Stát New York se tak stal vězeňským kolosem a bezcitnou mašinérií, jež dlouhá desetiletí ničí životy lidem i celým rodinám a připravuje o svobodu desetitisíce mladých Američanů již za jejich první přestupek (z nichž naprostá většina je sama spíše oběťmi užívání drog než společensky nebezpečnými zločinci). Tyto zákony se později staly předlohou extrémně represivních federálních zákonů z osmdesátých let, které vedly k uvěznění milionů obyvatel na základě povinných minimálních trestů.
Za drogové chyby v mládí se tvrdě pyká
V roce 1985 jsem udělal největší chybu svého života, která mě připravila o svobodu a lidskou důstojnost. Potřeboval jsem tehdy peníze a nechal se bowlingovým spoluhráčem přemluvit k tomu, abych se zúčastnil drogového obchodu. Za odměnu 500 dolarů jsem měl za úkol převézt z Bronxu do Mt. Vernonu obálku se 120 gramy kokainu. Tím jsem se nevědomky připletl do tajné policejní operace a nakonec jsem skončil v náručí dvaceti převlečených příslušníků zákona. Pokazilo se všechno, co se mohlo pokazit, a podle Rockefellerových drogových zákonů jsem vyfasoval patnáct let natvrdo. Po dvanácti letech strávených ve věznici s nejpřísnější ostrahou jsem v roce 1997 dostal milost od guvernéra George Patakiho.
Po propuštění jsem měl velké problémy zvyknout si na znovu nabytou svobodu a docházelo mi, že život mimo vězení, po němž jsem tak dlouho toužil, není ve skutečnosti zdaleka tak svobodný, jak jsem si představoval. Svět vypadal úplně jinak než před dvanácti lety, staří přátelé byli pryč a já si uvědomil, že jsem v tom novém světě zůstal sám. Také jsem musel neustále myslet na své spoluvězně. Rozhodl jsem se, že se jim pokusím nějak pomoct a že budu bojovat za změnu těchto nespravedlivých zákonů.
Změna přijde zdola
Stal se ze mě aktivista a společně s členy neziskových organizací (například Drug Policy Alliance) jsem cestoval po New Yorku a debatoval s politiky. Po několika diskuzích s našimi volenými zástupci jsem došel k závěru, že změna nepřijde shora. Bylo mi jasné, že jakýkoli posun by musel být iniciovaný zezdola – protestním hnutím, jehož představitelé by společně vyšli do ulic a ukázali veřejnosti, za co bojují. Následně jsem se stal spoluzakladatelem spolku NY Mothers of the Disappeared (Newyorské matky zmizelých), který se během krátké doby stal hlavní hybnou silou celého hnutí usilujícího o reformu Rockeferellových drogových zákonů. Zanedlouho se na naši stranu začali přidávat i prominentní politici a představitelé kulturního života jako například současný guvernér státu New York Andrew Cuomo anebo slavný hiphopový producent Russell Simmons. Po více než třiceti letech byly během let 2004 a 2005 zákony v menší míře upraveny a v roce 2009 za guvernéra Davida Patersona byla provedena obsáhlejší reforma.
Přesto je před námi ještě spousta práce. Zbrusu nová a velmi obsáhlá zpráva, kterou vypracovala organizace Drug Policy Alliance společně s New York Academy of Medicine (Newyorská lékařská akademie), prezentuje komplexní analýzu problematiky a nabízí celou škálu možných řešení, jež se týkají hlavně změny přístupu k drogám a uživatelům – tedy přesunu celé problematiky ze sféry trestního práva do oblasti zdravotnictví. Autoři zprávy upozorňují na to, že současná politika je založená na dvou zcela protichůdných přístupech – na kriminalizaci a pohledu na uživatele jako na nemocného člověka. A to i navzdory zmiňovaným reformám z roku 2009.
Aby bylo možné vykonávat efektivní a prospěšnou drogovou politiku, doporučují autoři zprávy lépe propojit určité základní přístupy k drogové problematice – tedy prevenci, léčbu a rehabilitaci, důraz na bezpečnost a vymáhání zákonů. Celá zpráva obsahuje velké množství odkazů a relevantních analýz včetně 25 konzultací s volenými zástupci různých měst ve státě, názory právníků, policistů, zdravotníků, obětí drogových zločinů, učitelů a dalších lidí, kteří mají k této problematice osobní anebo profesní vztah.
V editorialu deníku New York Times o této zprávě nedávno napsali, že „vyšla v pravý čas a politikům servíruje na podnose návod, jak by měl stát změnit přístup k drogám a odstranit všechny překážky, které vyplývají z represivní povahy systému a brání jakýmkoli pozitivním změnám.“
Drakonické Rockeferellovy drogové zákony – podepsané přesně před čtyřiceti lety 8. května 1973 – se staly hlavní zbraní v dnes již prohrané „válce proti drogám“, neboť postupem času tuto doktrínu přijímaly další státy a nakonec i celá Amerika a v jejím důsledku se z ní stal vězeňský stát, který uvězňuje více lidí než jakákoli jiná země ve světě. Nezbývá nám než pevně doufat, že stát New York bude nyní moci ukázat národu a celému světu nový směr ke spravedlivější a spokojenější budoucnosti.
Překlad: Lukáš Hurýsek
Zdroj: Huffington Post
