Aktuální článek
Roste jako z vody – 3. epizoda seriálu Neriskuj!

Roste jako z vody – 3. epizoda seriálu Neriskuj!

  • V minulém díle seriálu Neriskuj! jsme se dozvěděli, s jakými konopnými semínky se můžeme setkat, co jsou to klony, jaké skupiny konopí existují a co znamená indoor a outdoor. Také jsme si řekli, jak nechat semínka vyklíčit, a jak zasadit malou rostlinku. V dnešním díle si povíme o vhodných podmínkách pro pěstování venku a uvnitř a rozebereme si detaily růstové fáze.

Outdoor

Výběr vhodného místa

Před vysetím semínek do půdy nebo přesazením vzrostlých sazeniček, které naplánujeme po odeznění silnějších jarních mrazíků (druhá polovina dubna až začátek května), musíme najít vhodné místo, kde rostliny porostou. Ideální je vlastní zahrada s koutem, do kterého nikdo moc nechodí, nebo aspoň není příliš na očích sousedů a kolemjdoucích. Pokud nám na zahradě stojí skleník nebo fóliovník, máme vyhráno. Takové místo je pro pěstování nejvhodnější a dokonale chrání naše rostliny před pohledy zvědavců, zvěří a nepřízní počasí. V případě, že zahradu nemáme a chceme pěstovat venku, musíme rostliny ve velkých květináčích umístit do zimní zahrady, na balkón nebo na plochou střechu svého domu. Pro rostliny není příliš vhodné nechávat je růst za oknem, budou trpět nedostatkem světla, porostou příliš do výšky a „odvděčí“ se nízkým nebo žádným výnosem. Pokud nejsme schopni své rostliny umístit ani na jedno z výše uvedených míst, nezbývá než rostliny zasadit volně do přírody. Vystavujeme se tím ovšem mnoha komplikacím, bude obtížné o rostliny mimo vlastní pozemek pečovat a chránit je před nechtěným odhalením a zvěří.

Konopí miluje světlo. Čím méně světla má rostlina k dispozici, tím pomaleji roste. Místo, kde rostliny porostou, by proto mělo být vystavené přímému slunci nejméně tři hodiny denně. Nejrychleji rostliny porostou na místě, kam slunce svítí každý den okolo pěti hodin.   Je dobré vědět, že kytky dávají přednost rannímu slunci před odpoledním.

Vhodná půda je dalším důležitým faktorem při výběru pěstebního místa. Rostlinám se nejlépe daří v zemině, která se snadno odvodňuje. Půda by měla být kompaktní, když ji zmáčkneme, a drolivá, když ji rozhrábneme. Pokud je zem příliš jílovitá, můžeme do ní přidat písek nebo perlit. Důležité je také pH neboli kyselost půdy, které musí být okolo 6,5 (jako má mléko). Je-li pH vyšší, rostlina nebude schopna pořádně přijímat živiny. Nízké pH zase způsobí větší výskyt samčích rostlin. Kyselost můžeme zvýšit přisypáním hydroxidu vápenatého (vápna) do půdy. A protože vápno reaguje pomalu, přidáváme ho nejlépe již na podzim, nejpozději však měsíc před setím nebo přesazením sazeniček. Naopak vysoké pH můžeme snížit přidáním uhličitanu sodného (sody).

Hladina podzemní vody je pro výběr vhodného místa také důležitá. Pokud je hladina vody příliš vysoká a půda kvůli tomu nadměrně vlhká, kořeny rostlin nebudou schopny přijímat kyslík a odumřou. Naopak nízká hladina podzemní vody způsobí rychlé vysychání půdy a my budeme muset často rostliny zalévat.

Nemáme-li na zahradě vhodnou půdu, můžeme rostliny zasadit do květináčů nebo jiných nádob (např. kbelíků), které necháme venku. Platí, že čím větší květináč, tím lépe. Na dně květináče by mělo být nejméně dva centimetry štěrku pro dobrý odvod vody. Zbytek nádoby naplníme koupenou zeminou do květináčů.

