Uplynulé roky se nesly ve znamení legalizace. Ale soudruzi někde udělali chybu – dočkali jsme se sice legalizace léčebného konopí, ale nikdo ho nepředepisuje ani neprodává. Ochutnali jsme i legální drogy, ale jejich prodejci se dočkali vězení. Policejní šikana a tresty postihly také legální – avšak příliš specializovaná – zahradnictví. A za pěstování několika kytek sice dnes vězení nehrozí, ale za jejich sušení ano. Co se u nás za těch posledních pět let vlastně odehrálo?
Když loni satirický web Daily Currant vydal článek s titulkem „Kanada legalizovala léčebný kokain“, většina čtenářů se tomu zasmála. Což je docela zvláštní – před 150 lety bylo totiž „kokové víno“ oblíbeným všelékem! Naopak před půlstoletím by čtenáře dozajista rozesmála i „léčebná marihuana“.
Když bývalo potravy málo, po úspěšném lovu dávalo smysl najíst se víc než
do sytosti. Je-li však potravin neustále přebytek, toto instinktivní chování
ztrácí smysl. Přesto bývá těžké odolat a jsou mezi námi i nešťastníci, kteří jsou a jídle závislí. A není divu – souvislost mezi potravou a drogami je patrně mnohem užší, než bychom čekali.
Potraviny, drogy a léky obvykle považujeme za samostatné kategorie. Podíváme-li se jim však na zoubek důkladněji, zjistíme, že hranice mezi nimi nejsou zdaleka tak ostré, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Změněné stavy vědomí zažíváme každou noc, když spíme či sníme, a žádné drogy k tomu nepotřebujeme. Užijeme-li však některou z látek ovlivňujících vědomí, počítejme s tím, že kromě bdělého vědomí ovlivňuje i nevědomí. O účincích drog na spánek a snění toho však zatím víme překvapivě málo.
Když univerzita s kriminálkou neoprávněně pěstují velké množství marihuany, úřadům to příliš nevadí. Škoda jen, že takto smířlivě nehledí i na rekreační uživatele, kteří si na zahrádce vypěstují a pak usuší několik rostlinek.
Věru Pohlovou, ženu z lidu, která v anketě deníku Metro před patnácti lety prohlásila, že by „všechny ty internety a počítače zakázala“, omlouvá naprostá a očividná neznalost problematiky. Přesto v historii najdeme celé zástupy těch, kteří se pokoušeli či nadále pokoušejí složité problémy řešit jednoduchým, a přitom úplně špatným způsobem.
Alkohol je náš. Je marné a nesmyslné proti tomu bojovat. I když jde nesporně o docela nebezpečnou drogu, v průběhu historie jsme se s ní naučili žít v relativním míru či dokonce spojenectví. Nebo aspoň většina z nás…
Když na podzim vyrazí vyznavači lysohlávek do lesů a luk, v médiích se objeví pár poplašných reportáží, ale tím to většinou hasne. Tajemná houba s těžko popsatelnými účinky zřejmě čtenáře či diváky moc neláká. Konopí či pervitin jsou asi vděčnější téma. Naštěstí.
Kata jedlá patří mezi rostliny v naší zemi zapovězené, ale málokdo ji zná, skoro nikdo ji neokusil a ani na černém trhu není k mání. Ve své domovině se přitom těší masovější oblibě než u nás káva.
