Tipy & triky: Jak si vybavit konopnou lékárnu

Profilový obrázek
  • Pokud jste sledovali můj seriál a vzali si z něj nějaké to ponaučení, jistě dnes máte úspěšně sklizeno. V dnešním díle se zaměříme na nejlepší možné využití naší úrody a vysvětlíme si, jak bez velké námahy vyrobit mastičku, tinkturu nebo konopný extrakt.

Podzim je tu a pro většinu populace nastává období depresí spojené s nedostatkem slunečního svitu. Grower ale má pod čepicí a už od jara sbíral sluneční energii do kouzelných rostlin. Pro growera je podzim nejradostnějším obdobím roku, protože je na čase sklidit všechno světlo, které v našem mírném vegetačním pásmu stihl nasbírat. Co teď ale s tím množstvím zeleného pokladu? Jistě by ho nikdo nechtěl kouřit. Co také z toho, pálit takovou zázračnou bylinku v nevzhledném papírovém smotku? Vzhledné papírové smotky jsou sice lepší, ale pořád tam zůstává to dehonestující zpopelnění.

Čtěte další Tipy a triky: sušení a curing nebo více o tvarování rostlin.

Soustřeďme se tedy raději na jiné způsoby využití. Recept na nějaké to konopné jídlo máme v každém výtisku a není tomu tak dávno, co jsme měli celé číslo věnované hašiši. Abych to zkrátil, rozhodl jsem se napsat článek o takových podobách konopí, které slouží primárně k léčebným aplikacím. Chtěl bych vysvětlit, jak bez velké námahy vyrobit mastičku, tinkturu nebo konopný extrakt vždy s několika možnými postupy, aby si každý vybral ten, který mu nejlépe vyhovuje.

Mastička
Konopná mast je asi nejklasičtější a mediálně nejpropíranější léčebnou aplikací konopí. Mast je tvořena základem, účinnou složkou a aromatem. Za základ slouží nějaké mastné médium. Nejobvyklejší jsou různé druhy sádla, kokosový tuk a vazelína. Sádlo má velkou výhodu ve snadné vstřebatelnosti kůží, vazelína pro změnu nabízí i za nižších teplot optimální konzistenci. Upřímně nevím, proč má mezi mastičři takovou oblibu zmíněný kokosový tuk. Moje zkušenost je taková, že se vstřebává hůř než sádlo a je méně tvárný než vazelína. Snad jen pokud na sebe nechcete mazat ropný produkt ani energetické zásoby mrtvých zvířat, dojde kokosový tuk uplatnění, ale podle mne nejde o ideální volbu.

Osobně se mi nejlépe osvědčil mix vazelíny a vepřového sádla v poměru asi jedna ku jedné. Další složkou je účinná látka, což je v našem případě konopí. Léty prověřené dávkování je dvacet gramů listí a dvacet gramů květů na litr základu. Můžeme přidávat i jiné léčivky pro různé specifické účely, ale bohužel tu nemám dostatek místa, abych se mohl více rozepisovat. Pro inspiraci si v jiných zdrojích dohledejte něco o kostivalu, řebříčku nebo jitrocelu. Poslední složkou je aroma, které není nutně zapotřebí, ale zlepší celkový dojem z masti. Laciný a přitom použitelný zdroj rostlinných esencí jsou olejíčky do aromalamp. Za pár desetikorun koupíte lahvičku s objemem dvacet mililitrů, která provoní dva litry masti. Osobně mám nejradši mátovou.


Samotná výroba je pak triviální, přestože zdlouhavá. Nejprve si odměřte všechny suroviny. Dejme tomu, že chcete vyrábět pět litrů masti. To dělá pět litrů základu, sto gramů listí, sto gramů palic, dvě a půl lahvičky aromatického oleje a skutečně velký hrnec, nejméně desetilitrový. Všechen rostlinný materiál povařte hodinu ve vodě, do které se z rostlin vylouhuje vše kromě pryskyřice. Poté všechno přeceďte přes nějaké hrubé síto a vodu vylijte (nebo taky ne, viz box). Do hrnce s rozvařenou trávou přidejte masťový základ a zalijte několika litry vody. Ta se nám postará o to, že se základ nepřipálí. 

Celé se to pak vaří dvě hodiny. Sledujte hladinu, a když moc klesne, dolijte vodu. Když je dovařeno, ještě jednou všechno přeceďte, ale rostlinný materiál už vyhoďte a pozvolna houstnoucí tekutinu nechte přes noc vychladnout. Následující den prorazte do mastné krusty díru, kterou vylijete zbylou vodu. Mastičku dejte znovu rozpustit, ale tentokrát hlídejte, aby se nezačala připalovat, a jakmile je tekutá, přeceďte ji přes jemné síto nebo kus hrubé tkaniny. Než začne tuhnout, přilijte do ní aroma, důkladně promíchejte a voilà, mastička je hotová. Když ji budete skladovat v mrazáku, vydrží použitelná i několik let.

Tinktura
Tinktura je alkoholový bylinný výluh. Hodí se, pokud potřebujeme skutečně rychlé vstřebání, například u různých bolestivých naraženin. Uplatnění najde i tam, kde mastička vyvolává nepříjemné svědění. Třeba takový ekzém namazaný mastičkou je snad horší než bez ní. Výroba tinktury je ještě mnohem jednodušší než výroba mastičky. Typicky se používají jen dvě složky, a sice účinná látka a lihový roztok. Vhodné dávkování je opět dvacet gramů listí a dvacet gramů palic na litr. Médium může být jakýkoli silný alkohol, nejlépe padesát procent a víc. Vyloženě ideální je Francovka, protože má kolem sedmdesáti procent alkoholu, není drahá, příjemně voní a obsahuje i další prospěšné látky.

