Mám šest dětí. Jmenuji se Anna a před devíti lety mi zemřela dcera na selhání srdce. Byla narkomanka, stejně jako všechny mé děti. Neustále přemýšlím o tom, kde jsme s manželem udělali chybu. Bohumil Hrabal nám byl před čtyřiceti šesti lety za svědka na svatbě, já překládám z několika jazyků a můj manžel pocházel ze slušné středostavovské rodiny. Naši sedmnáctiletou Janičku jsme našli ležet na posteli se zabodnutou stříkačkou v žíle. Nevím, co mě to popadlo, ale běžela jsem pro fotoaparát, abych si ji ještě naposledy zvěčnila. Zřejmě jsem byla v šoku. Mezitím můj dvanáctiletý syn vytáhl Janě, své mrtvé sestře, z paže stříkačku s krví a zbytkem drogy, a její obsah vyprázdnil do svého těla. Přežil. Díky Bože!
Z dopisu, jenž odesílá polní poštou z obsazeného Polska svým „milým rodičům a sourozencům“ do Kolína nad Rýnem mladý vojín wehrmachtu 9. listopadu 1939: „Služba je tvrdá a tak se nedivte, že vám budu psát jen jednou za dva nebo za čtyři dny. Dneska vám píšu hlavně o pervitin… Váš Hein.” 20. května 1940 žádá dvaadvacetiletý voják rodinu znovu: „Mohli byste mi sehnat trochu pervitinu do foroty?“ A 19. července odesílá další dopis s prosbou: „Bude-li to možné, pošlete mi co nejdříve další pervitin.“ Odesílatelem dopisů nebyl nikdo jiný než později slavný spisovatel Heinrich Böll, první německý poválečný laureát Nobelovy ceny, kterou získal v roce 1972 za literaturu.
Vojáci wehrmachtu, po krk nacpaní tabletami metamfetaminu, se vrhali do bojů na všech frontách druhé světové války. Aby byli pěšáci, piloti i námořníci schopni nadlidských výkonů, zásobovalo je velení neuvěřitelným množstvím povzbuzujících prostředků na bázi metamfetaminu, jakožto i alkoholem a opiáty. Vše pro konečné vítězství! Ale nebylo to poprvé, co byla armáda vystavena účinkům drog. V roce 1883 přimíchal švýcarský lékař Theodor Aschenbrand vojákům bavorské armády v lazaretu tajně do pitné vody kokainovou tinkturu, a pak pozoroval, jak i těžce ranění vojáci neúnavně pokračují v boji. A již nedlouho poté došlo k velkému rozmachu výroby syntetických drog. Rumunský chemik Lazăr Edeleanu v roce 1887 v Berlíně poprvé syntetizuje umělou látku jménem 1-fenyl-2-aminopropan, tedy první amfetamin.
Zánět šlach
Jsem pravák. Pro kluky, kteří nemají zkušenost s pervitinem, bude má příhoda zcela nepochopitelná. Jedna lajna mi stačila k tomu, abych si uhnal zánět šlach jako Ivan Lendl po čtyřicetihodinovém nepřerušovaném tenisovém mači. Teda pokud je taky pravák. Jsem klavírista, vystudoval jsem konzervatoř, a naštěstí už víc než deset let perník neberu. Kdybych ho bral dál, musel bych hrát asi jednoručně, jako jeden slavný klavírní virtuos, bratr filosofa Ludwiga Wittgensteina. Jenže ten o ruku přišel v první světové. Já o ni málem přišel kvůli perníku a následnému chtíči. To by byl trapas, uznejte.
Šňupnul jsem si, málem mi upadl nos, cítil jsem strašnou bolest v hlavě a z očí mi tekly slzy. Prý super kvalita. Péro se mi scvrklo, jako bych skočil do Baltského moře v prosinci, nicméně pocity byly opačné. Stydím se to dál popisovat. Byl jsem nadrženej jako nikdy předtím. Pustil jsem si porno a masturboval jako blázen. Ale s pérem to nedělalo nic. Zato s mozkem jo. Honil jsem a přestal vnímat čas. Když jsem se konečně trochu probral a podíval na hodiny, zjistil jsem, že si tuto rozkoš způsobuju už víc než šestadvacet hodin v kuse. Erekce jsem nedosáhl ani jednou. Zato zánět šlach v ruce mi léčili v nemocnici ještě týden. Moje vlastní diagnóza: penisový loket.
Pervitin aktivuje sympatikus, část našeho autonomního, mimovolního nervového systému, která je odpovědná za přípravu těla na útok nebo útěk. Je to vývojově velmi stará reakce, kterou jsme zdědili po našich předcích. Dochází při ní k přesunu krve z vnitřních orgánů do svalů, k jejímu odlivu z okrajových částí těla (ledové ruce, nos, problematická erekce penisu a další), ke zrychlení srdeční aktivity a vyplavování energetických zásob.
