Černý princ
Nejslavnější rapper všech dob, jak většina skalních fanoušků Tupaca Amara Shakura nazývá, se narodil 16. června roku 1971 v Brooklynu, v té době možná nejchudší čtvrti na východním pobřeží USA. Původně se jmenoval Lesan Parish Crooks, ale jeho matka ho velice záhy přejmenovala podle jednoho z inckých revolucionářů. První dvě jména v překladu znamenají podobenství zářícího hada a příjmení Shakur je původem z arabštiny a znamená „ten, který je vděčný bohu“.
Tento krok není až tak k nepochopení, neboť oba Tupacovi rodiče patřili k ilegálnímu hnutí Černí panteři, kde byly podobné zvyklosti poměrně normální. Jak jsme již psali v příběhu Jimiho Hendrixe, Panteři bojovali za práva černochů a dali světu mnoho osobností, které doslova a do písmene změnily svět. A jelikož jejich slogan „Power to the People“ přesáhl rovnou několik generací, není divu, že ani malý Tupac nezůstal pozadu. Už v dětství mu nikdo neřekl jinak než Černý Princ a brzy měl svým talentem pobláznit celou Ameriku. Pro starší a pokročilé je dodnes synonymem pro hip hop.
Střelba pod okny
Tak jako v mnoha ostatních případech však jeho dospívání nebyla procházka růžovým sadem. Vlastně se dá říct, že do vězení poprvé nastoupil jako rekordně mladý jedinec, neboť jeho maminka zde strávila několik měsíců během těhotenství. Situace se opakovala i před porodem jeho mladší sestry Sekiwy a krátce nato byl odsouzen i Tupacův vlastní otec. Za údajné ozbrojené přepadení rovnou na celých šedesát roků. Obě ratolesti tedy zůstaly závislé na matce, a to v černošském ghettu zmítaném rasovými nepokoji a odporem k vietnamské válce a plném brutální kriminality.
Nedostatek peněz a absence mužského elementu ve výchově v jeho případě paradoxně pozitivně ovlivnil starý televizor od sousedů. Všeobecný marasmus tak pro mladého kluka, který kvůli maminčinu zaměstnání trávil celé dny o samotě, našel východisko v pestré paletě amerických televizních kanálů. Na svou dobu velice solidní výběr mimo jiné nabízel i mnoho kvalitní taneční hudby. Ve Vietnamu zuřila válka, střelba byla slyšet i po setmění pod okny jeho pokojíčku a bojová nálada se v americké černošské společnosti dala doslova krájet. Těžko říct, jestli se z Tupaca během tohoto období stal zrovna introvert, nicméně četba knih, psaní povídek a tvorba básní jasně napovídala, že malý nezbeda brzy vystrčí růžky.
Dobré vzdělání
Afeni Shakurová byla inteligentní žena a rozhodně pro své děti nehodlala akceptovat prostředí, kde by se její potomci nemohli vyvíjet podle jejích představ. Charakter však musel jít protentokrát stranou. Ztratila práci, neměla na nájem a jediná varianta tak byla přesun ke známým do Baltimoru. Volba to skutečně nebyla příliš šťastná, město v té době pravidelně excelovalo v žebříčcích násilí na prvních příčkách a ostatně velmi těžko byste ve Spojených státech hledali jiné místo, kde černoch zastřelí černocha jen kvůli pár dolarům. Přesto všechno mladá a půvabná Afeni našla pro vnímavého Tupaca oázu klidu.
Podařilo se jí i bez finančních prostředků svého syna přihlásit na prestižní Baltimore School of Performing Arts, tedy na obdobu domácích středních škol múzických umění. A někde tady se z neduživého a ustrašeného kluka stává mládenec, který brzy pohne žlučí snad každému, koho potká. Navíc si našel první kamarády. Za všechny jmenujme Johna Colea nebo slečnu Jadu Pinkettovou, která se záhy stane i jeho životní láskou. Společně studují dějiny hudby, herectví, tancují balet, učí se šít kostýmy a vystupovat na veřejnosti. V kontrastu s budoucí image násilného a rozervaného hiphopera je to skoro neuvěřitelné, nicméně faktem je, že 2Pac, jak se již podepisoval nožem na školní lavici, měl školní prostředí nesmírně rád. Zástupce mas z amerických slumů souhrou náhod prodělal kvalitní vzdělání.
