Neodehrávají se za devatero řekami a devatero horami, nýbrž v pražských Hlubočepích a jejich okolí. Nejde o princeznu, draka či království, něčím tak obyčejným a obehraným by známý bard rozhodně nezdržoval!
Jeho pohádky patří k těm netradičním, děj vlastně není podstatný, paleta postav je více než pestrá, pochopit souvislosti se vám zcela jistě nepodaří. Autorova fantazie je bezbřehá a vábí čtenáře do děje, za chvíli však odbočí jinam, pokochá se příběhem, místem, situací, aby pokračovala úplně jinde a ve zcela jiných souvislostech.
Postavy přicházejí na scénu, jak je autor přivolá, laskavě nakopne nebo naopak obalí dehtem a peřím, a uvolní místo dalším, ať již pro děj potřebným či nikoli. Rodiče mohou občas tápat, nechytat se, nebo naopak podlehnou pábení natolik, že budou žít příběhem zapomenuvše, co bylo na předchozí straně, dětská mysl – není omezeno věkem – bude nadšena.
Na závěr snad jen důležité upozornění – jak se říká v dnešních pověstech a bájích, pokud by cokoli komukoli něco nebo někoho připomnělo, je to jen a pouze jeho problém! Všechny osoby a příběhy jsou do puntíku vymyšlené. Takže tedy: Bylo, nebylo…
Knihu si můžete zakoupit v eshopu edice Legalizace.
Vlastimil Třešňák (webové stránky)
Narozen 1950 v Praze.
Hudebník, textař, malíř, spisovatel, fotograf a hasič.
Veřejně vystupuje od druhé poloviny 60. let a byl členem volného sdružení písničkářů Šafrán. V 70. letech se postupně dostal do střetu se státní mocí, stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. V roce 1982 byl donucen odejít do exilu. Po pádu komunismu se v roce 1995 vrátil do Prahy, kde žije jako “cizinec s povolením k pobytu”.
Již jeho první album Zeměměřič, vydané v exilu, se stalo legendou, dále vydal šest dalších řadových alb (Koh-i-noor; Třešňák, Korman, Gadžor (druhá strana) ;Koláž; Inventura, Skopolamin; Němý suflér), poslední tři s vlastní rockovou skupinou Band.
Třešňák je autorem řady knih povídek a románů (Jak to vidím já; Babylon; Bermudský trojúhelník; …a ostružinou pobíd´ koně; To nejdůležitější o panu Moritzovi; Klíč je pod rohožkou; U jídla se nemluví; Evangelium a ostružina; Domácí hosté; Melouch; The vole – hraboš hrdina). Ve dvou vydáních publikoval své písňové texty (Plonková sedmička). Za román Klíč je pod rohožkou získal v roce 1995 cenu Kniha roku. V roce 2007 vydal bilanční rozhovor To je hezký, ne? s Ondřejem Bezrem.
Je autorem řady obrazů, vydal dvě výtvarné monografie (Adam & Söhne, 49+1).
Hrál v několika filmech i divadelních inscenacích, je rovněž autorem divadelní hry Malá srdeční příhoda.