Sexus

Nyní máme v půdě nebo v květináčích rostliny, které by měly mít jedno nebo dvě patra zubatých listů. V tomto stádiu není potřeba rostliny nijak přihnojovat. Rostliny zaléváme, když je půda suchá. A ujistíme se, že jsou v bezpečí před zvířaty, ptáky a slimáky. Pokud máme rostliny v květináčích a chceme je pěstovat venku v připraveném záhonu, přesazujeme je, až když mají alespoň čtyři patra listů. Při přesazování je důležité zachovat rostlině kořenový bal a neponičit kořeny. Jakmile rostliny dorostou do výše šesti nebo sedmi pater, měly by být pohnojeny kompletním 20-20-20 hnojivem. Čísla udávají poměr dusíku, fosforu a draslíku. Dusík (N) je důležitý pro silný růst rostliny, fosfor (P) je nejdůležitější ve fázi kvetení a draslík (K) má vliv na celkové zdraví rostliny.

Samičí rostlina – květy vypadají jako bílé chloupky

V této fázi je také nezbytné určit pohlaví rostliny, protože pro naše potřeby je důležité vypěstovat pouze samičí rostliny a neopylené samičí květy. Výjimkou je situace, kdy z rostlin hodláme získat semínka. Pak samozřejmě pěstujeme rostliny obou pohlaví a těšíme se na samičí květenství plná cenného osiva. Jestliže jsme se na pěstovaní samičích rostlin připravili výsevem feminizovaných semínek nebo koupí řízků (viz druhý díl seriálu v magazínu Legalizace 03, můžeme fázi rozeznávání pohlaví rostlin s klidem přeskočit.

Pro snadné a rychlé rozeznání pohlaví rostlin postupujeme následovně. Použijeme černý plastový pytel na odpadky, ten připevníme na konec jedné větévky rostliny. Pytlem překrýváme větev v pravidelných časových intervalech, aby přijímala dvanáct hodin světlo a dvanáct tmu. Do tří týdnů se na větvi objeví charakteristické pohlavní znaky. Na samčí rostlině vyroste květ, který bude vypadat jako malé kuličky na větévce. Samičí rostlina bude mít dva malé, jemné bílé chloupky, které se objeví v nevyzrálém květu na konci větévky. Nyní samčí rostliny odstraníme a tím si zajistíme jistou úrodu pouze samičích rostlin. Při odstraňování samců musíme být velice pozorní, protože neopatrné a rychlé vytrhnutí samce může vést k nechtěnému rozprášení pylu, který naší pěstitelskou snahu předčasně pokazí. Dobrým způsobem zbavování se samců je překrytí samčí rostliny igelitovým pytlem, v kterém zabalenou rostlinu vytrhneme.

Samčí rostlina – květy ve tvaru malých kuliček

Fáze růstu

Nyní máme záhon plný samičích rostlin zbavených černých igelitových pytlů a můžeme se těšit z jejich růstu. Rostliny zaléváme, když je půda suchá do hloubky deseti centimetrů, a hnojit můžeme každé tři až čtyři týdny. Kromě klasických hnojiv se v době růstu velmi osvědčilo  přihnojování kopřivovým zákvasem. Přijímají-li rostliny dostatek světla, živin a vody, není neobvyklé, že rostou rychlostí až pět centimetrů denně. Pokud se na rostlinách objeví příznaky nějakého nedostatku (vadnutí, velké množství žlutých a opadávajících listů), je třeba zkontrolovat obsah živin v půdě a dle potřeby rostliny přihnojit či zalít. Měli bychom opět zkontrolovat kyselost půdy. Pokud pH klesne pod 6,2, zaléváním vodou s popelem ze dřeva pH opět jednoduše zvýšíme.

Jak rostliny rostou, jejich kořeny se stávají méně efektivními v transportu živin z půdy. V této chvíli se můžeme rozhodnout pro hnojení na list, které spočívá v přímém postřiku živin na listy. Listy totiž mají schopnost absorbovat živiny stejně dobře jako kořeny. Při tomto hnojení je důležité hnojivo zředit vodou na polovinu. Jemným postřikem aplikujeme živiny na listy ideálně v době mezi pátou a devátou hodinou ranní, v době, kdy jsou průduchy listů otevřené. Později během dne se takovéto hnojení může úplně minout účinkem. Je také vhodnější aplikovat jemný postřik dvakrát týdně, než jednou za dva týdny listy úplně zmáčet hnojivem. Den po hnojení doporučujeme postřik čistou vodou, která omyje všechno zbylé hnojivo z listů.

