Lukáš Hurt pracuje jako překladatel, novinář, editor a vydavatel. Od…
Od počátku listopadu probíhá na území ČR bezprecedentní razie NPC proti obchodům s pěstitelskými potřebami, kterou její šéf plukovník Jakub Frydrych vysvětluje jako nutnou součást boje proti údajně naprosto zásadnímu nebezpečí pro naši společnost – užívání konopí.
Celá akce a postup policie ČR působí od počátku velmi pochybně a protiprávně z mnoha různých důvodů, nicméně předmětem tohoto článku bude zamyšlení pouze nad původní příčinou celého zátahu. Ta vychází z pokřiveného pohledu současného vedení NPC na konopnou a obecně celou drogovou problematiku.
Podle odborníků i statistik je problém jinde
Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2012 (jak zní celý oficiální název) přináší údaje, které jednoznačně ukazují, že v oblasti drogové problematiky má česká společnost mnohem zásadnější a akutnější problémy než rostlinu konopí a její uživatele či pěstitele.
Samostatným problémem jsou zcela jistě mafiánské skupiny převážně vietnamské národnosti pěstující konopí ve velkém zejména za účelem vývozu do zahraničí. Bohužel jejich organizovanou a společensky nebezpečnou činnost současná razie proti českým growshopům nijak negativně neovlivní, ale naopak posílí jejich pozice na černém trhu.
Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil: „Vstupní drogou“ je spíše alkohol než marihuana, jak se dříve tradovalo.
NPC o vietnamském problému dobře ví a snaží se ho v posledních letech potírat, o to více je ovšem nepochopitelná současná akce, kdy všichni zúčastnění – od policistů přes provozovatele obchodů až po adiktology a konopné aktivisty – vědí, že policie pouze plýtvá finančními a lidskými zdroji na perzekuci lidí, kteří s obřími velkopěstírnami a mafiánskými skupinami nemají v naprosté většině případu vůbec nic společného.
Z opakovaných vyjádření plukovníka Frydrycha a jeho podřízených je navíc zřejmé, že NPC naprosto nereflektuje současné trendy celosvětové války proti drogám, kdy si stále více států uvědomuje, že represivně založený přístup nefunguje a že zejména vůči konopí je vědecky i morálně zcela neospravedlnitelný.
Nad argumenty těchto policistů, kteří by drogové problematice z titulu své práce měli rozumět, kroutí hlavou i přední čeští odborníci v oblasti adiktologie a práva.
Například národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil k výroční zprávě říká: „Užívání marihuany mezi mladistvými a mladými dospělými v ČR je stále na velmi vysoké úrovni. Nicméně zdá se, že se nám podařilo tento negativní trend obrátit a snížit míru užívání konopných drog v nejrizikovější populaci mladistvých a mladých dospělých, a to je velice dobře… Na vysoké úrovní se drží intenzivní konzumace alkoholu. Týká se nejen dospělých, ale i dospívajících dětí. ‚Vstupní drogou‘ je spíše alkohol než marihuana, jak se dříve tradovalo.“
Jinými slovy mnohem větší nebezpečí pro společnost i mladé lidi představuje alkohol (o vysoce škodlivém a výrazně návykovém tabáku ani nemluvě). Navíc se ukazuje, že liberální přístup ke konopí i dalším zakázaným látkám zaměřený na prevenci a informovanost místo na represi přináší viditelné ovoce:
Podle zprávy poklesla od roku 2008 míra užívání všech sledovaných drog (kromě kokainu) jak celoživotně, tak aktuálně. Důležité také je, že došlo k plošnému poklesu i u mladých lidí. Konopí v roce 2008 užilo alespoň jednou do měsíce téměř 9 % populace, ale v roce 2012 to již bylo méně než 4,5 %.
Problémových uživatelů konopí by podle zprávy mělo být 1,2 % (kolem 80 000 dospělých Čechů), zatímco u alkoholu se jedná o alarmujících 8,2 % (přibližně 600 000 dospělých). Otázkou také je, jak vypadá problémový uživatel konopí a jak vypadá problémový uživatel alkoholu – a kolik stát stojí léčba následků užívání těchto látek.
Na první pohled se také může zdát překvapivé, že přímo na užití alkoholu zemřelo v loňském roce 317 osob (bez metanolové kauzy, kdy zemřelo dalších 47 lidí), což je zhruba desetkrát (!) více než na všechny ostatní drogy dohromady.
