Aktuální článek
Super IQ, Harvard a tuna LSD – Z osudu Timothy Learyho…

Super IQ, Harvard a tuna LSD – Z osudu Timothy Learyho…

  • Ačkoliv chemickým otcem slavné drogy LSD je švýcarský vědec Albert Hofmann, který ji v roce 1938 poprvé syntetizoval v laboratoři v Basileji, za duchovního otce diethylamidu kyseliny lysergové je označován americký psycholog Timothy Leary, osobnost s jedním z nejzajímavějších životních osudů 20. století.

Podle svazku, který o Timothym Learym vedla FBI, měl tento rodák ze Springfieldu (o jeho údajném příbuzenském vztahu s rodinou Homera Simpsona akta FBI nic neuvádějí) v Massachusetts jedno z nejvyšších IQ na americkém kontinentě. Jeho přesnou hodnotu svazek sice neuvádí, ale zasvěcené spekulace tvrdí, že atakovala hranici 180 bodů. Ostatně právě vysoká inteligence, ale i chuť v obřím množství přijímat nové informace, předurčily Learyho pro hvězdnou akademickou dráhu. Vystudoval Holy Cross College a pak kvůli válečným letům druhé světové války nastoupil ke studiím ve West Pointu. Největší válka 20. století se ale pro Learyho nestala hlavním životním tématem, její největší dopad na mladého psychologa spočíval v seznámení se s jeho první ženou Marianne. Tu poznal během vojenských cvičení v Pensylvánii roku 1944. Leary si ještě stíhá na Státní washingtonské univerzitě dodělat magisterské studium a pak se se svou ženou stěhují do Berkeley. Slunné městečko u sanfranciského zálivu se zdá jako ráj na zemi – na místní vyhlášené univerzitě si Leary dělá doktorát, jeho manželce se rodí dvě malé děti a mladý vědec navíc získává místo ředitele psychologického výzkumu Kaiserovy nadace.

„Záhy jsem však zjistil, že stav třetiny pacientů, kteří se podrobili tradiční psychologické léčbě, se zlepšil, stav druhé třetiny pacientů se nezměnil a stav třetí třetiny pacientů se zhoršil. Toto zjištění bylo hodně frustrující,“ přiznává Leary později v jednom z rozhovorů. Jenže na Learyho čeká ještě mnohem děsivější zjištění. U jeho manželky se projevují těžké deprese, na které si sama ordinuje koňské dávky alkoholu. Timothy se snaží své ženě pomoci, ale záhy zjišťuje, že to pomocí v té době známých psychologických léčebných metod nedokáže. Marianne Learyová si nakonec pomohla sama. V den, kdy její manžel slavil 35. narozeniny, brzo ráno vstala a sedla si do auta, které nastartovala v zavřené garáži. Když ji o několik hodin později Leary objevil, byla už mrtvá. Sebevražda manželky odstartovala další sérii rodinných tragédií, které se slavnému lékaři táhly životem. Tehdy netušil, že se bude muset vyrovnat ještě se třemi rozvody a sebevraždou nejstarší dcery Susan, která se v roce 1990 zabije ve vězení poté, co zavraždí svého přítele.

Psychologie a LSD

Leary se ale se smrtí první ženy vyrovnává po svém. Výsledky jeho psychologických výzkumů, které dělal na Berkeley, získávají postupně ohlas po celých Spojených státech. A tak se Leary rozhodl přijmout nabídku na místo profesora na nejprestižnější americké univerzitě, na Harvardu. Spolu se dvěma malými dětmi se stěhuje ze západního na východní pobřeží a na posvátné půdě nejslavnějšího vzdělávacího ústavu Severní Ameriky začíná životní etapu, ve které se změní z posmutnělého vdovce v intelektuálního rebela takových rozměrů, že jej dokonce prezident Nixon veřejně označí za nejnebezpečnějšího muže Ameriky.

Genius loci Harvardu je určován tím, že se zde nesetkávají jen nejbohatší děti Ameriky, ale také ty nejchytřejší a nejliberálnější mozky USA. Místní univerzita má takovou autonomii, že v jejích prostorách jsou možné věci, které by na jiných místech Ameriky prošly jen stěží. Jednou z těchto zapovězených věcí byly na začátku 60. let také drogové experimenty. Leary zde poprvé poznává například psilocybin, LSD a další halucinogeny. A je jimi jako psycholog doslova unesen. Nadšení z těchto nelegálních látek nejlépe vystihuje jeho slavný výrok: „Osm hodin na houbách rozšířilo mou mysl a vědomí více než 15 let studia klinické psychologie.“

