv. královské komise (Royal Commission) složené z vážených členů Sněmovny lordů, jejíž závěry by nemohl brát na lehkou váhu ani samotný premiér. Bohužel tento návrh podle očekávání nezískal mezi vrcholnými vládními politiky podporu.Mezi odborníky, kteří se k vydání zprávy veřejně vyjádřili, patřil i David Nutt, jenž před pár lety proslul tvrzením, že „extáze je zhruba stejně nebezpečná jako jízda na koni“, což ho – společně s dalšími „nepřijatelnými“ výroky – stálo v roce 2010 místo hlavního drogového poradce britské vlády. Profesor Nutt v prosincovém článku v deníku Guardian vyjádřil naději, že v dnešní době znovu postupně převáží pohled odborné i laické veřejnosti na uživatele drog nanejvýš jako na nemocné spoluobčany, ke kterým by se v žádném případě nemělo přistupovat jako ke kriminálníkům.
„Postoj vlády Spojeného království se zakládá na názoru, že všichni uživatelé nepovolených substancí jsou závislí lidé, zotročení touhou po zakázané látce, kterým schází svobodná vůle. Ve většině případů se ale jedná o snahu poznat něco nového a oprostit se na chvíli od určitých problémů. Podobné důvody mohou vést i k časté konzumaci legálního alkoholu, jehož nadměrné užívání a vzniklá závislost je ovšem ve společnosti posuzována jako nemoc. Pokud zde máme i přes kriminalizaci tolik uživatelů nepovolených látek, znamená to, že tyto substance poskytují některým lidem potřebnou úlevu a potěšení. Zároveň jim ale drogy (jako například konopí a MDMA) nebrání v tom, aby vedli plnohodnotný a spokojený život. Z tohoto hlediska je jasné, že represivní přístup a kriminalizace uživatelů nepřináší nikomu nic dobrého.“Tento názor v druhé polovině ledna letošního roku jednoznačně podpořila osoba nejpovolanější – profesorka Sally Daviesová, jež zastává funkci prvního náměstka na ministerstvu zdravotnictví a je tak oficiálně nejvýše postaveným lékařem v zemi. Hlavním negativním dopadem kriminalizačního přístupu k nelegálním substancím je podle ní „pokles uživatelů drog, kteří se rozhodnou vyhledat odbornou lékařskou pomoc“. Ve své kritice současné protidrogové politiky pokračovala: „Podle mého názoru se jedná o zdravotní problém, a přesně tak bychom k němu měli přistupovat. Bohužel v oblasti drogové problematiky rozhoduje ministerstvo vnitra, a jak vidno, tato vláda se současným stavem nic dělat nehodlá.“Vládní koalice ve při
Premiér David Cameron se ke zveřejněné zprávě obratem vyjádřil a svým odmítavým postojem potvrdil očekávání: „Nepodporuji dekriminalizaci. Naše současná politika v Británii funguje, počet uživatelů drog klesá a důraz na léčbu a prevenci je nastaven správně. Měli bychom pokračovat v tomto přístupu a snažit se zlepšit to, co můžeme. Například dostat drogy z vězení – to patří mezi vládní priority.“Cameronovo celkem neutrální prohlášení přesto vyvolalo vlnu nesouhlasu. Předseda vlády svým vystoupením ukázal, že ho doporučení jmenovaných úředníků a svědectví více než dvou set odborníků nijak zvlášť nezajímá. Následná kritika ze strany uznávaných lékařů, psychologů a sociologů se dala očekávat, ovšem proti názoru premiéra se nečekaně ostře ohradil i jeho koaliční partner a předseda Liberálních demokratů Nick Clegg, který obvinil kolegy v parlamentu z „konspiračního mlčení“. V prohlášení směřovaném zejména k uším premiéra mimo jiné uvedl: „V politice stejně jako v životě nemůžete neustále dělat něco, co nefunguje.
Nemůžete opakovat ty samé chyby. Pokud vedete válku, při níž přicházíte o dva tisíce lidských životů ročně, váš nepřítel přitom vydělává miliardy, používá nové zbraně a zaměřuje se na mladé lidi – v tu chvíli si musíte přiznat, že tuto válku prohráváte a je nejvyšší čas změnit přístup.“ Předseda vlády měl podle Clegga jedinečnou možnost změnit tento špatný přístup k drogové problematice, ale místo toho „vyjádřil odmítavý postoj ještě před tím, než na prosincové zprávě stihnul zaschnout inkoust“.
www.homeoffice.gov.uk
www.encod.org
http://conservativehome.blogs.com/
www.publications.parliament.uk (zpráva komise je tam pod názvem Home Affairs Committee – „Ninth Report“)
