Aktuální článek
Libanon vzdává boj s marihuanou

Libanon vzdává boj s marihuanou

  • Úrodné údolí Bekka bylo během libanonské občanské války v letech 1975 až 1990 místem, které ročně vyprodukovalo více než 1 000 tun konopné pryskyřice a až 50 tun opia. Na počátku devadesátých let se vládě podařilo s pomocí OSN rozsáhlé polnosti z velké části zlikvidovat, ale v posledních letech se do politicky nestabilního regionu produkce marihuany a hašiše velmi rychle vrací.

Na začátku letošního léta došlo ke střetům mezi místními farmáři a ozbrojenými vládními jednotkami, které měly za úkol zničit marihuanová pole. Nikdo nebyl vážně zraněn, ale zemědělci dali jasně najevo, že se své oblíbené plodiny bez boje nevzdají, protože za současné hospodářské a ekonomické situace nemají jinou alternativu. Libanonská vláda nedávno reagovala překvapivým prohlášením, že se kvetoucí pole v údolí Bekka již nebude snažit likvidovat.

Sliby – chyby
Zdroje citované bejrútským deníkem Daily Star uvedly, že prosazování zákona v bezprostřední blízkosti hranic se Sýrií, kde zuří vojenský konflikt, není v silách armády. Zásadním problémem je i skutečnost, že vláda nebyla schopná dodržet svůj loňský slib farmářům, kterým měla za zničená konopná pole poskytnout finanční náhradu a dotace na jiné, podobně rentabilní plodiny.

 Politikům se nikdy nepodařilo nabídnout farmářům alternativní plodinu, která by v náročných podmínkách dokázala alespoň částečně nahradit zisky z konopí.

Jenže lidé žijící v drsných podmínkách údolí Bekka dobře vědí, že tak nenáročnou a zároveň velmi lukrativní rostlinu jen tak nenajdou. „Pokud nám nic jiného nezbude, zlámeme ruce a nohy každému, kdo se nám pokusí zničit sklizeň,“ tvrdí jeden z největších místních pěstitelů Al Nasrí Šamás. „Nebudeme tak mírumilovní jako obvykle,“ varuje muž, na něhož bylo vydáno několik zatykačů včetně jednoho za útok na armádní jednotky. „Když to jinak nepůjde, rozpoutáme opravdovou válku.“

V loňském roce opakovaně docházelo k incidentům mezi ozbrojenými eradikačními jednotkami najatými vládou a farmáři, kteří měli k dispozici pušky, granáty a minomety. Výsledkem byly zničené buldozery na rozrytých marihuanových polích a zranění na obou stranách.
gVládě se podařilo uklidnit situaci, až když farmářům slíbila kompenzaci za zničenou úrodu. Tento slib ovšem nedodržela, protože ministerstvo financí údajně nedokázalo najít potřebné prostředky v rozpočtu.

Podle zdroje Daily Star byla v červenci uzavřena „tichá dohoda“ o ukončení likvidace konopí mezi vládními zmocněnci a kmenovými vůdci z oblasti Bálbek-Hermel na severní straně údolí. Z politických kruhů zaznívá kritika současného stavu, kdy je armáda vyčerpávána nekonečnými nepokoji a farmáři jsou naštvaní a hladoví. Nikdo přitom nemá zájem na rozpoutání ozbrojeného konfliktu a krveprolití.

Hledá se alternativa za hašiš
Libanonský hašiš byl od sedmdesátých do devadesátých let obrovským miliardovým byznysem, než se do věci vložilo mezinárodní společenství a donutilo vládu vojensky zakročit. Politikům se ale nikdy nepodařilo nabídnout farmářům alternativní plodinu, která by v náročných podmínkách dokázala alespoň částečně nahradit zisky z konopí.

Není proto divu, že po letech, kdy se o údolí Bekka nikdo nezajímal, jsou tamější pole znovu plná zeleně. Šamás si libuje: „Letošní sklizeň bude skvělá. Dostali jsme se ze stovky hektarů na více než tisíc. Dealerů je všude plno a mají obrovský zájem – díky nám zásobují hašišem trhy po celém Egyptě, Turecku a Evropě.“

Farmáři se shodují na tom, že mezinárodní programy rozvojové pomoci působí spíše jako špatný vtip.

Na rozdíl od vyloženého psance Šamáse hovoří další farmáři o obyčejné snaze přežít v náročných podmínkách. Abú Asád z oblasti kolem jezera Jamúne popisuje svou situaci: „Nemáme na výběr, náš kraj patří mezi nejchudší a vláda se o nás nezajímá. Mám na výběr leda mezi kradením aut, přepadáváním lidí a pěstováním konopí.“

Farmáři se shodují na tom, že mezinárodní programy rozvojové pomoci působí spíše jako špatný vtip. fPodle Abú Asáda je „nejvyšší čas, aby si dárci uvědomili, že jejich peníze nejdou na rozumné programy restrukturalizace zemědělství, ale do kapes zkorumpovaných úředníků. Navíc kampaně na likvidaci jsou placeny z veřejných peněz a slouží přitom pouze k získání dalších dotací na ‚zemědělskou politiku‘, které jsou následně opět zpronevěřovány.“ Nyní se zdá, že zdroje peněz na likvidaci konopných polí dochází, stejně jako dochází zúčastněným stranám, že najít alternativní plodinu pro údolí Bekka je dost pravděpodobně nemožné.

Zdroj: Stopthedrugwar.org
Přeložil: Lukáš Hurýsek

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!