Profilový obrázek

Adam Tomáš 

13 Publikovaných článků | Sledovat:
Za málo peněz hodně muziky 10: Orient, Phil Lemon, Gin & Platonic

Temné časy si žádají temnou hudbu. Vlna zapadlého klubařství pod nouzovým osvětlením v podání pohupujícího se…

Hodně muziky za málo peněz 09: Lost Notion, Molotow Moloch Quartet, Role

Alternativa, pojem tak široký jako hudba či život sám. Může téct různými směry a různou…

Amedeo Modigliani: Tragický princ Montparnassu

Paříž, jež byla v první pětině dvacátého století nazývána světovou metropolí, skýtala mnoho radosti i utrpení…

Hodně muziky za málo peněz 08: sinks / Fotbal / Zvíře jménem Podzim

V dobách žánrového vakua, kdy nemáte jistotu, kolik křižovatek budete muset překročit, je příjemné najít kapelu, která stojí nohama na zemi a hraje si to své.

Hodně muziky za málo peněz 05: 1flfsoap, Manon Meurt, Souvrat

Během svých toulek českou alternativní scénou jsem často vzpomínal na osmdesátkové pokusy indie kapel o propojení taneční muziky a kytarovek a říkal si, jak mi to v české louži chybí.

Za málo peněz hodně muziky 03: February, Porcelaine People, München Konflikt

Tento kraťoučký výstřel pozitivně kritického charakteru bych rád věnoval svému bydlišti – Ostravě. Možná si myslíte, že město, které je plné předsudkového bahna dělnické třídy spojené s hornictvím a hutnictvím, nemá kromě nedávno zesnulé Věry Špinarové a Jarka Nohavici hudebně co nabídnout.

Za málo peněz hodně muziky 02: Places, Guilty Echoes, Branko’s Bridge

Zima nám sebejistě olizuje ouška a co jiného by nás mělo v tom pádu z barevna do šeda naladit lépe než pořádná melancholická muzika. V Česku se pár kapel vyhovujících požadavkům najde, ale nejvýstižnější je dle mého ostravská skupina Places.

Za málo peněz hodně muziky 01: Vojdi, Acut Dose, Market

Nový hudební sloupek Adama Tomáše, se kterým se budete pravidelně setkávat na stránkách Legalizace.

Theoren Fleury: Party za 50 milionů dolarů

Nešváry s drogami provázejí lidský druh už od nepaměti. Hvězdné nebe je plné muzikantů, herců, spisovatelů, básníků, dramaturgů a režisérů, kteří si střídmě užili, solidně zařádili nebo se dočista pomátli. Sorta výše zmíněných, jež je nedílnou součástí uměleckých sfér, svými excesy vyniká. Jednou za čas se však objeví „nadšenec“, který spadl z jiné galaxie. Nemyslím tím obyčejného smrtelníka, kterého znáte z hospody odvedle, nýbrž profesionálního sportovce. V tomto případě se jedná o hráče kanadskoamerické Národní hokejové ligy (NHL), jenž své soky předčil nejen brilantním stylem hry, ale také těžkou konzumací alkoholu a drog – Theoren „Theo“ Fleury.