
JXD je jenom obyčejný hulič!
S nejznámějším redaktorem Reflexu, Jiřím X. Doležalem, jsem se sešel v malé kavárničce na Dejvické ulici. Mírně krápalo, ale ne zas tolik, abychom si nesedli na zahrádku. Oba kouříme
(i tabák), a tak byl čerstvý vzduch výhodou. Trochu mě zarazilo, když jsem záhy zjistil, že tento konopný guru České republiky skončil se snahami o legalizaci a dnes se o trávu zajímá už jen jako obyčejný hulič. Ve svých názorech má tak jasno, že se s ním do hlubší debaty nemá mnohdy cenu pouštět. Trvá si na svém a na tenký led ho nedostanete. Když jsem mu například nabízel tento rozhovor k autorizaci, mile odmítl s tím, že si je ve všem, co říká, zcela a bez výjimky jistý. Hulí pravda notně, ale i přesto jistě ví, o čem mluví. Když za námi dorazila sličná fotografka Tereza, posteskl si, proč s ním na reportáže pro Reflex nejezdí ona namísto Standy Krupaře. Před lety jsem s JXD natáčel dokument Legalizace.cz a už tenkrát, stejně jako nyní, působil vtipně a vesele. A také dost sebejistě. Je to inteligentní, marihuanou vyklidněný, chlapík. Jen jointa mi nenabídl. To prý zásadně nedělá. Podle stávající legislativy a vzhledem k jeho výlučnému postavení v konopné subkultuře ani nemůže. Tak uvidíme co z něj vypadne. Špek to určitě nebude.

Znáte nějaký kulturní časopis, do kterého by nepřispívali machři naší nebo i světové literatury? Všichni přeci museli někde začínat a někde i po zásluze skončili. Naše nová rubrika s prozaickým názvem Škvár otvírá prostor všem, kteří se touží zařadit mezi klasiky krátké povídky. Pohodlně se usaďte a jdeme na to.

Přiblížila se ke mně a já se zhluboka nadechl. Cítil jsem její dech a chtěl jsem k ní ještě blíž. Nozdrami jsem nasával feromony a už už jsem ji chtěl políbit, ale odtáhla se. Uměla to se mnou. Konečky svých prstů mne lehce pohladila za uchem a já sklonil hlavu do neuvěřitelně divoké a přitom hebké záplavy jejích vlasů.