„Bydlím v Sovinci, malé vesničce s patnácti obyvateli, v bývalé škole, která je v bezprostřední…
Komise OSN pro narkotika dala na doporučení Světové zdravotnické organizace a v přelomovém hlasování konečně začala…
Zatímco u nás Dušan Dvořák a mnohé další oběti konopné prohibice kvůli zastaralé legislativě a…
Potkáváme se na hlavním nádraží. Právě přicestovala z hřebenů Krkonoš, kde pobývá blízko přírodě a…
S vydáním tohoto magazínu Legalizace s námi slavíte těžko uvěřitelných deset let existence. První číslo…
Policie tady není od toho, aby přemýšlela, ale aby konala, nechal se před lety pro…
Milovníci konopí se mě opakovaně dotazují, jak zařídit legalizaci a kdy se tak už stane.…
Závažná situace okolo drog nastane ve chvíli, kdy namísto aby problémy s návykovými látkami řešili…
Ale nejedná se o žádnou novinku posledních několika týdnů letošního roku. Je to dlouhodobá, pozvolná…
Počátek padesátých let je pro nás těžko pochopitelný. V té době spousta mladých lidí věřila, že není možné, aby se komunisté udrželi u moci dlouho, a proto se snažili proti němu něco dělat. Tehdy si mnozí neuvědomovali, že mezinárodní politická situace i společenské klima se po válce radikálně změnily a že zde bude na bezmála půlstoletí vládnout totalitární systém. Těmito slovy otvírá Miroslav Vodrážka nejen rozhovor, ale i svůj šanon plný oskenovaných spisů Státní bezpečnosti, které si s sebou přinesl pro dokreslení atmosféry doby naštěstí již minulé.
