Aktuální článek
Tráva mučedníkem

Tráva mučedníkem

  • Mnozí pěstitelé jsou schopni podniknout kde co, aby dosáhli větší nebo kvalitnější sklizně. Některé postupy vypadají na první pohled seriózně, další až hraničí se zdravým rozumem, přesto se vždy najde někdo s úžasnou vychytávkou, za kterou by soudného člověka hanba fackovala.

Metody samoúčelného trápení nebohých rostlinek jsou velmi rozmanité – od mechanického poškození rostliny, které prý způsobí větší produkci pryskyřice, až po přidávání různých prapodivných látek do substrátu. Autosugesce je mocná, takže mnoho pěstitelů si nesmyslnost svého jednání nikdy neuvědomí, protože mají dojem, že ta jejich tráva vážně dává víc.
mucednikemSamozřejmě můžeme často vidět rostlinky zničené lidskou hloupostí i bez pocitu, že to přinese něco dobrého. Když někdo pěstuje kytičku ve stinném rohu obýváku a pak se diví, že moc nesklidil, je to k pobavení, ale dotyčný asi nepředpokládal, že by umístěním do stínu své rostlince nějak prospěl. O tom ale tento článek není.

Prznění stonků

Mezi nejvíce rozšířené způsoby, jak ubližovat kytičkám, patří bezpochyby ty založené na nějakém mechanickém poškození rostlin. Vůbec nejběžnější je asi lámání stonků pod vzrostlými paličkami za účelem vyšší produkce pryskyřice. Prý když je kytička pod tlakem, v zájmu zachování potomstva se začne více obalovat, aby pryskyřicí semínka ochránila. Údajně i pošle do květu více živin, a to ze stejného důvodu. To samozřejmě není pravda, zlomená větev omezí přísun živin, což způsobí podvyživenost paličky. Není to tak, že by lámání větví bylo vždy nesmyslné. Pokud chcete rostlinku vytvarovat nebo zpevnit, má lámání smysl, ale samotná zlomenina určitě nezpůsobí vyšší kvalitu paličky nad ní.


Existují ale i extrémnější varianty. Traduje se, že hřebík zabodnutý do stonku přinese stejný žádoucí efekt, jaký by mělo mít lámání. Navíc prý dodává železo, což stimuluje produkci THC. Většina z vás si asi správně tipla, že molekula THC žádné železo neobsahuje. Rostlinka samozřejmě železo potřebuje, ale hřebík není dobrým způsobem, jak ho dodat. Na vlastní oči jsem viděl, jak jeden pěstitel kytičce v polovině růstu zaškrtil stonek těsně nad zemí, a dušoval se, že tím způsobí větší sílu kořenů a když drát na začátku květu sundá, tak se mu potom palice napumpují tak, jak jsem nikdy neviděl. Asi není třeba dodávat, že čelist mi na zem skutečně nespadla.

Doping

mucednikemTady to začíná být zajímavější. Dosud se mi nepoštěstilo, že bych na vlastní oči viděl, jak někdo zalévá kytičky LSD, ale už mi to bylo doporučováno. Obecně se víra v to, že psychoaktivní látky v substrátu způsobí stejný účinek marihuany, neomezuje zdaleka jen na LSD. Už se ke mně donesly zvěsti o stejném použití pervitinu, heroinu nebo extáze. Konopí ale nic z toho nedokáže jen tak vstřebat, takže tyto snahy se s úspěchem nesetkávají. Zajímavé je, že třeba lysohlávky něco podobného umí. Pokud je v substrátu dostupný zdroj DMT (dimetyltryptamin), například nasekaný rákos, houby vyprodukují až několikanásobek běžného obsahu své účinné látky, psilocybinu. Ale to jsem trochu odbočil. Zalévání LSD nebo pervitinem nic nepřinese, ale kytičkám ani neublíží.
m
Přehnojování je mnohem horší a zároveň ho praktikuje mnohem více lidí. U mnoha z těch, kdo vyrůstali odříznuti od přírody někde v paneláku, se vyvinula představa, že čím více hnojiva, tím lépe. Zrádné je, že pokud to nepřehání skutečně brutálně, kytička ani nevypadá, že jí něco chybí nebo v tomto případě spíš přebývá. Kytička je hezky zelená, dokonce tmavší než správně hnojené kolegyně, a přehnojení se projeví jen menším vzrůstem a nižším výnosem. Pouze pokud je živin skutečně moc, což znamená nějaký trojnásobek doporučených dávek, začne rostlina odumírat, ale to už obvykle bývá pozdě na úplnou nápravu.

Odlisťování

mHodně mne pobavilo, když mi kamarád před pár lety vyprávěl, jak objevil úžasnou metodu, která zajistí obří palice. Že prý každý týden zbaví kytku všech listů, ona dá všechno do palic a pak bude obří sklizeň. Za nic na světě si nenechal vysvětlit, že kytka listy potřebuje, aby jí k něčemu bylo světlo. Na podzim mne ale výsledek překvapil. Abychom si rozuměli, sklizeň velká nebyla. Ani nijak zvlášť kvalitní. Skvělý byl vizuální dojem, protože pravidelné odlisťování způsobilo velmi silné větvení a celá rostlina tak dělala dojem živého plotu, který na podzim opadal. Takže klidně si pěstujte rostlinku bez listů, jen od ní nečekejte dobrou sklizeň. Za ten pohled to ale dost možná stojí.

Ani po smrti nedojdou pokoje

I když bych očekával nějakou důstojnost v přístupu k rostlinkám alespoň po jejich cestě na onen svět (na půdu), trápení často ani tady nekončí. Někoho napadlo, že když vytáhne rostlinu ze země i s kořeny a ty pak spaří v horké vodě, zbylé živiny to vystřelí nahoru do palic. Podobně prý paralen rozpuštěný ve vodě, do které je kytička po vytažení ze země ponořena, způsobí, že květenství najednou více uzraje a přibude i nějaká ta pryskyřice.

doporučujeme

Pár slov na závěr

Určitě se nenechte odradit od experimentů při pěstování, ale všeho s mírou. Prostě se jen řiďte zdravým rozumem. Pokud vám nějaká vychytávka přijde divná až nesmyslná, pravděpodobně to tak skutečně je. Těch, které prapodivně vypadají, ale skutečně účinkují, jako například mléčný postřik proti plísním, je poskrovnu. !

Podělte se o zážitky

Pokud jste se setkali s nějakým podobným zbytečným násilím, které jsem tu nejmenoval, pošlete mi svůj příběh na mail berrea@magazin-legalizace.cz, a pokud bude dostatečně působivý, uveřejním ho ve formě sloupku.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!