Nicméně tyto aspekty drogové problematiky plukovníka Frydrycha nezajímají, protože alkohol je legální. NPC tak hledá svého úhlavního nepřítele mezi ilegálními drogami, jenže se čím dál tím jasněji ukazuje, že na rozdíl od naprosté většiny odborníků a veřejnosti nepovažují protidrogoví policisté za hlavního nepřítele pervitin a jeho výrobce, ale rostlinu konopí.
Podle zprávy se sice za poslední roky snížil počet uživatelů tvrdých drog, u heroinu dokonce klesl během deseti let o více než polovinu. Oproti tomu ale roste počet problémových uživatelů, kterých je v Česku nejvíc za posledních deset let. Loni jich podle odborníků bylo zhruba 41 300 a tři čtvrtiny z nich berou právě pervitin.
Marihuanové šílenství po česku
Sám šéf Národní protidrogové centrály ale přiznává, že více než třetinu kapacit NPC věnuje boji proti konopí. S probíhajícími zátahy na growshopy se tento poměr zcela jistě ještě zvýší, zatímco varny pervitinu mají více klidu na práci a například „v Ústí nad Labem si dnes školáci jakéhokoli věku koupí pervitin takřka všude,“ jak se psalo 14. listopadu 2013 v Ústeckém deníku.
Plukovník Frydrych dále vysvětluje: „Situace se má tak, že fenomén nelegálního pěstování konopí v ČR stále roste a policie se mu věnuje přiměřeně jeho četnosti ve veřejném prostoru.“
Konopí v roce 2008 užilo alespoň jednou do měsíce téměř 9 % populace, ale v roce 2012 to již bylo méně než 4,5 %.
NPC tedy zřejmě nebere v úvahu radikálně odlišné dopady na společnost a škody, které způsobuje užívání a výroba pervitinu ve srovnání s pěstováním a užíváním konopí – důležité je pro experty z protidrogové centrály především to, jak moc je ta či ona látka populární, a podle toho investují čas a finanční prostředky z kapes daňových poplatníků (tedy i postižených majitelů growshopů).
Vedoucí oddělení mediální komunikace plukovník Ivana Ježková ve vysvětlení k zátahu spojuje pervitin a konopí a dává je do souvislosti s rostoucí kriminalitou, jako by se jednalo o totéž: „Z analýzy trestně-právních dat primární drogové trestné činnosti za rok 2012 je patrný pokračující nárůst trestných činů spojených zejména s pervitinem a marihuanou… Nejvyšší podíl trestných činů, přes 80 %, je spojen s výrobou, pašováním a prodejem drog.“
Není ovšem naprostá většina trestných činů spojených s marihuanou spojených s prohibičními zákony, kdy jsou lidé zatýkáni za držení o něco málo více než 15 gramů, i když je mají pro vlastní potřebu, nebo za pěstování pár rostlin na zahradě?
Zástupcům policie opět schází naprosto zásadní schopnost rozlišovat mezi dopady užívání tvrdých drog a konopí, na jehož užívání nevzniká fyzická závislost, dospělému lidskému organismu škodí mnohem méně než legální alkohol a tabák (zdali vůbec podle posledních vědeckých objevů) a na rozdíl od mnoha běžně dostupných farmaceutických léků se jím není možné předávkovat.
Všechny tyto informace jsou dnes v civilizovaném světě brány jako samozřejmá fakta podložená desítkami, ne-li stovkami odborných studií a dlouholetých výzkumů.
Stejně tak i skutečnost, že represe a prohibice situaci s užíváním drog pouze zhoršuje a naopak vede k tomu, že ilegální substance, mezi něž patří i konopí, se dostávají do rukou i dětem. O jeho zdravotní nezávadnosti – zejména ze zmiňovaných vietnamských velkopěstíren – lze velmi výrazně pochybovat, na rozdíl od laboratorně testovaného materiálu v místech, kde funguje alespoň částečná regulace na bázi léčebného konopí.
Závěry Národního monitorovacího centra ostatně tyto skutečnosti pouze potvrzují a je jen velkou škodou, že NPC v čele s plukovníkem Frydrychem své postoje a postup proti growshopům s odborníky z tohoto centra ani nekonzultovala.
