Ve středu 31. července 2013 pozdě v noci, po mnoha měsících intenzivních diskuzí a vyjednávání, schválila uruguayská poslanecká sněmovna návrh na legalizaci marihuany. Pokud zákon schválí také senát, prezident José Mujica ho jistě podepíše a Uruguay se tak stane první zemí na světě, která nahradí prohibiční konopné zákony legálním regulačním systémem.
Tento odvážný krok Uruguaye znamená více než jen pouhé následování příkladu amerických států Colorada a Washingtonu, které se loni v listopadu staly prvními politickými jurisdikcemi na světě, jež schválily legalizaci marihuany.
V první řadě se jedná o model, který ukazuje, jak vyzrálým a zodpovědným způsobem zahájit debatu o konopné politice. Když prezident Mujica tento návrh loni v červnu poprvé oznámil, dal jasně najevo, že uvítá intenzivní diskuzi jak o výhodách, tak o konkrétních slabinách tohoto návrhu. Do země byli pozváni mezinárodní experti ze zahraničí, kteří vedli rozsáhlé debaty s lidmi ze všech sektorů občanské společnosti i vlády. Byla zvážena celá řada specifických návrhů na transformaci ilegálního průmyslu v průmysl legální, s cílem zlepšit ochranu veřejného zdraví a bezpečnosti. Debaty provázela politická rétorika a populistická prohlášení, jak lze ostatně očekávat v každé demokracii, ale podstatná témata dominovala.
Sněmovnou schválený zákon účinně spojuje jednotlivé prvky z nových zákonů Colorada a Washingtonu s inovacemi z Evropy a s opatřeními unikátními pro Uruguay. Dospělým osobám povoluje pěstovat až 6 rostlin konopí, kooperativy (kluby) mohou poskytovat marihuanu omezenému počtu svých členů a lékárny ji mohou prodávat. Prodej nezletilým, řízení pod vlivem a jakákoli forma reklamy zůstávají zakázány. Tento nový model bude jistě velmi zajímat zastánce konopí a zákonodárce v dalších zemích a samozřejmě také ve stále rostoucím počtu států USA, kde je dnes již většina občanů pro legalizaci marihuany.Na tomto historickém kroku Uruguaye je nejpozoruhodnější to, jakým způsobem se prezident Mujica zhostil role politického vůdce. Co se týče reformy marihuanové politiky, v USA stojí v čele lid a politici ho následují. Colorado a Washington změnily své zákony prostřednictvím lidových referend, v nichž na podporu legalizace hlasovalo kolem 55 % občanů, zatímco volení politici jen z povzdálí přihlíželi. Dokonce i dnes, kdy je pro legalizaci většina Američanů, zde není ani jeden guvernér státu nebo senátor, který by veřejně podpořil legalizaci marihuany (nepočítáme-li guvernéry Colorada a Washingtonu, kteří jsou nyní povinováni implementovat nové zákony ve svých státech). Naproti tomu když svůj návrh představil prezident Mujica, učinil tak údajně bez konzultace s politickými poradci či zjišťování veřejného mínění. Jednoduše si vyslechl názory respektovaných odborníků na to, jak by měla vypadat optimální konopná politika, a pak prostě řekl: „Pojďme do toho.“Prezident Mujica však není jediným latinskoamerickým vůdcem, jenž prokázal kuráž při volání po alternativách k válce proti drogám. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos a guatemalský prezident Otto Pérez Molina také odvážně požadovali, aby byla zvážena legalizace, dekriminalizace nebo další alternativy k neúčinné, nákladné a destruktivní prohibiční drogové politice. Generální sekretář Organizace amerických států José Miguel Insulza nedávno pozvedl regionální debatu o drogové politice v rámci mezinárodních organizací do dosud nebývalých intelektuálních výšin. Ale návrh prezidenta Mujicy je jedinečný v tom, že nejde pouze o výzvy k veřejné diskuzi, ale o konkrétní návrh zákona a politiky.Celý tento proces může posloužit jako „budíček“ pro Evropu, která koncem 20. století stála na špici reformy globální drogové politiky, ale v poslední době byla zastíněna vývojem na americkém kontinentě. Vážné návrhy na legální regulaci marihuany se množí v zemích jako Švýcarsko, Španělsko, Česká republika, Dánsko či Nizozemí. A v Maroku, které je dlouhodobě jedním z největších světových producentů konopí, je nyní návrh na legalizaci vážně projednáván vládou.Takže kdo bude další? V USA je celá řada států, které dost možná marihuanu legalizují v následujících letech, jako první by to mohl být Oregon. Kanadský premiér Stephen Harper se sice projevuje jako zastánce zpátečnického protidrogového fanatismu, jenž dominoval americké drogové politice v osmdesátých a devadesátých letech minulého století, ale obě opoziční strany se zdají být připraveny legalizovat konopí, jakmile se znovu dostanou k moci. A nezapomínal bych ani na Holanďany, kteří jsou již přes 30 let pionýry legální regulace maloobchodu s konopím prostřednictvím svého systému coffeeshopů a kteří by se nyní mohli nechat inspirovat Coloradem, Washingtonem a Uruguayí a celý konopný průmysl zlegalizovat a regulovat.Ethan Nadelmann je zakladatelem a ředitelem americké Aliance pro drogovou politiku (Drug Policy Alliance). V článku prezentuje pouze své osobní názory.Zdroj: Time.comPřeklad: Michal Řehák
