Stavebnictví a potraviny, dvě rychle se rozvíjející konopné branže. Na ostří listu přinášíme odpovědi dvou jejich představitelů: Steve Allin je dlouholetý průkopník a dalo by se říct guru konopného stavění, Boris Baňaszase za posledních 15 let nasbíral pořádnou kupu informací, kontaktů i zkušeností, které začíná přirozeně zhodnocovat v konopném byznysu. Proč vlastně fandí konopí a rozhodli se do něj investovat svůj čas, energii i peníze?
Pokaždé, když spláchnu, je mi stydno. A to hned dvakrát. Poprvé, že jsem se tímto aktem definitivně vyčlenil z přírody – vždyť to, co vylučujeme, není odpad, ale potenciální hnojivo, zdroj živin pro rostliny, potrava pro mikroorganismy, je to život, který spláchnutím a odesláním do kanalizace topíme. Ba co hůř, a to je mi stydno podruhé, topíme jej v pitné vodě.
Být celý den obklopený konopím. Moci se ho dotýkat, nechat se jím chladit i hřát. Potit se do něj. I takový sen může mít milovník konopných textilií. Sen, který není tak těžké si splnit.
V Evropě se ročně použije přes 350 000 tun plastických hmot s obsahem přírodních surovin. Evropský bioplastový průmysl je na vzestupu, za rok 2010 uvádějí společnosti růst kolem 30 procent. A konopí má v této inovativní oblasti pevné místo.
Festivalová sezóna je tu zas. Plakáty s lákavou nabídkou hudebních interpretů i jiných kulturních podujetí nás začínají ladit do festivalové nálady. S festivaly si ale spojujeme i velké množství lidí v jednom místě a s tím i tlak na místní krajinu, přírodu, lidi a zdroje. Jednu z nejvýznamnějších položek ekologické bilance festivalů přitom tvoří plasty.
Konopné stavebniny, to byly před pár lety především vlákenné izolace. Díky svým užitným vlastnostem se spolu s vlnou či drceným papírem brzy staly uznávanou alternativou přírodně orientovaného stavitelství. Dnes se stále více mluví o konopných betonech, omítkách a podlahách. Co všechno jde z konopí postavit, a jaké to má vlastnosti
Po pěstování, kterému jsme věnovali pozornost v minulém čísle Legalizace, zaměříme náš ekologicky vytříbený pohled na zpracování konopných stonků. Jaké technologie se dnes prosazují? A jak odpovídají požadavku na udržitelně malé a milé technologie?
Konopí se odpradávna pěstovalo nejen za účelem získávání vlákna, ale i jako plodina pro získávání výživného semene. V dnešní době je konopné semínko ceněné právě pro jedinečně vyvážené a komplexní zastoupení nenasycených mastných kyselin. Nutno dodat, že konopné semeno neobsahuje žádné látky působící změněný stav vědomí. Ty jsou nejvíce obsaženy v květech samičích rostlin, konopné semínko pak obsahuje „jen“ nutričně bohaté látky.
O ekologicky příznivých dopadech pěstování konopí jsem toho řekl i napsal za posledních několik let mnoho. Jaká je ale realita ekologického pěstování? Právě na to se i s pomocí českých eko-pěstitelů podíváme.
Šustí listí, zurčí bystřina, jsou tu brouci, čmeláci a jiní poletující, bzučící, v zemi se šťourající tvorové, neslyšně se vznášejí motýli, zajíci hopkají po sametovém mechu, v korunách stromů zpívají ptáci. Někteří se snáší dolů a dosedají na sytě zelenou rozložitou bylinu. V krystalech pryskyřice prýštící z jejích květů se zrcadlí paprsky odpoledního slunce. Ptáci poklidně vyzobávají tmavošedá semena.