Svaly po intoxikaci pracují na nejvyšší výkon a metamfetamin slouží rovněž mozku, který přechází na vyšší frekvenci a reaguje na maximum podnětů zvenčí. Tyto účinky pervitinu na organismus člověka se na první pohled zdají být velice vhodnou přípravou na opravdu divoký sex. Jeho účinek je totiž ještě umocněn euforizačním efektem a pocitem empatie k okolí. Ale! Hrozí velmi intenzivní amfetaminové psychózy a běžně se stává, že při dlouhodobém zneužívání pervitinu člověka „normální“ pohlavní aktivita omrzí a přestane ho naprosto bavit. Jako by horolezec nejdřív zdolal Everest a pak už se měl navždy spokojit s výstupem na Říp.
Jak jsem viděla čerty
Můj kamarád se mě jednou zeptal, jestli bych to nechtěla zkusit. Bylo mi devatenáct a byla jsem tvrdá. Nabízel mi lajnu, ale já nastavila žílu. Nebyla jsem přece žádná sračka. Jmenuju se Alena a tehdy mi feťáci říkali Velitelka. Teď pracuji v psychiatrické léčebně jako terapeutka pro lidi se závislostmi. Tenkrát jsem vedla dvojí život. Přes den jsem v kostýmku a v lodičkách pracovala jako vysoce postavená manažerka reklamní agentury a večer se ze mne stávala Velitelka. Pervitin jsem brala intravenózně a nepřetržitě. Chlapi U Zpěváčků mi odevzdávali bouchačky a nože, když jsem jim to poručila. A pak střih: pobíhala jsem po Karlově mostě oblečená pouze v zácloně, máminu známou, lékařku, jsem držela za kotník a prosila o prášky na uklidnění. A pak jsem se probrala připoutaná koženými řemeny na lůžku v bohnické léčebně. Když za mnou přišla po týdnu máma na návštěvu, převrhla jsem stůl. Byla jsem přesvědčená, že čerti, kteří okolo mě tančili po stěnách, ji chtějí znásilnit. Pervitin.
Amfetamin i metamfetamin jsou svými účinky podobné adrenalinu, který je tělu vlastní. Tělo i mysl se ocitají ve stavu pohotovosti, stoupá sebevědomí, schopnost soustředit se, snižuje se pud sebezáchovy, často se objevují silně afrodiziakální účinky, odpadá pocit hladu, žízně jakožto i potřeba spánku. Tyto látky slibují rychlé řešení problémů, nebo alespoň jejich oddálení. Mozek jede na plné obrátky a energie tryská do všech stran. Za to vše se ale platí nepříjemnými a nebezpečnými vedlejšími účinky, které se po opakované aplikaci zesilují: zvyšuje se agresivita, dostavují se halucinace a stoupá pravděpodobnost psychotických stavů. Dochází také k poškození ledvin a jater, nespavosti a k těžkým depresím.
Pod kameny
Hele Filipe! Už vim, kam mizej ty lidi tady z herny! Nohy mám v hajzlu, páč už čtvrtou noc chodim, a kalhoty mi padaj, protože nic nejim. Prostě klasika. Ale to, co jsem včera objevil, tomu bys nevěřil. Koupil jsem si od Spidermana strašnej nábuch a bylo to fakt vostrý. Starej dobrej model jak z devadesátek. Eskovej! Spiderman pak ležel v křoví u Orteňáku asi čtyři hodiny a nemoh se zvednout. A já byl najednou v Tróji, ty vole. Znáš to, co pergo dělá s časem… A teď poslouchej: Jak si to tam svištim, zakopnu v tý tmě o kámen, a pod nim normálně lebka! Měsíc svítil akorát tak, že byly vidět ty bílý kameny. Pod každým lebka, kostra – ale lidský! Ty vole, tam ty lidi vražděj a zakopávaj je pod Bulovkou v tom parku. Fakt jsem se málem podělal strachy! Fuj, doufám, že to byly jenom haldy z párna. Už to asi přehánim, na každý ruce mám operovanej absces! Asi z toho, že jsem si do buchny nabíral vodu z kaluže. Měl jsem radši zůstat u hulení, vole.
Pervitin vám dá pouze to, co ve vás už je. Jen to zesílí a zrychlí. V každém člověku je spousta věcí, o kterých vůbec neví. Na drogách je objevit může. Jakmile ale chemie přestane účinkovat, vzniká problém. Pervitin dělá s tělem a mozkem přesně to, co dělají s naším životem třeba banky. Zrychluje jej. Tváří se, že nám dává víc času a intenzivnější prožitky. Jako když si vezmete půjčku, užíváte si, a pak nemáte na splátky. Princip pervitinu je principem této společnosti – všechno na dluh a všechno čím dál rychleji. Lidé zapomínají, že čas je kvalita, která se nedá ošidit.