Marine city
Každopádně tento luxus neměl dlouhého trvání. Uhrančivé pozlátko se mu brzy začalo zajídat. Přeci jen z něj již byl mladý a skoro dospělý muž. Pomalu začal chápat, že spolužáci a vrstevníci, mezi kterými se pohybuje, jsou odtržení od reality všedního světa. Na ulicích zuřila kulturní revoluce, mladí, staří, černí, bílí, všichni procházeli společenskou katarzí, která velice neslavně ukončila flitrový čas načančaných osmdesátek. O elektřinu a tekoucí vodu byla nouze, stejně jako o elementární bezpečí v ulicích. Strach o život byl na denním pořádku. Tady se prostě muselo něco stát. A taky že stalo. V roce 1986 se při neopatrné manipulaci se zbraní zastřelil Tupacův dobrý kamarád.
Neuběhlo ani pár hodin a náš zdrcený svědek události napsal svůj první rapový text. Uběhly celé dva roky a Tupac Shakur se opět musel se svojí matkou z existenčních důvodů přesunout. Tentokrát úplně na druhou stranu Spojených států. Volba padla na Marine City ve státě Kalifornie. Tohle město se ale k nepříjemnému zjištění topilo v chudobě ještě více než všechny předcházející bydliště. Společensky poměrně slušně orientovaný Tupac sice trpěl klasickými neduhy teenagera, ale i tak si uvědomoval problémy každodenní reality. Rasismus a policejní brutalitu zaháněl naháněním holek, naleštěnou károu a hlasitou hudbou. A co víc, Marine City měla na západním pobřeží jedno neblahé prvenství. Prodej drog.
Fet na štrýtu
Vůbec dospívání, jak víme z vlastní zkušenosti, není doba úplně jednoduchá. Nedostatek mužských vzorů a věčná absence matky brzy Tupaca zavedla do marineských ulicí. Poflakování po místních bulvárech se brzy stalo rutinou. Rok žil de facto jako úplný bezdomovec, bez ustání kouřil marihuanu a poprvé přičichl i k tvrdým drogám. V pasácích, překupnících zbraní a dealerech záhy našel novou rodinu, přestal chodit do školy a sám se kvůli věčnému nedostatku peněz pustil do prodeje cracku. Ve stejné době však na drogách začala být závislá dokonce i jeho matka a v momentě, kdy mu sousedka s pláčem a prosíkem o dávku přinesla dva snubní prsteny, rozhodl se své několikatýdenní angažmá v roli dealera rázně ukončit. Postavil se na vlastní nohy a svým kamarádům jasně řekl: „Copak jsem nějaká sračka, abych měl tohle zapotřebí? Radši o tom všem budu zpívat.“
Thug life
Pár nasbíraných zkušeností z garážových kapel již sice měl, ten skutečný běh na dlouhou trať však začal až se vstupem do uskupení Digital Underground. Zaujal zprvu jako schopný tanečník a později i jako rapper. Každým dnem se učil novým věcem a pomalu se začal orientovat ve světě showbyznysu. Stejně tak se zvyšovala šance na jeho individuální úspěch. Image bouřliváka výrazně podporovala skutečnost, že už v roce 1990 měl za sebou osm zatčení za drobné přestupky a křivé obvinění z vraždy šestiletého chlapce během přestřelky gangů. Na tu se později odvolá ve svém kodexu Thug Life, tedy Gaunerský život (zároveň jde o akronym hesla „The Hate You Gave Little Infants Fucks Everybody“ čili „Když malým dětem vštěpujete nenávist, kurvíte život všem“). Vyrazí na turné a s Digital Underground natočí první album pod názvem EP Release. Žádný světoborný úspěch to sice nebyl, ale Tupac dostal prvních 750 dolarů za debutový single 
„Same Song“ a nasbíral mnoho nových a pro další kariéru naprosto zásadních kontaktů. Byla mezi nimi i Danielle Fieldová, dcera Teda Fielda, dolarového multimilionáře zastupujícího společnost Interscope.