Materiál povaříme stejně jako při výrobě mastičky hodinu ve vodě, abychom se zbavili nepříjemné palčivosti a zápachu zapařených kopřiv. Po scezení našťoucháme rostlinný materiál do skleněné nádoby a zalijeme alkoholem. Celé se to nechá týden uležet. Po týdnu tinkturu přeceďte a je hotovo. Skladujte nejlépe ve tmě a chladu.

Extrakt
Účinné látky z konopí můžeme také koncentrovat. Konopný extrakt lze využít k perorálnímu podání u pacientů, kteří nezvládnou jinak aplikovat tolik konopí, kolik by bylo zapotřebí. Také se hodí jako velice rychlá pomoc při jakýchkoli nepříjemných povrchových zánětech. Díky organickým rozpouštědlům lze velmi jednoduše získat téměř čistou pryskyřici, která je pro terapeutické použití ideální. Tento extrakt lze vidět pod různými poetickými názvy, za všechny můžu jmenovat třeba Fénixovy slzy od Ricka Simpsona. Na volbě dávky zde nezáleží, získáte prostě všechnu pryskyřici z toho, co použijete. Nedoporučuji ale používat listy, protože z nich se rozpustí zbytečně moc chlorofylu, který není k ničemu.

Jako rozpouštědlo doporučuji použít něco z lékárenského sortimentu. Rozpouštědla prodávaná v lékárnách mají totiž obvykle vyšší jakost, přestože jsou za mírně vyšší cenu, než kdybyste je nakupovali v obchodu s barvami. Vůbec nejlepší je asi lékařský benzín, který se obvykle používá na odmašťování kůže. Použít lze i vysokoprocentní alkohol, jenž je bezpečnější při manipulaci, ale vyžaduje delší louhování (několik hodin) a déle se odpařuje. Pro jistotu se zeptejte na podíl pevných příměsí, který by neměl přesáhnout tisícinu procenta. Určitě nechceme, aby v našem léčebném extraktu byly zbytky chemikálií používaných při výrobě rozpouštědel.

Extrakt vždy vyrábějte v dobře větraných prostorách, ideálně v rukavicích a rozhodně daleko od jakýchkoli zdrojů ohně. Budete potřebovat zvolené rozpouštědlo, uzavíratelnou skleněnou nádobu, sítko, nějaký pekáč, elektrickou troubu a rostlinný materiál. Vezměte připravený materiál (může být lehce podrcený), nasypte ho do sklenice, co se jen vejde, a zalijte rozpouštědlem. Sklenici zavíčkujte, párkrát s ní zatřepte a přes sítko vylijte obsah do pekáče. Nahnědlá tekutina se bude rychle odpařovat, takže ji umístěte někam do krytého, ale dobře větraného prostoru, kde se nikdo nepřiotráví výpary. Když po několika hodinách až dnech (podle teploty) bude rozpouštědlo odpařeno, zůstane na dně husté mazlavé cosi. Protože se určitě nechcete léčit benzínem, je potřeba ještě doodpařit zbytky rozpouštědla v troubě.

Nastavte ji na osmdesát stupňů a nechte v ní pekáč alespoň hodinu. Pro jistotu troubu otevřete, aby odpařené chemikálie rovnou unikaly ven. Výsledkem je něco s konzistencí čerstvé borovicové smoly, co z pekáče jen tak nedostanete. Trik je v tom, že když celý pekáč dáte na pár hodin do mrazáku, pryskyřice ztvrdne natolik, že ji můžete ze dna odlámat příborovým nožem. Výsledný produkt je trochu komplikované skladovat, protože v pokojové teplotě je tekutý. Buď tedy použijte lahvičku, ze které budete extrakt aplikovat špejlí, nebo ho nechte v mrazáku v nějaké hladké krabičce.

Praktické je také skladování v chladu a mimo dosah světla v injekčních stříkačkách, do nichž se dá extrakt natáhnout za pokojové teploty a které lze poté opatřit čepičkou z ucvaknuté lékařské jehly a podobně. Velikou výhodou konopného extraktu je jeho skladnost. Účinné látky z konopí již nelze výrazně více zkoncentrovat. Díky své formě a typickému skladování v uzavřené nádobě v lednici či v mrazáku se jedná zároveň i o jednu z nejtrvanlivějších forem konopí. Při teplotách pod nulou se dá životnost počítat na dekády. Kapka extraktu o velikosti sirkové hlavičky obsahuje veškerou pryskyřici z přibližně půl gramu sušiny, takže na to při dávkování myslete.

Pár slov na závěr
Vyrobit mastičku i tinkturu je velice jednoduché. Při výrobě extraktu je potřeba dodržovat jistá základní bezpečnostní opatření, ale ani tak se nejedná o nic moc komplikovaného. U kteréhokoli takového výrobku z psychoaktivních odrůd konopí se ale vystavujete riziku postihu ze strany Policie České republiky, která bohužel ani u takto evidentně terapeutických forem konopí nebývá příliš shovívavá. 

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!