Zastřihávání

Rostliny díky kvalitní péči rychle rostou a může být vhodné je trochu zastřihnout. Zastřižení rostlině pomůže získat nové větve a udrží ji nízkou, silnou a pevnou u země. Některé odrůdy zastřižení nepotřebují, protože přirozeně rostou do tvaru křoví. Jiné ovšem vydávají energii na růst stonku a pak je zastřižení potřeba pro vývoj více větví, na kterých narostou bohaté květy. Někteří pěstitelé tvrdí, že zastřihávání zpomaluje růst rostlin a může dokonce způsobit zvýšený výskyt samců kvůli stresu při odstraňování větví. Ať je tomu jakkoliv, zastřihávání je prokazatelně vhodnou technikou k získání většího výnosu květů a také udržuje rostliny nízké a tím méně nápadné. Pokud nechceme, aby na zahradě vyrostly třímetrové kytky, je vhodné pomocí čistých a ostrých nůžek rostliny zkrátit. Tam, kde ustřihneme větev nebo vrchol rostliny, vyrostou dvě nové větve a na nich další květy. A o těch si povíme zase příště.

Indoor

Podmínky  vhodné pro růst

V počáteční fázi je při péči o mladé rostlinky důležité dodržet několik základních pravidel, aby naše snaha byla úspěšná. Jde především o dodržení správné teploty, osvětlení a časů denního a nočního cyklu, vlhkosti a v neposlední řadě zalévání a větrání.

Při pěstování indoor můžeme ovlivňovat všechny tyto potřeby. Prostě simulujeme a vylepšujeme přírodní podmínky v uzavřeném prostoru.

Osvětlení: zde je potřeba zvolit výkon, odpovídající velikosti půdorysu pěstírny. Při výběru výbojky se můžete orientačně řídit následující tabulkou:

70W – pokrytí: 35 × 35cm, efektivní dosah: 25cm
150W – pokrytí: 45 × 45cm, efektivní dosah: 35cm
250W – pokrytí: 60 × 60cm, efektivní dosah: 50cm
400W – pokrytí: 100 × 100cm, efektivní dosah: 80cm
600W – pokrytí: 120 × 120cm, efektivní dosah: 100cm
1000W – pokrytí: 150 × 150cm

Volíme speciální svítidla, jsou optimalizovaná svým vyzařovaným spektrem pro růst rostlin. Obyčejné žárovky nebo zářivky (šetřivky) jsou velmi neúčinné. Jako vhodné se v praxi osvědčily výbojky, pro růst jsou ideální ty s modrým spektrem – označují se MH. Lze je zakoupit i s předřadníkem a stínítkem jako hotový set, stačí jen pověsit a zapojit do časovacích hodin. Můžeme také použít speciální zářivky či šetřivky, některé disponují výkonem až 250W. V poslední době dosáhly také LED svítidla rozumného účinku. Jsou sice velmi drahá, ale také účinná, jen minimum jejich výkonu se promění na teplo. Ve skutečnosti s nimi tedy ve výsledku ušetříme peníze za elektrickou energii.

Denní a noční cyklus: Jak jistě víte, v přírodě se mění délka dne a noci s ročním obdobím, na jaře a v létě jsou dny delší a na podzim se zkracují. Podle toho rostliny pěstované outdoor rozpoznají, kdy mají skončit růstovou fázi a vykvést. Při pěstování indoor musíme tyto podmínky simulovat dobou svícení. Použijeme k tomu časovací hodiny, je to v podstatě adaptér do zásuvky, který na sobě má další, výstupní zásuvku. Na tomto časovači nastavíme kdy má zapnout a kdy vypnout elektrickou energii, na kterou je napojeno osvětlení. Existují ve dvou základních variantách, digitální a mechanické. Mechanické jsou o něco levnější, jejich nevýhodou je ale vyšší poruchovost. A teď to důležité, a to jsou časy svícení. Pro růstovou fázi je vhodné svítit 18 hodin v kuse během jednoho 24hodinového cyklu, zhasnuto má být tím pádem 6 hodin. Touto periodou docílíme růstu až do té doby, než budeme chtít rostlinu posunout do další fáze – kvetení. Je zajímavé, že takto uměle udržované rostliny nezačnou kvést, stále si myslí, že je léto. Rostliny, které nemají kontakt s přírodním denním cyklem také netuší, kdy je vlastně skutečná noc a kdy den, je tedy možné svítit v noci a využít tak v některých případech levnější elektrickou energii. Cyklus 18/6 udržujeme po celou dobu růstové fáze stále stejný.