Brenda má dítě
Interscope nebyla na trhu vůbec žádným nováčkem, měla na svou dobu dobře propracovaný marketing a již dlouho lačnila po nové tváři z ulice, která zaplní díru ve své mírně prošedivělé nabídce. A tak se začaly dít velké věci. Gogo tanečník Tupac Shakur vydal své vůbec první album 2Pacalypse Now s pilotním singlem „Brenda’s Got a Baby“ a raketově atakoval žebříčky hitparád po celých Spojených státech. Ze zakřiknutého kluka z Brooklynu se rázem stal platinový umělec. Tahle píseň fakticky odstartovala jeho kariéru světové celebrity. Nebál se zpívat o prožité chudobě, fetu, policejní brutalitě nebo těhotenství teenagerů. Podávání pravdivých informací ze skutečné reality venku za zdí bylo přesně to, co posluchači na přelomu desetiletí potřebovali. Tupac Shakur se stal hlásnou troubou nekonečných davů nespokojených lidí bez rozdílu barvy pleti.
Betonové námluvy
To však samozřejmě nemohlo v některých kruzích zůstat bez odpovědi. První se jako vždy ozvala policie, jejíž kritika se mnohým stala trnem v oku. Úplně náhodou se tak Tupac v momentě, kdy MTV uváděla premiéru jeho prvního videoklipu, ocitl zmlácený v policejní cele. Za špatné přecházení na křižovatce mu uniformovaní gentlemani přerazili obličej o betonovou zeď a až do svého hořkého konce měl na pravé půlce tváře jizvy. Tupac si to pochopitelně nenechal líbit a zažaloval policejní oddělení o deset milionů dolarů. Pro ambiciózního černého dvacetiletého mladíka sice není přiznané odškodné 42 tisíc „žádná velká sláva“, ale aspoň mohl vyplatit právníky a ze zbytku si koupit nové auto. Pravda poprvé a naposled zvítězila a establishment dostal na prdel. Od této chvíle se Tupacova kariéra nesla už jen ve znamení nehorázného rýžování peněz ze všeho, čeho se dotkl, jednoho kardinálního úspěchu za druhým a široké plejády průserů, které ukončily až čtyři kulky v hrudníku.
Tupac rebel
Pojďme se v této nepřehledné záplavě lahůdek podívat alespoň na ty nejpikantnější. O Tupaca a jeho osobitý raubířský styl brzy projevil zájem i filmový průmysl, což se brzy ukázalo jako sázka na dobrého koně. Herecká průprava ze střední školy se tak naplno ukázala ve snímku Juice, kde ztvárnil roli Bishopa a pronesl zlatou větu americké kinematografie: „ I am crazy and I don’t give a fuck.“ To mu otevřelo dveře k dalším několika rolím, které však s díky odmítl a začal se věnovat svému druhému albu s názvem 4 My N.I.G.G.A.Z. To dle očekávání okamžitě zmizelo z prodejních pultů a oslavilo ještě větší úspěch než to první. Kontroverzní deska, které si velice často brala na paškál hlavně ženy, zmobilizovala mnoho lidsko-právních organizací v čele s paní Delores Tucker k ostrým protestům. Spor nějakou dobu přetrvával a Tupac ho nakonec způsobem sobě vlastním vyřešil kouzelným songem „Wonda Why They Call U Bitch“.
