Aktuální článek
Drogami zjizvená tvář Olivera Stonea

Drogami zjizvená tvář Olivera Stonea

Profilový obrázek
  • Vyjmenujte nejslavnější filmy, ve kterých se objevuje drogová tématika. Na prvním místě vás asi napadne heroinová odysea z Albionu jménem Trainspotting. Více jak deset let před tím, než se Ewan McGregor pod režijním vedením Dannyho Boyla v nezapomenutelné scéně ponoří do plného záchodu, aby vylovil opiové čípky, ale vznikla jiná drogová klasika. A sice kokainová postmoderní tragédie jménem Scarface neboli Zjizvená tvář. V hlavní roli démonický Al Pacino, režie Brian De Palma. A scénář? Ten napsal na pokraji toxické psychózy Oliver Stone. Během práce na Scarface šňupal více jak deset gramů těch nejlepších kolumbijských pochutin denně. Možná proto vznikl snímek, který ukazuje všechny stránky kokainu způsobem tak syrovým, že vás přejde chuť nejen na tatarák.

Těžko byste v současné americké kinematografii našli někoho tak kontroverzního a zároveň tolik zajímavého jako Olivera Stonea. Vždyť tenhle chlápek má tři Oscary (jeden za scénář filmu Půlnoční expres a dva za režii filmů Četa a Narozen 4. července), zároveň ale bylo několik jeho filmů nominováno na nejhorší umělecké počiny roku. K tomu si přidejte jeho tvrzení, že USA by potřebovala za prezidenta někoho jako je venezuelský levicový diktátor Hugo Chávez, a třeba také fakt, že tenhle praktikující budhista podepsal dopis proti obstrukcím, které německá vláda prováděla scientologické církvi.

Ale začněme hezky popořádku. Tedy na prestižní manhattanské klinice, kde se 16. září 1946 narodil. Jeho táta je úspěšný židovský makléř na Wall Street. Jeho maminka pro změnu římská katolička, jejíž rodina pochází z Francie. Jestli rodina mladého Olivera o něco nemá nouzi, tak jsou to peníze a věčné hádky mezi rodiči. Stoneův tatínek je totiž úspěšný nejen na trhu s akciemi, ale podle svědectví samotného Stonea také v ložnicích většiny kamarádek jeho manželky. „Táta se vyspal snad se všemi ženskými, které se u nás doma objevily. Tehdy se sex prováděl místo pozdravu ‚dobrý den‘. Když mi bylo patnáct, tak se rodiče rozvedli,“ zavzpomínal před lety trochu posmutněle režisér (sám jde ovšem celkem zdatně v otcových šlépějích, v současnosti je už potřetí ženatý). Dospívajícímu Oliverovi se sice dostává prestižního vzdělání, ale zato se mu stále nedaří najít obor, kterému by se chtěl naplno a dlouhodobě věnovat. Jedny prázdniny dokonce stráví u prarodičů ve Francii, kde pomáhá na místní burze. Právě tyto zážitky pak excelentně zužitkuje ve svém filmovém megahitu Wall Street, ve kterém diváci z Oscarem oceněných úst Michaela Douglase uslyší legendární hlášku, že „chamtivost je dobrá“.

Z Vietnamu do kokainu

Prvním zlomovým momentem Stoneovy kariéry se stává vietnamská válka. Do té se totiž budoucí režisérská star hlásí jako dobrovolník. Jako člen pěchoty pak napochoduje do rýžových polí kolem Saigonu, kde ho armáda Vietkongu po několika měsících vážně zraní. Na základě zkušeností z jihovýchodní Asie z doby, kdy jí vládl napalm, později natočí hned několik filmů, které patří k tomu nejlepšímu, co kdy v Hollywoodu vzniklo. Ale to předbíháme. Stone se z válečného zranění nakonec plně uzdraví a zjišťuje, že jeho osudem je svět celuloidového pásu. Jenže jeho první režijní snímek Uchvácení z roku 1973 je propadák. Stone se tak vrhá hlavně na psaní scénářů. Prvním triumfem jeho stylu je Oscar za scénář k filmu Půlnoční expres v roce 1978. Ten ze Stonea dělá hvězdu první kategorie a přináší mu miliony dolarů. Právě v tuto chvíli Oliverova života se sluší připomenout slavný výrok herce Robina Williamse: „Kokain je způsob, jakým vám bůh říká, že vyděláváte moc peněz!“