Teplota: vhodnou teplotou pro růstovou fázi se z praxe ukazují hodnoty kolem 23-27 stupňů Celsia přes den a 21 stupňů v noci. Při nízkých teplotách v noci se nesprávně a zpomaleně vyvíjí kořenový systém, při teplotě vyšší než 30 stupňů Celsia přes den se zpomaluje příjem živin, což má také negativní dopad na růst. Teplotu regulujeme přes den nejčastěji odvětráním, osvětlení většinou produkuje dostatek tepla. Pokud klasické odvětrávání pomocí odsávání vzduchu z pěstebního prostoru nestačí pro snížení teploty, doporučujeme uzavřít zdroj světla (a tím tepla) do tzv. cooltube. Jde o speciální trubici z borosilikátového skla, na kterou se napojuje odvětrávací potrubí. Vzduch pak lépe proudí kolem rozpálené výbojky a její teplo se dostává do samotného pěstebního prostoru v menší míře. Pokud ani to nepomáhá, nebo pokud je v letních měsících už teplota nasávaného vzduchu vysoká, doporučujeme pěstovat v chladnějších prostorech jako sklepení, nebo použít klimatizaci. Naopak, pokud se potýkáme s nízkou teplotou, existují vytápěcí elektrické rohože. Jen pozor, kde měříte teplotu, květináče položené přímo na rohože mohou mít příliš vysokou teplotu v místě, kde se dotýkají.

Vlhkost: ve velmi ranném stádiu vývoje – zejména v prvních 2-3 týdnech – je vhodné udržovat vysokou relativní vlhkost vzduchu, ideální je 70-80% . Postupně, jak se rostliny rozrůstají, můžeme snižovat zvlhčování prostředí až k hodnotě 40-50%. Později jsou rostliny schopny samy si udržovat vzdušnou vlhkost v přijatelné míře. Vlhkost zvyšujeme pomocí zvlhčovačů, dají se zakoupit jak v growshopech, tak v prodejnách elektro. Jako vhodné se ukazují ty, které používají techniku „studené páry“ – jedná se o tzv. ultrazvukové zvlhčovače. Pořizovací náklady nejsou vysoké, velmi účinné přístroje (SPS-808) lze pořídit už za několik stokorun  a jejich blahodárný účinek se jistě vyplatí. Pokud máte v pěstírně vlhkost nepřijatelně vysokou, posilte odvětrávání. Příliš vysoká vlhkost může zvyšovat riziko plísní, a to zejména v pozdějších fázích.

Substrát nebo hydro?

Podle pěstebního média rozlišujeme mezi dvěma základními způsoby pěstování indoor. Buď můžeme rostlinky zasadit do různých substrátů, nebo pěstovat pomocí moderní technologie – hydroponicky.

Hydroponie je způsob, při kterém jsou rostlinky uchyceny za stonek a jejich kořínky prorůstají například vrstvou keramzitu a dále volně visí do nádoby se zálivkou. Ta cirkuluje a pomocí akvaristických vzduchovacích kamenů se provzdušňuje. Takový způsob je sice poměrně náročný na přesnost dávkování hnojiv, ale výhodou je rychlejší růst. Existuje ještě sofistikovanější varianta – aeroponie. Při té visí veškeré kořeny volně a jejich zavlažování probíhá pomocí ultrazvukového rozprašovače nebo speciálních trysek přímo v nádobě se zálivkou. Kořeny jsou tak vyživovány vlastně mlhou vytvořenou ze zálivky.

