Kousek od Národní třídy a kousek od piazzety
Národního divadla, jež nese jméno prezidenta
Václava Havla, je ukrytá nenápadná instituce,
která byla před několika lety založena po
vzoru prezidentských knihoven ve Spojených
státech a je jedinou svého druhu v Evropě.
Knihovna Václava Havla. A právě zde jsme se
setkali se spisovatelem Jáchymem Topolem,
který je programovým ředitelem a dramaturgem
knihovny. Povídali jsme si o mnohém. I o
tom, jak paradoxně čím je spisovatel známější
a slavnější, tím méně má času na samotné
psaní a nedostává se mu ani kýžené samoty,
bez níž se tvorbě příliš nedaří.
Na rozhovor s profesorem Miroslavem Petříčkem jsem se těšil, asi i proto, že každý den se mi takové setkání nepoštěstí. Dali jsme si sraz kde jinde, než v pražské Národní kavárně na Národní třídě. Okamžitě mi nabídl tykání a pak jsme mluvili o Bohu, toleranci, o moderních technologiích, demokracii a v neposlední řadě také o naději. Rozhovor s ním by vydal na knihu. Jsme však jenom časopis s omezeným prostorem a proto jsme o spoustě zajímavých věcí promluvit nestačili. O tom, jak rád hraje počítačové střílečky nebo jak vášnivě fandí Slavii a vůbec sleduje fotbal. Mluvili jsme dlouho, ale bylo to tak spontánní a příjemné, že nám to vůbec nepřišlo. A já pochopil, že než se nechat balamutit mnohdy obskurními a nesplnitelnými sliby politiků, je lepší naslouchat filosofům. A to nejen před volbami. V tom je totiž naděje.
Richard Müller (*6. září 1961, Slovensko; zpěvák a hudebník), matador slovenské a české hudební scény pochází z herecké rodiny (jeho otec hrál mj. hajného Horynu v seriálu Přátelé zeleného údolí). Už od útlého mládí však bylo jasné, že Rišovým oborem se stane muzika – prvních pět „desek“, které se bohužel nedochovaly, natočil v dětském pokoji na oldschoolový kotoučový magnetofon Sony TC-378.
Vlastními slovy: Nepřítel dokonalosti a superlativů, zavilý platonik a autoerotik.
Vítek Malinovský se narodil 1. ledna 1965 v Praze a rád by byl povoláním nejdříve hudebník, dále pak překladatel a nakonec učitel. Ve skutečnosti toto pořadí sice platí, ale ve zcela opačném pořadí. Roku 1993 absolvoval stavební fakultu ČVUT, v současnosti působí jako pedagog na ČVUT v Děčíně a na ČZU v Suchdole. Během své překladatelské praxe přeložil přes 40 knižních titulů z několika jazyků, k nejvýznamnějším patří romány Acid House a Sviňák Irwina Welshe, Dopisy Johna Lennona a antologie skupiny Deep Purple Smoke on the Water. Jako hudební publicista dělal mj. rozhovory s většinou členů Deep Purple pro Rock & Pop, kde je členem redakční rady.
Wiz Khalifa (Cameron Jibril Thomaz, *8. září 1987, Minot, Severní Dakota, USA, rapper). Devětadvacetiletý Afroameričan přesně odpovídá image amerického rappera. Bez ranního jointa ani nevstane. Mladík nevypadá jako „bad boy“ jen zvnějšku, díky téměř cele potetovanému tělu – jako správná rapová hvězda se netají ani svou náklonností k nejrůznějším drogám.
Vlastními slovy: Snílek, kterýmu by se líbilo, kdyby na světě začalo ubejvat blbců. Ale zároveň i realista, kterej bohužel ví, že počet kreténů, ješitnejch hovad, fanatiků, zabedněnců, nevzdělanců a netolerantních sebestřednejch pitomců bude neustále narůstat, až to nakonec bouchne: BUMHO! Je rád, že už zažil i lepší časy, ale zároveň ví, že by to všechno mohlo bejt mnohem, mnohem horší, takže si radši moc nestěžuje a snaží se usmívat.
(Dr. Julius Hibbert + Homer Simpson, animované postavy ze seriálu The Simpsons). Ze seriálu Simpsonovi už od samého počátku jednoznačně vyplývá, že všichni jeho hrdinové jsou na něčem závislí a nebojí se to přiznat. Springfieldská lékařská kapacita, bývalý striptér „Malcolm Sex“, černošský doktor Dlaha je sice osobně závislý na morfiu, prý proto se tak podivně a nemístně směje, hlavně tomu, co ostatním vůbec nepřipadá vtipné, ale je samozřejmě i pro legalizaci léčebného konopí.
Richard Phillips Feynman (11. 5. 1918 – 15. 2. 1988), americký jaderný fyzik, milovník humoru, žen a kanadských žertíků, věčné dítě, geniální vědec a nositel Nobelovy ceny za fyziku (1965) je legendou. Nejen kvůli svým vědeckým teoriím především v oblasti kvantové fyziky, ale i kvůli svému ne příliš konvenčnímu způsobu života.
Vlastními slovy: Peče dorty a koláčky, ušima přísně vybírá na koloběžce zatáčky, hudbou se nikdy nevtírá.