Zvláště v LSD nachází Leary enormní zalíbení. Vždyť později přiznává, že za svůj život si aplikoval více jak pět tisíc dávek tohoto objevu pana Hofmanna. Kolem Learyho se záhy soustředí početná skupina liberálních učitelů a především studentů, kteří s ním jeho acidové hobby nadšeně sdílí. Méně pochopení má pro jeho halucinogenní dýchánky, které označuje za semináře psychologie, vedení školy. Jeho angažmá na Harvardu končí v roce 1963, kdy jménem školy nechal objednat milion dávek LSD. Údajně na vědecké účely. Leary tak ve 43 letech opouští Harvard a stává se jedním z nejvýraznějších představitelů kontrakultury 60. let v čele s hippies. Miliony mladých v batikovaných tričkách doslova hltají každé jeho slovo, každý jeho článek, každou knihu. Jeho heslo „zapnout, naladit, vypadnout“ (anglicky turn on, tune in, drop out) se stalo mottem hippies a jedním z nejcitovanějších výroků na světě. Leary tvrdí, že prostřednictvím halucinogenů a LSD speciálně může člověk najít tu správnou lásku a ten správný druh komunikace ve vztahu k Bohu, ve vztahu k sobě samému a také ve vztahu k opačnému pohlaví. Spolu s okruhem svých nejvěrnějších epigonů cestují dodávkami po celých Státech a šíří své halucinogenní evangelium.

Další výrazný zlom v Learyho kariéře nastává v roce 1970, kdy za nadšeného potlesku přeci jen pomalu řídnoucích řad vlasatých „hipísáků“ oznamuje svou kandidaturu na guvernéra Kalifornie. Osobitě pojatou volební kampaň, kdy například místo letáků s volebním programem rozdává tripy, ukončuje policie, která Learyho obviňuje z držení drog. Soudní proces se pak odehrává v nejkonzervativnějším z okresů Kalifornie (narodil se tam mimochodem prezident Richard Nixon, který, jak už bylo zmíněno, označil Timothyho za nejnebezpečnějšího muže Ameriky) a mění se v justiční komedii. Zatímco ostatní dostávají za držení hašiše obvykle půlroční podmínku, Leary je poslán na třicet let do vězení. Vězeňští lékaři paradoxně podrobují nejnebezpečnějšího muže Ameriky psychologickým testům, které vycházejí z výsledků jeho vlastních výzkumů, a zjišťují, že Leary je úplně normální. Na tomto základě je pak slavný vězeň poslán do velmi chabě střeženého vězení v San Luis Obispo. Odtud Leary záhy utíká, když vyleze na střechu vězení a po telefonním drátě přeručkuje ven. Na falešné doklady pak opouští USA a několik let žije v emigraci. Ta končí ve Švýcarsku, kde je zatčen a následně poslán zpět do své vlasti. Tam se nakonec Leary rozhodne s úřady spolupracovat, za což je mu snížen trest na tři roky.

Ztracená sláva

Když je následně propuštěn, zjišťuje, že jeho dávná popularita i barevná šedesátá léta neodvratně zmizela. Leary tak dělá jedno z nejméně šťastných rozhodnutí svého života. Spolu s Gordonem Liddym, člověkem, který byl odsouzen za aféru Watergate, dává dohromady zábavný program, se kterým objíždí Spojené státy. Odezva u veřejnosti je vlažná, odezva u odborné veřejnosti katastrofální. „Není smutnějšího pohledu na světě, než sledovat, jak se bývalý profesor na Harvardu a jeden z nejbystřejších mozků Ameriky změnil v nepříliš talentovaného komedianta,“ napsal jeden z novinářů ve své recenzi na Learyho estrádní program. Vysvobozením se pro něj stává stěhování do Los Angeles, na jehož předměstích v několika garážích právě začíná počítačová revoluce. Leary je osobními počítači, jejich schopnostmi a možnostmi jejich propojování natolik uchvácen, že formuluje další ze svých nesmrtelných výroků: „Osobní počítače jsou LSD 90. let 20. století.“ Multimédia se záhy stávají dalším stěžejním tématem jeho práce a na téma jejich možností a vývoje publikuje řadu knih, ve kterých prorokuje několik vizí, díky nimž je řazen mezi nejvýznamnější představitele cyberpunku. Když mu pak v 90. letech zjišťují rakovinu prostaty v neoperovatelném stádiu, rozhodne se svou smrt zprostředkovat online prostřednictvím internetu a kamer. Jeho denní jídelníček v té době tvoří třicet cigaret, jeden koláček z marihuany, jedno potažení trávy z vodní dýmky a půl šálku kávy. Timothy Leary umírá ve spánku 31. května 1996. Jeho popel je pak spolu s autorem Star Treku Genem Roddenberrym vystřelen raketou Pegasus do vesmíru, kterým bude putovat až do konce věků.

Timothy Leary (1920–1996) byl americký psycholog, spisovatel a filosof, který se proslavil především jako popularizátor halucinogenní drogy LSD. Vyučoval na Harvardu, posléze kandidoval na guvernéra Kalifornie. Několik let strávil kvůli drogovým deliktům ve vězení. Napsal několik desítek knih, jejichž ústředním tématem byla vedle LSD mezilidská komunikace a následně i moderní technologie.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!