Profilový obrázek

Renata Tomanová

21 Publikovaných článků | Sledovat:
Opilcovo Guantánamo

„Přelomový“ vynález záchytky se kupodivu neváže k Rusku, jak by se snad mohlo zdát, ale je to ryze česká záležitost. Její historie je sice notoricky známá, ale pro osvěžení si ji trochu připomeneme.

Rozhovor: Otto Placht

Mysleli jsme si původně, že rozhovor s malířem Otto Plachtem nebude až tak úplně o ayahuasce, ale asi natolik neodmyslitelně patří k jeho osobnosti i tvorbě, že to nakonec jinak nešlo. Malíř, který strávil mnoho let v Amazonii, nyní žije většinou v Čechách, avšak do svého druhého domova se stále a rád vrací. Náš rozhovor je též o barvách, o obrazech znázorňujících vize ayahuaskového rituálu a o tom, co vše z nich lze vyčíst. Možná, že jeho slova mnohé osvětlí a přinesou hlubší pochopení toho, proč Otto Placht tvoří tak, jak tvoří. A jak originálně vnímá a zaznamenává hmotný i duchovní svět, který nás všechny obklopuje – a že je to velký dar, dokázat ho vůbec popsat a alespoň trochu se mu přiblížit a porozumět mu.

Uličníci: Zdeněk

Zdeněk je bezdomovec, kterého, kdybyste potkali na ulici, budete považovat za úspěšného podnikatele, politika nebo za bratra Tomáše Halíka. V brýlích, tmavých kalhotách, svetru a černém vlněném kabátu na bezdomovce skutečně nevypadá. Je mu padesát devět a na ulici je téměř deset let. Má čtyři děti, s nimiž se nevídá, ale moc by chtěl – i proto pracuje na tom, aby se mohl vrátit zpátky do „normálního“ života. Chodí zpívat do kostela a diskutuje s farářem o vědomí, nesmrtelnosti a smilstvu.

V rauši: Radek „Hrádek“ Albl

Chatař sedící na verandě s očima upřenýma k horizontu, pivo otevřený, fajfka nacpaná, slyší vítr… a nikde nikdo…

Judy Garlandová: Chemický čaroděj ze země Oz

Dvanáctého srpna se už posedmé nad Prahou rozvinula duhová vlajka jako symbol emancipačního hnutí homosexuálů a leseb a jejich každoroční celosvětově rozšířené manifestace a pochodu, u nás známého pod názvem Prague Pride. Sluší se tedy připomenout si i ženu, jež v šedesátých letech minulého století stála nevědomky u vzniku tohoto fenoménu a jeho symbolu, duhové vlajky.

Uličníci: Kašpárek

Když přišel nedávno do naší oblíbené hospody tenhle člověk, nejdřív se všichni trošku divili. Chlapík zhruba pětapadesátiletý s šedivou bradkou spletenou do krátkého copánku, v kašpárkovském oděvu a v kašpárkovské čepici s rolničkami tam ale kupodivu rychle zapadl.

Martin Velíšek: Můj život je už klidná řeka

Když jsem o něm před časem četl, že prohrál svůj boj s alkoholem a jak smutně tenhle bohatýr, kterého bylo všude plno, dopadl, lekl jsem se. A rozhodl se, že musím zjistit, jak to s ním teď doopravdy je. A kde jinde než v legendární žižkovské hospodě U Vystřelenýho oka, kterou spoluvytvořil a vdechl jí už navždycky nezaměnitelnou podobu a atmosféru svých obrazů a plastik. A kde je pořád štamgastem. Pravda, poněkud klidnějším a střízlivějším. Malíř, grafik a ilustrátor Martin Velíšek přišel na schůzku o něco později, ale jako zlomený opilec rozhodně nepůsobil. Byl veselý, vstřícný a během dlouhého povídání vypil na rozdíl od nás jenom dvě piva.

V rauši: Kateřina Sidonová

Vlastními slovy: Jsem Kateřina. Možná i ta ze Zkrocení zlé ženy, ta taky byla Kateřina. A z Rozmarného léta, protože tam Hrušínský říká: „A já jsem Antonín, jako ty jsi Kateřina.“ A já mám doma vážně Antonína.

Cary Grant: Na obloze s démanty

Naposledy stál před filmovou kamerou v roce 1966. Na romantickou komedii Walk Don’t Run si dnes už stěží kdo vzpomene, to však neumenšuje status Caryho Granta jako hollywoodské ikony a gentlemana stříbrného plátna nejlepších časů této továrny na sny. Cary Grant se narodil 18. ledna 1904 jako Archibald Alexander Leach v anglickém Bristolu. Ve třinácti utekl z domova a jako akrobat se dostal s kočovníky až do Ameriky.

James Brown: Přísný kazatel funku

Byl tak ctižádostivý, že i nad rakví svého velkého přítele Elvise Presleyho
si mumlal: „Už nejsem číslo dvě!“ Když byl na turné, což byl vlastně po celý svůj život – pokud právě neseděl v kriminále –, propotil a protancoval měsíčně sto dvacet košil a osmdesát párů bot. Pravidelně si nechával dávat infuze, aby se během koncertů příliš neodvodňoval, a podstupoval punkce kolenou, když už se mu zdála málo pružná a nedokázala se propnout pěkně do provazu. Maniakální James Brown, kmotr soulu a otec funku.