Profilový obrázek

Adam El Chaar 

10 Publikovaných článků | Sledovat:
Spojené opiáty americké

Paradoxem nejsilnější skupiny látek proti bolesti je, že působí tu nejsilnější a nejbolestivější závislost. Nákup…

Egon Bondy: Šifra mistra Fišera

„Když je člověku dvacet, chce se mu ze všeho zvracet,“ zní jeho známý rým. Za…

Půlstoletí bez Jima

Odešel na jih a překročil hranice, za sebou nechal zmatek a neřád,“ syčí James Douglas…

Lil Peep: Ruská ruleta rappera z plakátu

„Už jste se někdy předávkoval?“ ptá se potetovaného Amíka ruský reportér. „Mockrát. Párkrát už jsem…

Hvězdy, hudba, heroin, hypnotika, havárie

„Heroin… Be the death of me,” zpívá ve slavném hitu kapely Velvet Underground zpěvák a…

Jack Kerouac: Hipster s cirhózou jater

„Vykouřil jsem v životě víc marihuany než kdokoli, koho jste kdy potkal,“ říká idol jedné generace při…

Peter Doherty: Heroinový trubadúr

Média hudební i bulvární kolem něj krouží jako supi. Jeho život je pro ně nekončící hostinou. Trochu připomíná knihu My děti ze stanice ZOO. Ne že by šlapal v metru, ale hodně známých mu umírá na předávkování, třeba Amy Winehouseová. On sám si diacetylmorfin do žil stříká už šestnáct let, ale drží se. „Jedna je moc a sto je jako nic, ó můj bože, dej mi toho víc,“ zpívá v písni „Pipey McGraw“ své třetí kapely Puta Madres.

Žralok mezi psychedeliky

Hardcoru psychedelické scény dává drtivá většina prvouživatelů nevermore a křižují se u toho. Po užití zpravidla následuje ztráta sebekontroly a společenské znemožnění. Podobně jako opojení alkoholem, i durmanová špička může skončit na záchytce, případně exkurzí do blázince. Prožijete sen, ale neužijete si ho, protože ho budete považovat za realitu. Pokud si ho zapamatujete (a přežijete), vzpomínky na něj vás naplní úžasem.

Charles Bukowski: Alkoholik, který zvítězil nad alkoholem

„Svůj první román jsem napsal za devatenáct nocí. Pil jsem pivo a skotskou a seděl tam jen v trenkách. Kouřil jsem laciný doutníky a poslouchal rádio,“ píše v dopise o svém románovém debutu Na poště. Více než u nás už je populární jen v rodném Německu. Dost možná jste od něj něco četli. Přečtěte si teď něco o něm.

Arthur Rimbaud: Muž, který nenáviděl nudu

Dýmka s tabákem k němu patřila od rané puberty. Po návštěvě Paříže ho parnasisté naučili hulit hašiš a chlastat absint, trademark prokletých básníků. Rozrušoval smysly a psal nesmrtelnou poezii. Sláva jeho drogou nebyla. Odvar z makovic a morfium mu ulevovaly při tragickém umírání. Nakonec na bolesti působilo už jen opium lidstva. Workoholik, grafoman, chodec, náruživec, génius, maniodepresář, emigrant. Proč přestal psát básně, když mu to tak šlo, a za co jsou mu vděční rastafariáni?