Stone jich vydělává opravdu mraky. Kokain pozitivně stimuluje jeho kreativitu a výkonnost. Výsledkem jsou nejen scénáře k filmům Četa a Narozen 4. července, ale také silná závislost. Ta vrcholí na začátku osmdesátých let, kdy Stone na pokraji toxické psychózy píše životopis kokainu v USA nazvaný Scarface. „Tehdy jsem zvládl i deset gramů koksu denně,“ přiznává posléze. Když má film prvního prosince 1983 premiéru na Manhattanu, okamžitě vyvolává skandál. Půlka diváků včetně spisovatelů Kurta Vonneguta a Johna Irvinga opustí sál během krvavé scény s motorovou pilou. Martin Scorsese se zase nakloní k herci Stevenu Bauerovi a povídá: „Kluci, hrajete to naprosto skvěle. Ale připravte se, že vládci Hollywoodu budou váš film nenávidět, protože je přesně o nich.“ Korunu reakcím na film pak dodává Dustin Hoffman, který tvrdí, že během filmu usnul.

Dnes se příběh kubánského uprchlíka Tonyho Montany (Al Pacino), který se stal kokainovým králem Miami, řadí na webu IMDB.com mezi stovku nejlepších filmů v dějinách. „Role Tonyho Montany je má vůbec nejoblíbenější,“ říká už přes 25 let Al Pacino. Jeho postavu Stone pojmenoval po svém oblíbeném hráči amerického fotbalu Joei Montanovi. Ve filmu celkem 207× zazní slovo „fuck“ (takže v průměru jednou za padesát sekund). Zemře v něm 42 lidí. Není bez zajímavosti, že podle tvůrců filmu byl při natáčení kokain nahrazen sušeným mlékem; znalci poměrů se tomuto tvrzení potměšile usmívají. Tony Montana také ve filmu vynalézá zcela nový způsob aplikace kokainu. Decentní natahování tenkých lajniček do nozder v jedné ze závěrečných scén střídá způsob, který bere dech. A to doslova. Montana na stůl vysypává několikakilový pytel s kokainem, načež do kopce koksu zaboří celý obličej a zhluboka se nadechne. Podle zpráv policie bylo v následujících několika letech nalezeno v USA několik mrtvých lidí, kteří se pokoušeli o stejný způsob šňupání jako právě Montana, ale jejich srdce zjevně nebylo na takovou parádu připraveno. Montana ovšem nebyl inspirací jen tímto způsobem aplikace drogy. Sadám Husajn jednu ze svých firem, která mu pomáhala prát špinavé peníze, údajně pojmenoval Montana Management. Tedy stejně, jak se ve Scarface jmenovala Montanova společnost.

Samotný Stone se sice při psaní a následných úpravách scénáře málem kokainem ufetoval k smrti, ale překvapivě má pro tuto drogu jen slova chvály: „Nejlepší věci jsem udělal v osmdesátých letech. Tedy v době, kdy jsem nejvíc užíval koks. Tuto skutečnost rozhodně nepovažuji za náhodnou. Právě naopak!“ Drogy se pak objevují i v dalších jeho snímcích, jako třeba The Doors, nebo Takoví normální zabijáci. K tomu napsal scénář Quentin Tarantino, když ale zhlédl, jak Stone film natočil, prosadil si, aby bylo jeho jméno vymazáno z titulků.

Láska k narkotikům Stonea několikrát přivádí do pořádného průšvihu. V roce 1999 je obviněn a následně odsouzen za „trestné činy spojené s alkoholem a drogami“. U soudu slibuje, že se bude léčit. Jenže na odvykačce to Oliver zjevně trochu fláká. V roce 2005, kdy je mu už téměř šedesát let, je znovu načapán policií s autem napěchovaným trávou a dalšími ilegálními substancemi. Vedle toho ale stále točí filmy, které v divácích vzbuzují zároveň pocity absolutního okouzlení i totálního znechucení a opovržení. V poslední době bohužel místo drog točí hlavně politicky a ideologicky angažované snímky a to je nuda. Protože jestli něco tenhle chlápek dovede úplně nejlépe, tak je to překvapit. Možná se tak nakonec přece jen dočkáme nějakého filmečku, kde se to bude jenom hemžit látkami, ke kterým má zákon jasně vydefinovaný odpor. Třeba si Stone natočí vlastní autobiografii.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!