Kamarádka marihuana
Bouřlivá Tupacova povaha se nedala kočírovat. Americký rapper pravidelně čelil obviněním z kažení mládeže a média ho běžně vykreslovala jako násilnickou zrůdu. Mohl si za to částečně dost i sám, legendární jsou historky o rvačce s řidičem limuzíny při natáčení hitovky „Living in Color“, střelbě po dvojici policistů, desítkách sexuálních napadení nebo útoku na režiséry filmu Menance Society či Poetic Justice, kde stál po boku Janet Jackson. Z žalob si nic nedělal, všechny poškozené vždy velkoryse vyplatil, snad jen jednou musel na jedenáct měsíců do vězení. To už se blížíme do doby, kdy má Tupac Shakur na kontě třetí veleúspěšné album se svojí novou skupinou Outlawz. Bylo jasné, že nyní ho už nic nemůže zastavit, a v budově nahrávacího studia na Times Square v rodném New Yorku trávil stále více času. Se třemi dalšími členy skupiny a čím dál věrnější kamarádkou. Šlechtěnou marihuanou.
Z pekla štěstí
30. listopadu 1994 se však na chodbách před studiem událo něco, co Tupaca nadobro změnilo. Byl totiž kýmsi neznámým přepaden a velmi vážně postřelen. Kulky dvakrát olízly hlavu, dvakrát skončily v oblasti rozkroku a jedna se zapíchla do ruky, kde zasáhla důležitou tepnu. Policie přepadení diagnostikovala jako loupež a ani se nesnažila najít viníka. Tupac měl z pekla štěstí a všech pět výstřelů zázračně přežil. Verzí incidentu je celá řada, nicméně nejpravděpodobnější je varianta nájemné vraždy jeho vlastními kamarády. Padají jména jako Puff Daddy, Andre Harrel a Notorius B.I.G. Tupac si ještě zvládl ubalit jointa a to bylo naposledy, kdy někomu něco věřil. A už se to nezměnilo.
Tupac podlehl přízraku slávy, stále více utíkal k marihuaně a začaly ho pronásledovat první myšlenky na smrt. Chrlí sice jeden hit za druhým jako „Dear Mama“ z alba Me Against The World, nebo „California Love“ ve spolupráci se Snoop Dogem, ale paranoia prostě a jednoduše nabírala na obrátkách. A kdo by se divil. Probíhaly zrovna bitky gangů a situace dokonce došla tak daleko, že vstoupila do síně slávy jako válka západního a východního pobřeží. V přeneseném významu bitva dvou velkých hudebních vydavatelství a dvou černošských táborů s gangsterskou mentalitou.
13 výstřelů
I osud tomu ale chtěl, aby i tentokrát vyšla z příběhu marihuana se ctí a Tupacova paranoia se ukázala jako opodstatněná. Jak se hezky česky říká – to, že jste paranoidní, ještě neznamená, že po vás nejdou. A v tomto případě to platí jakbysmet. Píše se 7. září 1996 a Tupac Shakur odlétá do města světel Los Angeles, aby shlédl boxerský zápas svého přítele Mikea Tysona. Město je již nějaký ten den plné konkurenčních gangů a každých pár hodin se přihodí menší či větší incident. Stejně tak se Tupac zaplete to rvačky v lobby hotelu MGM Grand, kde se mu útočník Orlando Anderson pokusil ukrást zlatý řetěz. Byla to náhoda? Možná.
Nicméně jisté je, že poblíž už na křižovatce čeká bílý cadillac se čtyřmi vrahy. Tři čtvrtě hodiny před půlnocí se na ní zastavuje i nové BMW s nejslavnějším světovým hiphoperem na palubě. Zvuk hlasitého soundsystému naruší třináct výstřelů, z nichž čtyři naleznou svůj cíl. Tupac Amar Shakur naposledy vydechne o pár dní později, v pátek 13. září 1996, kdy ho matka odpojí od přístrojů. Král rapu je mrtev. Jeho smrti však oddaní fanoušci odmítají uvěřit dodnes.