Podle vyjádření národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila nebyla razie proti growshopům posvěcena odborem protidrogové politiky při Úřadu vlády a jedná se tak o iniciativu samotného vedení NPC, popřípadě ministerstva vnitra.
Magické symboly a ochrana tradičních hodnot
Je opravdu těžké pochopit, že Národní protidrogová centrála má tak scestné a dávno přežité informace o problematice užívání drog, a to zejména v době, kdy se celý svět přesvědčuje o pozitivních důsledcích přístupu, který místo prohibice a represe prosazuje prevenci, osvětu a vědecký přístup k celé problematice.
Jak dalece či blízce k odbornosti má přístup plukovníka Frydrycha, který vyhlásil celé české komunitě začátkem listopadu válku?
Dosti výmluvně působí plukovníkova reakce na veřejný podnět ke změně znaku NPC (meč, váhy a konopný list): „Na pozadí popsaných symbolů je list konopí, který svými kopinatými listy směřujícími do všech světových stran symbolizuje všudypřítomnost drogového problému a rizik spojených s jejich užíváním. Sedm ostrých listů s pilovitými okraji má reprezentovat syrovou realitu drogové závislosti, která je na hony vzdálena salonním úvahám legalizačních aktivistů. Symbol této rostliny je mementem pokrytectví protidrogových politik těch států, ve kterých bývá téma zneužívání marihuany a jejich rizik bagatelizováno či přímo znásilňováno jako zástupné politické téma. Stonek listu, který zakrývá hrot meče, symbolizuje kořeny tradičních hodnot, na kterých je naše společnost postavena a jejichž ochraně jsme se rozhodli sloužit.“
Tato pasáž z plukovníkovy odpovědi by si zcela jistě zasloužila profesionální psychologický rozbor, na který bohužel není prostor, omezíme se proto na dva zásadní aspekty.
Prvním z nich je nekonzistentnost v uvažování, kdy konopné listy symbolizují všechno možné zlo drogového světa, ale stonek oné ďábelské rostliny je náhle symbolem tradičních hodnot společnosti… Což samozřejmě korunuje ironický fakt, že konopí se u nás skutečně pěstuje a užívá od nepaměti.
Protidrogové policii schází naprosto zásadní schopnost rozlišovat mezi dopady užívání tvrdých drog a konopí, na jehož užívání nevzniká fyzická závislost a dospělému organismu škodí mnohem méně než legální alkohol a tabák.
Druhým, již ne tak úsměvným, ale spíše mrazivým momentem je spojení tradiční hodnoty, jejichž ochraně jsme se rozhodli sloužit – nejedná se tedy o nějaké vymáhání práva a zákonů, jak bychom se mohli naivně v demokratické společnosti domnívat, ale o ochranu jakýchsi hodnot, které jsou podle plukovníka Frydrycha tradiční a správné.
Nyní by mne pouze zajímalo, z jaké pozice má plukovník Frydrych právo české společnosti určovat, jaké hodnoty jsou právě ty tradiční, správné a jeho policejním orgánem vymahatelné? Od kdy přesně Policie České republiky koná nikoli ve shodě se zákonem, ale pouze na základě vlastní interpretace judikátů – navíc z řízení, které se nyní nachází u Ústavního soudu, kde může být verdikt Nejvyššího soudu anulován?
Celá razie by pak ztratila právní podklad a jednalo by se o další blamáž podobně jako v případě snahy žalovat Reflex za šíření toxikomanie – tentokrát ale s mnohem závažnějšími důsledky pro stovky nevinných lidí. Nejde pouze o projev nesmyslné zvůle, ale s největší pravděpodobností i o nezodpovědné mrhání veřejnými prostředky – nemluvě o tom, že stát (rozuměj my, daňoví poplatníci) pak bude muset majitelům growshopů nahradit značné škody.
Jak se ale říká, všechno zlé je pro něco dobré… Doufejme tedy, že tento čin ve svém důsledku pouze jasně ukáže na nekompetentnost a neprofesionalitu vedení Národní protidrogové centrály, jež bude nakonec nuceno rezignovat a přepustit pozice odborníkům, kteří místo rozvíjení prohibičních legend a mýtů raději respektují zákon a moderní vědecké poznatky. Jistě se i mezi policisty takoví jedinci najdou.
Zdroje:
Policie.cz
Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti: Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2012.