Omezené a nákladné možnosti dovozu
V prvním roce platnosti zákona je povolen pouze dovoz z těch států, kde je léčebné konopí pěstováno a jejichž legislativa povoluje jeho vývoz. Zatím však nikomu nebyla vydána k takovému dovozu licence. K 25. červnu letošního roku potvrdilo ministerstvo zdravotnictví přijetí pěti žádostí o povolení dovozu konopí a nakládání s omamnými látkami, všechny však obsahovaly nedostatky a byly žadatelům vráceny k odstranění těchto nedostatků do konce července. Reálně tak lze očekávat udělení prvních licencí nejdříve koncem září.
Navíc se však objevil další nečekaný problém, když teprve po mnohaměsíčních přípravách a průzkumech vyšlo najevo, že vlastně jaksi není odkud pořádně dovážet. Dlouho se hovořilo o Izraeli a Nizozemí, avšak izraelské zákony vývoz nepovolují a holandské směrnice omezují vyvážené množství do jednoho státu na maximálně 50 kg konopí v jednom roce a 100 kg v průběhu tří let.
Po třech měsících platnosti zákona o léčebném konopí se pacienti i konopí nadále nacházejí v “postavení mimo hru”.
Dovoz z Holandska by tak vystačil pouze na roční léčbu cca. 140 pacientů. Státní ústav pro kontrolu léčiv navíc zakázal pojišťovnám na léčebné konopí přispívat, což odůvodňuje sporným tvrzením, že konopí může sloužit pouze k podpůrné léčbě, nahraditelné jinými a dostupnějšími léky.
To vzhledem k cenám v zahraničí (v Nizozemí okolo 7 euro za gram) v praxi znamená, že cena konopí v lékárnách bude i v případě spuštění dovozu vyšší, než cena na černém trhu a konopí tak bude pro naprostou většinu indikovaných pacientů finančně nedostupné. Proti zákazu úhrad léčebných přípravků z konopí pojišťovnami podal jménem petičního výboru petice za léčebné konopí odpor adiktolog MUDr. Tomáš Zábranský.
Prováděcí vyhláška v rozporu s vědeckými poznatky
Stále také není schválen prováděcí předpis (vyhláška), který má stanovit konkrétní parametry léčby konopím, jako věkové omezení, množstevní limity, druhy léčebného konopí či specializaci předepisujících lékařů. První návrh vyhlášky, vypracované ministerstvem zdravotnictví, stanovova l dolní věkovou hranici pacientů na 19 let, později byla hranice snížena na 18 let.
V návrhu se rovněž objevuje nesmyslný množstevní limit 30 g konopí měsíčně pro jednoho pacienta, což je pro část potřebných pacientů množství zcela nedostatečné. Vyhláška dále definuje povolené odrůdy konopí a požadovaný podíl účinných látek, v návrhu figurují čtyři odrůdy (3x sativa, 1x indica) s obsahem THC 6, 12, 14 a 19 %, z nichž ta první a nejslabší má obsahovat větší podíl cannabidiolu (CBD), konkrétně 7,5 %, u ostatních má být tento podíl maximálně do 1 %. Konopí by pak podle návrhu vyhlášky mohli předepisovat pouze specialisté v oborech klinická a radiační onkologie, neurologie, léčba bolesti, revmatologie, infekční lékařství, psychiatrie, ortopedie, paliativní medicína a vnitřní lékařství (pouze pro hospitalizované pacienty).
Zatím se bohužel z velké části potvrzují obavy mnoha pacientů a aktivistů, že aktuální zákon alespoň prozatím nenaplní svůj původní deklarovaný záměr skutečně zpřístupnit léčbu konopím českým pacientům.
V době uzávěrky tohoto čísla byl návrh vyhlášky předán k projednání do legislativní rady vlády. A aby problémů nebylo málo, stále nebyl spuštěn elektronický registr léčivých přípravků s omezením a dle vyjádření ministerstva se tak stane nejdříve v září letošního roku.
Kdo chce konopí bíti, bič si vždycky najde
Sečteno a podtrženo, léčebné konopí se v tuto chvíli nachází v jakémsi „postavení mimo hru“. Zatím se bohužel z velké části potvrzují obavy mnoha pacientů a aktivistů, že aktuální zákon alespoň prozatím nenaplní svůj původní deklarovaný záměr skutečně zpřístupnit léčbu konopím českým pacientům.
Po roce a půl příprav a třech měsících platnosti zákona je legální konopí nadále zcela nedostupné a již dnes je zřejmé, že tomu tak bude minimálně do podzimu a pravděpodobně ještě mnohem déle. Vzpomeňme, že koncem roku 2011, kdy byl celý legislativní proces nastartován, se hovořilo o možnosti dostupnosti konopí v lékárnách někdy v létě 2012…
Povolme samopěstování
Nefunkčnost a nesmyslnou komplikovanost celého zaváděného systému si pomalu začínají uvědomovat i někteří z jeho tvůrců. Náměstek ministra zdravotnictví Martin Plíšek v květnu pro deník Právo v návaznosti na nedávné rozhodnutí německého vrchního správního soudu o možnosti samopěstování léčebného konopí pacienty uvedl, že „pokud jde samopěstovat konopí pro léčebné účely v Německu, tak je otázka, zda se touto cestou do budoucna také vydat.“ Tuto nejjednodušší, nejpřirozenější a nejekonomičtější cestu pochopil ve vazební věznici dokonce i poslanec David Rath, jenž došel až tak daleko, že do Poslanecké sněmovny zaslal návrh novely zákona, který by samopěstování umožnil. K novele se však vláda vyjádřila odmítavě.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví uvedla, že v tuto chvíli ministerstvo žádné konkrétní kroky tímto směrem neplánuje, vyjádření náměstka Plíška se nám bohužel nepodařilo získat. Navzdory chvályhodné rétorice našich zákonodárců o zpřístupnění léčebného konopí tak dnes pacienti i nadále zůstávají odkázáni na černý trh či nelegální, ač částečně dekriminalizované pěstování pro vlastní potřebu.
Ačkoli existuje jistá naděje na obrat k lepšímu v průběhu příštího roku, kdy by do hry měli vstoupit tuzemští pěstitelé, cesta k ideálnímu stavu bude pravděpodobně ještě velmi dlouhá a bude muset vést přes nerespektování, případně vyjednání výjimky ze závazků nastolených oněmi nešťastnými mezinárodními úmluvami, tak jak k tomu již nyní dochází v souvislosti s konopím v zahraničí, v největší míře dokonce v některých státech USA, tedy hlavního světového prosazovatele těchto protidrogových úmluv.
