Doug a Catherine Snodgrassovi jsou rodiče sedmnáctiletého chlapce trpícího Aspergerovým syndromem a dalšími autistickými poruchami, kvůli kterým má od útlého dětství problémy se začleněním do kolektivu a s navazováním nových kontaktů. Jakou měli Snodgrassovi radost, když si jejich syn (rodiče jeho jméno před médii tají, říkejme mu třeba Jimmy) našel krátce po nástupu na střední školu nového kamaráda Daniela: „Překvapilo a potěšilo nás, jak rychle se Jimmy dokázal spřátelit s tímto spolužákem, který si ho viditelně velmi oblíbil a neustále mu psal smsky.“
Dětem by se přece lhát nemělo
Jak se ale ukázalo později, „Daniel“ byl nastrčeným policistou, který měl za úkol přesvědčit Jimmyho, aby mu prodal svá předepsaná farmaceutika. Když odmítl, pokusil se agent v přestrojení postiženého chlapce přesvědčit, aby mu alespoň někde koupil marihuanu za 20 dolarů. Jimmy nechtěl nového kamaráda ztratit, proto si od něj peníze nakonec vzal a zboží sehnal.
V prosinci loňského roku proběhla na základě práce dvou tajných policistů ve dvou školách ve městě Temecula razie, při které bylo zatčeno 22 studentů včetně Jimmyho. Chlapec byl nakonec odsouzen pouze k 20 hodinám prospěšných prací, což „v překladu“ amerických protidrogových zákonů znamená v podstatě nevinen. Soud také rozhodl, že škola nemá právo studenta vyloučit, a naopak ji kritizoval, že na vzdělávání dětí s autistickými poruchami nemá dostatečné vybavení a kvalifikovaný personál. K prapodivné policejní akci se soudce vyjádřil takto: „Jimmy byl nucen koupit marihuanu a donést ji do školy někomu, koho považoval za dobrého přítele a o kom si myslel, že tuto drogu zoufale potřebuje.“
Snodgrassovi se nyní soudí se školou a tvrdí: „Místo toho, aby studijní poradci a speciální pedagogové našemu nemocnému synovi pomáhali při studiu, spolupracovali ochotně s nastrčenými policisty v rámci operace, která byla v podstatě zaměřena přímo proti Jimmymu. A i když soud nakonec uznal, že ho za tento incident škola nemá právo vyloučit, je nám jasně naznačováno, že ho tam již nechtějí.“
Žádné zábrany
Tony Newman zastupuje jednu z nejvýznamnějších proreformních organizací Drug Policy Alliance (DPA) a k podobným případům uvádí: „Zadávat policistům v přestrojení, aby nabádali středoškoláky k nákupu drog a následně je za to zatýkali, mi přijde naprosto zvrácené. Když vidím policisty, jak svádí osmnáctileté holky a snaží se spřátelit s osamělými chlapci často vyloučenými z kolektivu jenom proto, aby je mohli požádat o sehnání pár gramů marihuany, načež je zatknou a obviní z obchodování s drogami… Často slýcháme, že válku proti drogám vedeme kvůli našim dětem. Ovšem jak ukazují podobné případy, mladým lidem tato válka životy často ničí a v konečném důsledku přináší víc škod než užitku.“
Stephen Downing je bývalým policejním velitelem z Los Angeles a k Jimmyho případu dodává: „Jedná se o znepokojující trend, který mě ale nepřekvapuje – každé oddělení potřebuje naplnit určité ‚kvóty‘ a teenageři s pár gramy trávy v kapse představují mnohem snazší cíl než opravdoví zločinci. Navíc se jedná o způsob, jak perzekvovat nižší vrstvy společnosti a barevné spoluobčany. Viděli jste snad někdy podobné utajené operace na luxusních privátních školách nebo na soukromých univerzitních kampusech? Neviděli? A víte proč? Protože tito lidé mají peníze na právníky a policie moc dobře ví, že v obdobně vykonstruovaných případech má u soudu mizivou šanci na úspěch.“
Jak to chodí u nás
Není nám přesně známo, jak dalece se programově policie v České republice podobným aktivitám věnuje, případy tohoto typu se v médiích sice téměř neobjevují, ale to je pravděpodobně jen z důvodu vysokého stupně utajení, případně ze „studu“ zúčastněných – nebo spíše jejich rodičů. Jedním z případů, který se dostal na veřejnost, byla nedávná policejní razie na střední škole v Horních Heřmanicích na Jesenicku. Policisty do školy pozval její ředitel Karel Čepička, který chtěl žákům jako prevenci předvést, jak je snadné pro psovoda najít omamné látky. Před zraky učitelů a studentů pes u tří žáků našel zanedbatelné množství marihuany, za kterou byli všichni obvinění pokutování a zároveň jim hrozí i ředitelská důtka. Ředitel školy se netajil tím, že to nebylo poprvé co policisty pozval a že bude s policií při podobných akcích spolupracovat i v budoucnu.
Stejně nechutná praxe odhalování drogových „deliktů“ je dobře známa i v sousedním Slovensku, kde čas od času probíhají podobné razie ve školách, kterými si strážci zákona nejspíše kompenzují neschopnost potírat ty opravdu nebezpečné obchodníky s drogami. Taková akce probíhá zhruba tak, že protidrogové komando s velkými psy hledá ve třídách ilegální látky (a u toho straší děti) a v naprosté většině případů nakonec skutečně objeví alespoň jednoho nešťastného „feťáka“, jenž u sebe má trochu konopí.
Razie tím pádem může být policií považována za úspěšnou, ze strany ředitele rychle následuje morální odsouzení a ujištění, že vyvrhel bude vyloučen ze školy, postaven před soud a přiměřeně svému věku potrestán. To znamená, že skončí v lepším případě v polepšovně a v horším případě ve vězení (což se snad na Slovensku s nedávným přijetím dekriminalizačního zákona změní).
Celé divadlo obvykle sledují zástupci médií – ovšem ne proto, aby se podivili, za co policie utrácí peníze daňových poplatníků – ale z toho důvodu, aby mohli jako senzaci prezentovat „zhoršující se drogový problém“ mezi mládeží a pochválit strážce zákona za dobře odvedenou práci.
I tak dnes může vypadat zvrácená podoba války proti drogám, jejímž vznešeným cílem byla kdysi mimo jiné i ochrana našich dětí.
Jak to chodí u vás?
Slyšeli jste nebo snad na vlastní kůži zažili podobný případ? Napište nám o tom. !
Zdroj:
alternet.org, reason.com