Pěstování v substrátu je vhodnější pro začátečníky. Umožňuje totiž větší toleranci chyb. Hlína prostě snese víc, než kdybychom třeba příliš přehnojenou zálivku nalili přímo na kořeny. Substrát, jinak také pěstební médium, by měl být dostatečně vzdušný. Kyselost půdy by se měla pohybovat kolem pH 5,8-6,3. Doporučujeme zakoupit speciálně připravovanou zeminu v growshopech, existuje několik druhů a prodavači nám ochotně poradí. Nejčastěji se používá kokosová drť, nebo její mix s další zeminou. Příliš rašelinové, bahnité, nebo naopak písčité substráty nejsou vhodné.

doporučujeme

Zálivka a hnojení: jsou velmi důležitou součástí, zde se objevuje nejvíce chyb u začátečníků. Pojďme si říct základní pravidla.

  1. Nepřelévat – zaléváme podle potřeby rostlin, pěstební substrát by měl být před další zálivkou téměř vyschlý. Udržovat jej stále příliš vlhký může znamenat nejen vyšší riziko plísní, ale hlavně nedostatek vzduchu pro kořeny, nebo dokonce jejich zahnívání. Vzduch je přitom důležitý pro správné vstřebávání živin.
  2. Dodržovat dávkování – na každém zakoupeném hnojivu je předepsané doporučené dávkování pro každou pěstební fázi. Můžeme samozřejmě dávkování upravit podle potřeby, ale nedoporučujeme nic přehánět. Přehnaně nízké nebo vysoké množství živin vede k úhynu rostlin či k vadám růstu a jiným nežádoucím účinkům. Pozor dejte také na předhnojené substráty, některé obsahují dostatečné množství živin až na několik týdnů růstu a není potřeba zvlášť hnojit.
  3. Kyselost (pH) – ideální kyselost zálivky má v růstové fázi hodnotu 5,8. Hodnotu pH měříme pomocí pH-metru, který lze zakoupit v laboratorních potřebách nebo v growshopech. Tvrdou vodu – tedy tu s vysokým pH – lze upravit kyselinou dusičnou, stačí několik mililitrů na desítky litrů vody. Úpravu vody děláme před samotným namícháním hnojiv, kdyby se něco nepovedlo, ušetříme si tak poměrně drahá hnojiva. Vhodné je použít odstátou vodu, vyprchává z ní nežádoucí chlór používaný v městských úpravnách vody k desinfekci. Při dodržení pH se živiny optimálně vstřebávají a vaše rostlinky dostanou co potřebují.

Pokud se budete těmito jednoduchými pravidly řídit, úspěch je skoro zaručen.

Existuje mnoho druhů základních hnojiv a různých aditiv a podpůrných látek. Nelze s jistotou říci, která jsou nejlepší, na toto téma se na „odborných“ fórech vedou nekonečné debaty. Lze ale říci, že výrobci hnojiv se snaží mít v sortimentu ucelenou řadu výrobků, jež se vzájemně doplňují, takže nic nezkazíte tím, že budete používat vše od jednoho výrobce. Zde se experimentům meze nekladou, možná právě vy přijdete na kombinaci, která vašim rostlinkám nejlépe vyhovuje.

Větrání: jelikož pěstujeme v uzavřeném prostoru a přirozená cirkulace vzduchu zde neexistuje, používáme řízenou ventilaci. Minimální péči zajistíme podle zásady, že prostor má být úplně odvětrán alespoň 20× za hodinu. Pomocí jednoduchého výpočtu zjistíme, jak silný ventilátor použijeme na odtah vzduchu z pěstírny. Příklad: náš prostor má 1×1 metr podlahu a 2 metry výšku. Objem spočteme vynásobením všech hodnot,  tedy 1×1×2=2 metry krychlové.  Toto číslo vynásobíme počtem odvětrání a vyjde nám hodnota 40 – ventilátor by měl být schopen odvětrat 40 metrů krychlových za hodinu. Vzduch ale musí při odvětrávání překonat několik překážek (prostor mezi rostlinami, cestu potrubím, popřípadě pachový filtr), je lepší dimenzovat větrání s rezervou cca 1/3, v uváděném příkladě tedy půjde o ventilátor s výkonem 60m3/h. Odsávací potrubí umístíme do horní části prostoru. Do pěstebního prostoru je také nutno vytvořit otvory pro přívod čerstvého vzduchu, jejich celkový průměr by měl být o 1/3 větší než průměr odsávacího potrubí. Tyto otvory zpravidla děláme ve spodní části pěstírny, dodržíme tak vertikální (svislé) a přirozené proudění teplého vzduchu.

