Aktuální článek
Anketa: Jak pohlížíte na užívání omamných látek nezletilými?

Anketa: Jak pohlížíte na užívání omamných látek nezletilými?

  • Tolerovali byste u svých nezletilých dětí užívání omamných látek?

Zeptali jsme se osobností z různých odvětví jak pohlíží na užívání omamných látek nezletilými.

Jindřich Vobořil (1966), bývalý národní protidrogový koordinátor

Jakékoli látky, které mají návykový charakter, spíš nedoporučuji svým dětem. Takže bych také rozlišoval i mezi různými látkami. Záleží také, v jaké míře a ve kterém věku. Nemohu se neodkázat na svoji profesionální zkušenost, že pro občasné kontrolované užívání je člověk zralý až okolo 23. roku, jak nám ukazují studie. I tak je třeba zvažovat, zda nemám jiné zdravotní potíže a zda mé psychologické ustrojení nemá nějaká větší rizika. Dokonce jsou různá období v životě, kdy může být jakékoli užívání něčeho, co nazýváme třeba omamnými látkami, rizikové. Pro tyto všechny důvody spíš budu jako rodič raději, když moje děti nějak výrazně a pravidelně užívat takové látky nebudou. Nicméně když vyjádřím napětí mezi obavou, tolerancí a tvrdým přístupem proti, tak na škále, kde tolerance je 10 a tvrdě jsem proti je 0, tak budu někde na čísle 6.

Stanislav Penc (1970), aktivista a ekologický zemědělec

Jsem přesvědčen, ze látky měnící naše vědomí by měli lidé užívat až v dospělosti. Důvod vnímám v tom, že vývoj lidského organismu je ukončen až právě po dosažení určitého věku. S tím je spojena i tvorba hodnotového žebříčku. Lidé v pubertálním věku často mění pohledy a názory. Často může dojít k tomu, že droga není doplňkem života, ale cestou. To je zásadně chybné pojetí užívání látek měnících vědomí, a to nejen u případných mladistvých konzumentů. A dávat drogy dětem nebo je prodávat může jen blb, na kterého když přijdou, mají ho soudit. Za nic jiného v souvislosti s drogama bych nikoho nestíhal.

 

Tomáš Zábranský (1969), epidemiolog a adiktolog

Toleroval bych některé omamné látky. Dcera bude mít letos 15 let, syn 11… Počítám s tím, že už vyzkoušeli nebo brzy vyzkoušejí alkohol, ale doufám a chci se zasadit, aby šlo o zkušenost jednorázovou minimálně do jejich 18 let. Počítám také s tím, že vyzkoušejí kouření tabáku – doufám ale a chci se zasadit, aby šlo o zkušenost jednorázovou až do konce jejich života. Očekávat lze také experiment s marihuanou nebo jinou konopnou drogou – tam bych chtěl, aby to měli opět do 18 let jen jednorázově podobně jako u alkoholu. Jiné drogy bych netoleroval. Otázka ale je, co bych dělal, kdyby s nimi experimentovali nebo je nedejbože užívali pravidelněji. Doufám ale, že to nikdy nebudu muset řešit. Hranice mé tolerance jsou jednoduché – tam, kde je větší než malé zdravotní riziko z užití nebo užívání té které látky (ať už na fyzickém nebo psychickém zdraví), má tolerance končí.

 

Monika Le Fay (1968), režisérka a spisovatelka

Vzhledem k tomu, že jsem marihuanu měla naposledy ještě jako součást odboje proti komunismu (z kapitalistické ciziny, od holky, které se podařilo od nás z Gottwaldova utéct), tak je můj postoj jasný. V mé generaci a v generaci starších lidí je spousta alkoholiků, osobně jsem měla několik známých, kteří na svou závislost umřeli. Některé z nich byly ženy a bylo jim méně než 40 nebo 50 let. Jestli by jim pomohla legalizace měkkých drog, netuším – dost možná ne. Já osobně dávám přednost meditaci a procházkám v přírodě. Děti mají svobodu nakládat se sebou, jak chtějí. Věřím ale, že do žádné závislosti nespadnou, protože podle mě je závislost emocionální díra, kterou je třeba zaplnit (a je jedno, jestli jídlem, alkoholem nebo drogami). Co mi ale strašně vadí, je pronásledování lidí, kteří používají marihuanu pro vlastní léčebné účely. Každý by měl mít svobodu léčit se tím, čím uzná za vhodné.

 

Olga Richterová (1985), 1. místopředsedkyně a poslankyně České pirátské strany

doporučujeme

Moje děti jsou zatím malé. Předpokládám ale podobný postoj, v jakém jsem byla sama vychovaná: svět je rozmanitý a těžko říct, jaká bude budoucnost a co bude společnost považovat za „běžné“ a co za problém. Do té doby je fajn připomínat, že dnes u nás tak běžná nadměrná konzumace alkoholu potíž je, pro mezilidské vztahy i pro zdraví. Že v kombinaci alkoholu s léky jsou závislosti téma i třeba v domovech pro seniory. A že jiné látky, které se berou jako velký problém, mohou z hlediska faktů škodit méně. Ovšem ve výchově je stejně nejsilnější osobní příklad, a já se snažím i s dětmi žít v takové vnitřní sebejistotě, která si ustojí vlastní cestu. V mém případě to znamená, že vůbec s ničím neexperimentuju. Jsem prostě takovej liberální suchar.

 

Natálie Kocábová (1984), spisovatelka a zpěvačka

Jako člověk s bohatými zkušenostmi v této oblasti bych z drog netolerovala nic. Myslet si, že děti tuto mou „netoleranci“ budou plně respektovat, to také ne. Ale nikdy jim nedám souhlas. Volím vysvětlovací taktiku. Co přesně a jak u čeho hrozí. Já osobně jsem lehce nervózní z nových drog, v nichž se už nevyznám. A jsou často i nebezpečnější než klasický tvrdý drogy. Dneska dealer vypadá pomalu jak váš soused a ne kriminálník. Vysvětluji dětem, že mozek máme jen jeden a lze ho pouze nevratně poškodit. U drog bohužel člověk nikdy dopředu neví, jak tělo zareaguje a jakou má kdo toleranci. Prostě není důvod je nijak tolerovat.

 

Vojtěch Karban (1979), majitel firmy Semenakonopi.cz

Ano, v dnešní době budu rozhodně raději, když budu vědět, co a kde moje dítě dělá a co užívá, než abych musel řešit až ty potenciálně problémové fáze. Samozřejmě vše má svá pravidla, tedy měla by asi fungovat škola, ať již v jakémkoli směru, který bude dítě bavit. Určitě nevidím cestu v zákazech pod hrozbou trestu, což dítě akorát přivede do problémové společnosti bez možnosti včasného zásahu. Jsem názoru, že zakázané ovoce chutná jednou tolik, což prokazují i statistiky ze států, které již nějakou, byť experimentální, regulaci na poli psychotropních látek nastoupily.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!