Pozornost se v současné době soustředí hlavně na odstraňování povodňových škod v zatopených oblastech a obnovu obydlí. Jedním z problémů, které povodně přinášejí, je také kontaminace orné půdy splašky z kanalizací a čistíren odpadních vod či uhynulých zvířat. Takováto půda by již neměla sloužit k pěstování potravin ani krmiv pro hospodářská zvířata. S jejím vyčištěním mohou pomoci speciální rostliny, které mají schopnost vázat z půdy některé chemické sloučeniny a prvky, např. těžké kovy, pesticidní rezidua či radioaktivní materiály. Jednou z takových rostlin je i konopí.
Hospodářské odrůdy konopí setého, u nás známé jako technické konopí, v ČR umožnil pěstovat zákon 167/98 Sb, který ukládá pěstitelům konopí ohlašovací povinnost, v podstatě stejnou jako u pěstování máku. Českým zemědělcům tedy dnes nic nebrání konopí pěstovat. 
V současnosti se u nás každoročně zaseje necelých 300 ha konopí, a to především pro produkci potravinářských semen. V případě setí konopí pro dekontaminaci půd se nabízí tzv. nepotravinářské využití konopí – tedy pěstování pro produkci technických vláken používaných například při výrobě papíru, geotextilií na zpevňování svahů kolem cest či k výrobě biokompozitů využitelných v automobilovém průmyslu, příp. k produkci energetické biomasy a bioplynu.
Dr. Tomáš Vaněk vedoucí Laboratoře rostlinných biotechnologií UEB Akademie věd ČR, potvrzuje: „Konopí bylo a je na našem pracovišti dlouhodobě studováno pro dekontaminaci půd a odpadních vod, například v rámci projektu MŠMT ,Efektivní využití energetických rostlin pro rekultivaci a asanaci devastovaných oblastí“ a pro tyto účely se plně osvědčilo.“
„Osvědčilo se i při rekultivaci výsypek hnědouhelných dolů v severních Čechách a široce se uplatňuje také při odstraňování následků černobylské jaderné katastrofy,“ sděluje k problematice agroporadkyně o.s. Konopa Hana Gabrielová.
„Konopí je zároveň rostlinou, která zlepšuje strukturu půdy, zvyšuje její absorpční schopnost, tedy nasákavost, dokáže potlačit růst plevelů a připravit podmínky pro zdravý růst následných plodin.“ doplňuje předseda o. s. Konopa Michal Ruman.
Ing. Lukáš Kaplan z fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU k tomu dodává: „Čím dál více se z pěstované kukuřice v ČR nestává plodina ale komodita. Její pěstování může vyvolávat řadu otázek s ohledem na erozi půdy či řazení v osevních postupech. 
Při pěstování konopí můžeme ale využít nejen jeho sanitární účinky na zemědělskou půdu, ale i možnosti produkce bioplynu. V současné době se ověřují fytoremediační účinky konopí i na ČZU v Praze, a to na půdě znečištěné především olovem, kadmiem a zinkem. Zároveň se ověřují další alternativní možnosti využití této rostliny, právě třeba k produkci bioplynu.“
Velká voda nás opět po několika letech přivádí k zamyšlení, jak že to hospodaříme na té naší zemi. Začíná se nahlas hovořit o významu, který mají nemeliorované toky, mokřady, smíšené lesy, meze, louky a další přirozené krajinné prvky pro zadržování vody v krajině. Jejich obnovování a tvorba, na rozdíl od jejich ničení trvá několik let, někdy i desetiletí či staletí. Tisíce let je potřeba také na to, aby se vytvořila byť jen malá vrstva úrodné půdy. Půdy, kterou nám i vlivem špatného hospodaření každoročně z polí odplavují deště do potoků a řek. Ta stejná půda nám teď po povodních zůstává jako vzpomínka ve sklepích či obývácích. !
Zdroj: konopa.cz
