Aktuální článek
Orgasmus 2.0: droga internetové generace

Orgasmus 2.0: droga internetové generace

Profilový obrázek
  • Je to krátký, ale velmi intenzivní, podmanivý a niterný zážitek spojující v sobě tělesnou i duševní rozkoš. Ne, dnes nebude řeč o žádné nové droze, ale naopak o té úplně nejstarší – systém odměn byl součástí našeho mozku dřív, než jsme se stali lidmi. Dokonce ještě dřív, než jsme se stali savci. A popsaný zážitek je jedním z jeho nejsilnějších projevů – nazývá se orgasmus. La petite mort.

Z čistě technického hlediska by k oplodnění vajíčka stačil prostý výron semene, ale příroda k tomu oběma pohlavím nadělila mnohem víc – nejen příjemné vzrušení, ale jako třešničku na dortu ještě intenzivní fyzickou rozkoš a euforii zvanou orgasmus. Ten mužský přichází spolu s ejakulací, zatímco s ženským je to poněkud komplikovanější.

Sexuální styk je vlastně přirozeným prostředkem k dosažení změněného stavu vědomí, který je dostatečně lákavý na to, abychom si ho chtěli zopakovat. A to je patrně účel. Není divu, že evoluce k tomu prostřednictvím nahodilých změn a přirozeného výběru dospěla už velmi dávno.

I mnohá zvířata přišla na způsoby, jak ten složitý mechanismus ošidit a spustit bez nutnosti shánět a přesvědčovat partnera opačného pohlaví, ale až lidé se v tom stali mistry.

Jak na to…

české verzi Wikipedie se dočteme, že „autoerotismus u muže spočívá v ruční masturbaci pyje a u ženy v ruční masturbaci poštěčku a v zavádění předmětů tvaru mužského penisu do pochvy.“ Inu, tak jednoduché to obvykle nebývá. Nejsme stroje, máme psychiku a nejdřív je zapotřebí se vzrušit. Toho sice třením pohlavních orgánů dosáhneme leckdy také, ale většina praktikujících si pomáhá ještě jinak – třeba představami nebo pornografií. Až pak nastupuje samotná masturbace vrcholící orgasmem (u šťastných žen i vícečetným). Ale to už určitě není potřeba popisovat…


Navádět zletilé k masturbaci žádný zákon nezakazuje, ale termíny pro tuto činnost znějí dost děsivě. Masturbace znamená patrně „prznit se rukou“, onanie zas odkazuje na biblického Onana, který se provinil nikoli sebeukájením, ale neoplodněním ženy svého mrtvého bratra. Podivný, ač neutrální termín ipsace upadl v zapomnění a samohana je k smíchu.

Ještě před sto lety byla masturbace pokládána za škodlivý zlozvyk, ale v průběhu 20. století se její vnímání obrátilo a dnes ji mnoho sexuologů i lékařů považuje naopak za zdraví prospěšný všelék.

Co se děje v mozku?

Přesto je zarážející, jak málo toho víme. Je bažení po sexu stejné povahy jako žízeň či hlad? Je nezbytnou životní potřebou? Obecně se věří, že ano, ale jisto v tom není. Není ani úplně jasné, co všechno se při sexuálním vzrušení, při orgasmu a po něm vlastně děje – zatímco vnější tělesné projevy dobře známe, o fyziologických a psychických procesech to zdaleka neplatí.

Víme, že s libidem a sexualitou souvisí některé hormony a že jejich funkce závisí na pohlaví. Testosteron patrně zvyšuje u mužů motivaci (nikoli však schopnost) k sexu, zatímco u žen je jeho úloha nejasná. K sexu je motivuje spíš estrogen, odrazuje od něho progesteron a hladina obou hormonů kolísá v závislosti na menstruačním
cyklu (což navíc ovliv
ňuje hormonální antikoncepce). Při erekci a vzrušení vzrůstá u mužů hladina vasopresinu (který se podílí také na formování paměti a u žen chuť k sexu spíš snižuje) a po ejakulaci opět klesá, zatímco vzrůstá hladina strukturálně příbuzného oxytocinu, hormonu důvěry, lásky a empatie. Především u žen se uvolňuje také při stimulaci pohlavních orgánů (v menší míře i při doteku) a zásadní úlohu hraje při porodu a kojení.

