Lidé na celém světě už od pradávna hledali látku, která by podněcovala a stimulovala slastné pocity při sexu a prodlužovala výkonnost obou partnerů. Někteří používali ovoce a byliny, jiní hašiš nebo meskalin, někteří sahali po omamných vůních a další zase po zvířecím spermatu nebo dokonce po lidském mase. Účinek takových substancí je samozřejmě diskutabilní a ani současný svět nemá s viagrou, poppers a dalšími chemickými stimulanty libida zdaleka vyhráno. Pojďme se nyní podívat, jak se lidé pokoušeli pomocí rozličných přípravků dosáhnout orgasmické slasti napříč dějinami i světadíly, a zkusme si zodpovědět základní otázku: Lze ideální afrodiziakum vůbec nalézt?
Léčba úzkostí, depresí a závislostí, ale i lepší vyrovnání s blížící se smrtí nebo nárůst kreativity a výkonnosti. Tyto a mnohé další pozitivní efekty jsou dnes spojovány s výzkumem a užíváním halucinogenů v profesionální i lidové léčbě a terapii. Velká vlna zájmu, kterou psychedelické látky v posledních letech znovu vyvolaly, bývá pro svou šíři a dopad někdy označována jako psychedelická renesance.
Město, jehož noční život je dnes jedním z nejvyhlášenějších v celé Evropě. Mekka techna, drog, mezinárodní kultury i německého undergroundu, gay klubů, streetartu a legálních squattů. Na druhou stranu také město, které si svou kulturu nesmlouvavě chrání před vpádem konzumu a rozmělněním v pomíjivou senzaci, které se brání masovému turismu, gentrifikaci a popkultuře. Zdejší náklonnost k nočnímu životu a všemu, co s sebou přináší, vyrůstá už z otevřeného hédonismu meziválečné výmarské republiky.
Pro mnoho lidí je bolest synonymem utrpení, nežádoucím stavem, který je záhodno co nejrychleji překonat. Prožitek bolesti však může být i zcela jiný – transformativní, léčivý, integrující, spirituálně obohacující.
Dne 28. října jsme si znovu připomněli vznik samostatného československého státu. Za téměř sto let své novodobé existence si obě dnes samostatné republiky prošly mnoha dějinnými zvraty a vývoj jejich politických dějin i kultury je neustále předmětem laického i odborného zájmu. Jak ale na pozadí těchto obecně známých dějin vznikala, měnila se a vyvíjela kultura spojená s mystériem drog?
Hudba je už od nepaměti typickým způsobem lidského vyjádření a komunikace – svébytným typem jazyka, který přenáší informace sahající od úrovně slovního sdělení dál, na úrovně emocí a pocitů, které lze slovy zpětně vyjádřit jen stěží. Patrně i z toho důvodu mnohdy sehrávala roli i při komunikaci s „jinými světy“, bohy či bytostmi, a stávala se v očích lidí také médiem, které je schopné – podobně jako některé drogy – člověka do těchto jiných světů či stavů vědomí přímo zavést.
Komunikace s rostlinnými duchy, pocit propojení s žijícím veškerenstvem, niterná očista i zážitek vlastní smrti. Psychotropní nápoj ayahuasca dokáže zprostředkovat silné, nezapomenutelné prožitky. Pro některé jsou spirituální zkušeností, pro další součástí osobní transformace, léčebnou terapií, zdrojem umělecké inspirace či prostě jen nevšedním zážitkem, který pramení z rostlinného i folklórního dědictví Amazonie. Některé proto možná překvapí, že se ayahuasková kultura od otevření hranic začala rozvíjet i u nás.
Woodrow Tracy „Woody“ Harrelson (*23. července 1961, USA; herec, aktivista, dramatik). Woodyho Harrelsona všichni znají z televizních obrazovek, méně lidí už ale ví o jeho kariéře konopného a veganského aktivisty (a s ní se pojícími problémy se zákonem). Naposledy jsme Woodyho mohli vidět v první sérii seriálu True Detective, kde obsadil hlavní roli vidláckého detektiva spolu se svým kámošem Matthewem McConaugheym, s nímž se rád setkává i v osobním životě a s nímž také společně kope za konopnou věc.
Richard „Rick“ Steves (*10. května 1955, USA; spisovatel, průvodce, moderátor pořadů o cestování). Ačkoli u nás v Evropě o Rickovi asi slyšel málokdo, v USA je jeho cestovatelská příručka „Europe Through the Back Door“ (Do Evropy zadními vrátky) už od osmdesátých let tradiční součástí rodinných knihovniček. Kromě každoroční aktualizace tohoto evergreenu Rick také vysílá vlastní cestovatelské pořady v rádiu i televizi a v posledních letech vypustil do světa také vlastní mobilní appku.
Psilocybin, ketamin, LSD i meskalin. Všechny tyto psychoaktivní látky byly a dnes znovu jsou předmětem vědeckého výzkumu v různých koutech světa. Proroci a ideoví vůdci květinové generace šedesátých let vynesli halucinogeny z vědeckých laboratoří mezi americkou mládež a LSD získalo punc drogy s potenciálem měnit vědomí jedince i celou společnost.