Doba růstu

Délku růstové fáze, jak jsme si již řekli, ovlivňujeme sami. Jakmile ji budeme chtít ukončit a přejít do fáze květové, stačí zkrátit periodu světla na 12 hodin denně. Tím rostlině simulujeme ukončení léta a ta pomalu přejde do květu. Kdy to ale udělat? Je to jednoduché. Záleží na tom, jak moc chcete mít rostliny rozrostlé a vysoké. Po přepnutí na květ rostlinky zpravidla prudce povyrostou, někdy až o třetinu své velikosti, někdy více. S tím je nutno počítat vzhledem k výšce vašeho pěstebního prostoru, dejte pozor, aby se vrcholky rostlin nepálily o zdroj světla. Ideální vzdáleností by mohlo být přibližně 30-50 cm, podle výkonu světelného zdroje. Dá se přibližně říci, že doba vhodná pro růst se pohybuje mezi 2-3 měsíci.

Jak to vlastné celé probíhá?

Z minulého dílu našeho seriálu máme maličkou rostlinku, zasazenou v květináči se substrátem. Umístíme ji do pěstírny pěkně pod svítidlo a zalijeme připravenou zálivkou. Nastavíme dobu osvětlení na 18 hodin světla a 6 hodin tmy. Zapneme ventilaci a popřípadě zvlhčovač. Odvětrávání můžeme řídit pomocí termostatu, na kterém nastavíme teplotu, kdy má ventilátor sepnout – tak zajistíme nepřekračování maximální doporučené teploty. Je vhodné najít správný kompromis mezi teplotou a intenzitou větrání a optimální vlhkostí. Po celou dobu růstu podle potřeby zaléváme a sledujeme, zdali se vše vyvíjí ideálně.

Po dvou týdnech můžeme snížit výkon zvlhčovače, vlhkost měříme pomocí vlhkoměru. Po cca čtyřech týdnech růstu již zvlhčovač zpravidla není potřeba.

V růstu můžeme rostlinky také zastřihávat a zaštipovat. Pokud ustřihneme horní část větvičky, zpravidla nám z ní vyrostou dvě další. Nedoporučuje se zastřihávat příliš často, záleží na síle rostlinek. Sledujeme, jak se nám rostlinky rozvětvují a rostou. Pro lepší prostupnost světla do středu rostlinek použijeme takzvané půlměsíce. Jde o malé plastové ohebné úchyty, které připneme na větvičku a ohneme ji do potřebného směru bez rizika zlomení. Takto lze ohýbat celou kytku do potřebného tvaru, účelem je dostatek dopadajícího světla na všechny její části. Půlměsíčky se dají zakoupit také v growshopech.

Udržujeme stejnou vzdálenost svítidla od vrcholků rostlin. Vhodné je mít těleso se stínítkem zavěšeno v očkách na řetízku, tak jej lze jednoduše dle potřeby umístit výše či naopak snížit. Dbáme na pokrytí celé pěstební plochy světlem. Tam kde je ho málo, projevuje se to na rostlinách dlouhými a tenkými stonky. Pokud je světlo moc blízko, horní listy se kroutí a spalují.

Velikost květináčů je potřeba přizpůsobit velikosti a rozvětvení rostlin, například rostlinky velké 75 cm je vhodné přesadit do květníků o objemu 6-10l. Přesazujeme vždy do stejného substrátu, a to se zachováním i toho původního. Jen vezmeme rostlinu za stonek a i s původním substrátem ji vložíme do většího, kořeny vše drží pěkně pohromadě.

Ve chvíli, kdy jsou rostlinky optimálně rozvětvené a velké, přejdeme do květové fáze. Ale o tom až příště 🙂

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!