Ale zpět k mozku. Klíčovou roli hraje během vzrušení i orgasmu neurotransmiter dopamin. Ano, ta samá molekula, která má zásadní význam v systému motivace, emocí a odměn a skrze kterou účinkují amfetaminy (způsobují jeho uvolňování) i kokain (blokuje jeho zpětné vstřebávání). Tento systém je vývojově velmi starou částí mozku a smyslem jeho existence je přežití jedince i předání genům dalším generacím. Odměňuje jídlo, sex a novotu, ale také lásku, přátelství a dosahování cílů. Dopamin samotný nezpůsobuje přímo libé pocity – díky němu chceme, toužíme, snažíme se a hledáme. Libé pocity mají patrně na svědomí endorfiny či jiné endogenní opiáty uvolněné při orgasmu…

Vzrušení a orgasmus tedy mají s drogami společného víc, než bychom si přáli. Po sexu i masturbaci následuje i dojezd, ale o tom nevíme už skoro nic – zdá se však, že třeba hladina testosteronu zůstává u mužů ovlivněna ještě mnoho dní.

Tvrzení, že masturbace je zdraví prospěšná nezávisle na intenzitě, tedy vzbuzuje pochybnosti. Příliš mnoho jídla – natož pak drog – zdraví nesvědčí. Ukájet se pětkrát denně patrně nikomu na zdraví také nepřidá. A co pětkrát týdně? Kdo ví… Každý je jiný a navíc se musíme ptát pročjak. Hlavní potíž je v tom, že přehánět to s masturbací je dnes mnohem jednodušší než před padesáti či dokonce před dvaceti lety. Změnil to překotný vývoj pornografie.

Od sprostých obrázků k internetovému pornu

Vyobrazení s erotickou či sexuální tématikou mají dlouhou historii (vzpomeňme na Věstonickou venuši), ale vznik pornografie v dnešním slova smyslu se datuje až do 19. století, kdy také začala být vnímána jako problém, proti kterému je potřeba zakročit. Vykopávky z Pompejí archeologové raději skryli před zraky veřejnosti, ale ilegální pornografická literatura se čile rozvíjela navzdory zákazům. Další rozměr tomu dala fotografie a vynález filmu umožnil vznik prvních amatérských pornosnímků, jejichž produkce i distribuce byla trestným činem.

To se změnilo až v poslední třetině 20. století – roku 1969 zrušilo Dánsko jako první země na světě cenzuru, a tím i dekriminalizovalo pornografii. Kritici z řad moralistů dál tvrdili, že pornografie rozkládá rodiny a vede k sexuálnímu násilí, ale nikdy se to nepodařilo prokázat. Jiným se nelíbilo, že ženy prezentuje jako objekt chtíče, ale ani ti rychle postupující legalizaci nezvrátili. Dnes už se nám zdá stěží uvěřitelné, že ještě nedávno byl problém nějaký pornofilm sehnat.

Další zlom nastal s rozvojem internetu, zvlášť pak vysokorychlostního – zatímco ještě před dvaceti lety byla pornografie vnímána jako něco zvláštního, měla příchuť zakázaného ovoce a prodej byl regulován, dnes jí lze na internetu jen stěží uniknout a žáci základních škol asi ani netuší, že by k ní vlastně de iure neměli mít přístup. Stala se masovou zábavou a obrovským byznysem. Pornostránky prý navštívilo za poslední měsíc 70 procent mladých mužů ve věkově skupině 18 až 35 let. Mezi nezletilými to číslo bude možná ještě vyšší.

Předávkování pornem

Bohužel se zdá, že to má i stinnou stránku. Masturbovat příliš mnoho bylo donedávna značně obtížné – mozek si brzy zvykl, vznikla tolerance a orgasmy už nebyly tak úžasné. Skoro každý brzy narazil na hranice možností a našel si jiný koníček nebo jinou drogu. Pornografie našich otců či dědů byla asi opravdu neškodná.

