
Na Husitskou teologickou fakultu Univerzity Karlovy nás dovedl zájem o problematiku sekt, moci, manipulace s lidmi – byli jsme zvědaví, jak jsme na tom v tomto směru v Čechách. Nemohli jsme se tedy nezeptat toho nejpovolanějšího, docenta Zdeňka Vojtíška, religionisty a nejvýznamnějšího českého odborníka na sekty a nová náboženská hnutí.

Nice people, co berou drogy? Tak já mezi „nice“ rozhodně nepatřím. Ale chtělo už to tady nějakou změnu, ne? Pak to vypadá, jako by drogy brali jenom nějaký supermani nebo co. To sou kecy. Například Mick Jagger prej jenom v koksu prošňupal skoro tři čtvrtě miliardy dolarů. A je to pankáč? Nemyslím si. Vy v Česku jste jenom za minulej rok utratili za nelegální drogy kolem čtyř miliard korun. Jen se nebojte, já vám to tady v pekle všechno pěkně sečtu. S tímhle životopisem vás nikde nevemou

Sešli jsme se nedaleko Ortenova náměstí v pražských Holešovicích, jedné z nejfrekventovanějších drogových oblastí v Praze. Hned jak jsme vystoupili z tramvaje, nás oslovil vychrtlý Rom a nabízel nám obrovskou krabici plnou příborů značky Versace. Za stovku jenom, říkal. Přemýšleli jsme, zda by se takový dárek Amritovi nelíbil, ale nakonec jsme mu raději koupili jahody pro synka a Cocaine, aby to s námi vydržel. Zvláštní je, že se teď koks prodává v plechovkách s nápisem energy drink. A Amritovi, drsnýmu chlapíkovi v černý kšiltovce, černejch džínách a černý bundě se zipama, kterej v květnu oslavil padesátiny, to vůbec nevadilo.

Konec 19. století obrátil staré pořádky vzhůru nohama. Hroutí se monarchie a koloniální říše, válčí se, průmysl díky vynálezům a objevům neuvěřitelně vzkvétá. Emancipují se národy, jedinci a především ženy. Je to doba překotná, vše se mění a na důsledky se rozhodně nehledí. To platí v podstatě ve všech oborech včetně medicíny. V této bouřlivé době započal svoji kariéru dnes neobyčejně proslulý, ale stále více kritizovaný a v mnoha ohledech již překonaný rodák z moravského Příbora.

Ten den jsem vstával kvůli práci ve čtyři ráno a ještě v devět večer jsem měl docela napilno. Stejně jako Adam Svatoš, který, věren své pověsti, přijel v klidu na rozhovor s hodinovým zpožděním. Byl krásný dubnový letní večer, takže to vůbec nevadilo. Seděli jsme u Vltavy, popíjeli pivo a já i po hodinovém čekání byl totálně v pohodě. Možná jsem se taky měl stát rapperem a byl bych v pohodě pořád.