Ale vysokorychlostní internetové porno umožnilo lidem ukájet se mnohem častěji a intenzivněji než dřív. Jeho zásoba je nevyčerpatelná a není problém vyhledávat nové a nové. Uživatel navíc nemusí dělat vůbec nic, stačí sedět u počítače, masturbovat a občas kliknout myší. Vyjde to mnohem levněji než drogy nebo hrací automaty, protože porno se dá sehnat i zadarmo.

Není divu, že nejen příslušníci nejrizikovější skupiny osamělých a sexuálně nevybouřených teenagerů snadno ujedou a tráví dlouhé hodiny vysedáváním u počítače v honbě za vzrušením a orgasmem. Mírně závislých uživatelů jsou na světě možná miliony a zdaleka se to netýká jen mladší generace.

O závislosti na pornu se sice ví, ale zatím je obecně pokládána za okrajový problém. I někteří odborníci ji bagatelizují, ale podle pesimistů jsou nikoli drogy, ale internetovém porno hlavní hrozbou pro zdravý vývoj příští generace. Podle nich porno přinejlepším narušuje budoucí vztahy mladých tím, že vyvolává nereálná očekávání, a možná – pokud se potvrdí nejčernější obavy – v nejkritičtějším období narušuje i samotný vývoj jejich sexuality, protože objektem jejich touhy se nestávají skuteční příslušníci opačného pohlaví, ale hromádky pixelů na obrazovce počítače.

Je to docela ironie – rodiče žijí v hrůze z toho, že jejich děti zkusí „trávu“ nebo jiné drogy, zatímco náctiletí potomci v klidu sedí doma a ujíždějí na internetovém pornu… Potvrdí-li se předpovědi škarohlídů, rodiče budoucnosti budou možná pohlížet na konopí jako na menší zlo.

Válka proti pornu na spadnutí?

Ale co s tím? Na příkladu drog názorně vidíme, že zakazovat něco, co lidé chtějí, není vůbec dobrý nápad. Nad návrhy těch, kteří to dosud nechápou, zůstává občas rozum stát. Dá se očekávat, že brzy značně přibude i hlasů volajících po snadném řešení problému s pornem – jak jinak než kvůli dětem. Válka proti drogám by nám však měla být varováním.

Snahy o regulaci či zákaz pornografie na úrovni jednotlivých států jsou předem odsouzeny k nezdaru – výrobci se jen přesunou někam, kde je legislativa
přívětivější, a svou tvorbu budou i nadále šířit do celého světa. Stejně marné jsou pokusy o cenzuru internetu, kterou lze snadno obejít – plně zablokovat veškerá šifrovaná spojení do zahraničí si netroufají ani v Číně.


A co kdyby se proti pornografii za
čalo bojovat celosvětově? Válka proti drogám trvá již přes padesát let a jediní, kterým přinesla něco dobrého, jsou policisté a narkobaroni. Válka proti pornu by však byla ještě marnější. Zatímco dávka drogy spotřebou zaniká, vzrušující videa v digitální formě lze kopírovat dle libosti. Dávku nového porna zvládne vyrobit každý a hračkou je i doprava ke konzumentovi.

Učinit život snesitelnějším

V souvislosti se závislostí na drogách se hovoří o teorii sebemedikace, podle které
je d
ůvodem užívání drog snaha kompenzovat nějaký skrytý problém a zbavit se utrpení. Co se asi snaží kompenzovat konzumenti internetového porna?

Lidská civilizace a její technologie se překotně vyvíjí, zatímco náš mozek se od dob lovců-sběračů žijících v malých tlupách prakticky nezměnil. Každý jedinec je trochu v pozici divocha nuceného žít v nepřirozeném prostředí. Velkoměsta jsou plná osamělých a stresovaných lidí, kteří vítají každý nový způsob, jak učinit život snesitelnějším. A internetové porno je zatím nejpohodlnější z nich.

Snažit se dosáhnout světa bez porna je tudíž ještě marnější než snažit se dosáhnout světa bez drog. Pokud nechceme obětovat svobodu, budeme se muset s vysokorychlostním pornem naučit žít. A snažit se alespoň minimalizovat škody. 

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!