Ayahuaskové rituály, při kterých se popíjí odvar připravený pouze z liány bez dalších přísad, si spirituální turisté příliš neoblíbili. Domorodí léčitelé i nové výzkumy to však vidí zcela jinak.
Výrazem ayahuasca obecně označujeme odvar z liány Banisteriopsis caapi a keře Psychotria viridis. V peruánské Amazonii se ale termínem ayahuasca (tj. doslovně liána duše či smrti) často označuje jen samotná liána. Řada domorodých kmenů totiž při svých rituálech používá zředěný odvar připravený čistě z liány bez jakýchkoli dalších přísad. Peruánský kmen Aguaruna ho například využívá v rámci přechodového rituálu, během kterého se z dětí stávají dospělí.
Čistý odvar z liány se přitom mezi turisty a dobrodruhy, kteří do Amazonie míří za šamanským léčením, příliš velké oblibě netěší. Jen málokteré ayahuaskové centrum nabízí rituály, kde je k dostání vývar z liány bez obsahu vyhlášeného vizionářského alkaloidu dimethyltryptaminu (DMT). Užívání samotné liány se přitom dosud nevěnovalo ani příliš mnoho odborných studií. Někteří vědci se dokonce domnívají, že jedinou či hlavní funkcí ayahuaskové liány je její schopnost potlačit tvorbu určitého střevního enzymu, který brání efektivnímu vstřebávání DMT, čímž dochází k psychedelickému účinku. Skutečnost je ale mnohem zajímavější.
Ve stínu DMT
DMT je bezpochyby fascinující látka, v žádném případě bychom ale ayahuasku neměli považovat za DMT v tekuté podobě. Několik průkopníků v oboru etnofarmakologie nyní začalo znovu zkoumat léčebný i psychedelický potenciál ayahuasky. Jejich výzkum ukazuje, že liánu jsme dosud zbytečně přehlíželi. Například Dennis McKenna (bratr legendárního psychonauta a spisovatele Terence McKenny, více viz hlavní rozhovor v tomto čísle a viz též Legalizace č. 39 – pozn. redakce) jako první tvrdil, že beta-karboliny, což jsou alkaloidy obsažené v liáně B. caapi, fungují pouze jako inhibitory monoaminoxidázy (MAO), které umožňují vstřebávání DMT do krve. Nyní již však uznává, že beta-karboliny vykazují mnoho zajímavých vlastností i samy o sobě a že si jejich výzkum zaslouží více pozornosti, neboť by vědcům mohl nabídnout řadu důležitých poznatků.
Tradiční kultury z amazonského deštného pralesa odedávna zdůrazňovaly, že právě duch liány hraje mezi ostatními přísadami ayahuaskové směsi zcela zásadní roli. Doufám, že jejich učení konečně začneme přisuzovat nějakou váhu. Co takhle na chvíli zapomenout na okázalé „hollywoodské“ vizuály, které nám nabízí DMT, a zaměřit se na léčivé účinky liány, již domorodci považují za svého „rostlinného učitele“?
Někteří lidé mohou prožívat po požití čistého vývaru z liány silnější účinky.
Při nedávné výzkumné výpravě do odlehlého městečka Santa María de Nieva ležícím v teritoriu kmene Aguaruna jsem měl příležitost se od místních šamanů dozvědět, jak důležité je užívat i odvar ze samotné B. caapi. Liána totiž slouží jako nástroj k „hledání vizí“, ve kterých můžete spatřit svou budoucnost a životní poslání.
V centru pro léčbu drogové závislosti Takiwasi ve městě Tarapoto se při očistných rituálech podává čistý odvar z liány B. caapi zvaný „purgahuasca“. Tento typ obřadů je přitom čím dál rozšířenější, protože terapeuti i pacienti považují čistý odvar za bezpečnou a účinnou variantu ayahuasky. Purgahuasca má v rituálním kontextu tak velký léčebný potenciál zejména díky kombinaci katarze, očistných účinků a psychologických prožitků ve specificky změněném stavu vědomí.
Po stopách tradičního léčitelství kmene Aguaruna
Aguarunové jsou hned po kmeni Ašaninka druhým nejpočetnějším etnikem v peruánské části Amazonie. Tento kmen obývá především oblast přiléhající k hranicím Ekvádoru. Kmenu Aguarunů se díky tomu, že sídlí v tak odlehlých a obtížně dostupných oblastech, podařilo udržet si značný odstup od západní civilizace. Zachovali si tak svůj vlastní jazyk i tradice, jež zahrnují užívání psychoaktivních látek, mezi nimi i ayahuasky. Posvátnou liánu využívají především v rámci tradičního léčitelství.
Kultura etnika Aguaruna v rámci tradičního léčitelství uctívá čtyři hlavní psychotropní rostliny:
- tabák neboli tsaág (Nicotiana rustica), který domorodci běžně užívají ve formě odvaru;
- ayahuasku neboli datem (Banisteriopsis caapi);
- toé, také známý jako baikúa či tsúwak (Brugmansia suaveolens);
- yaji (Diplopterys cabrerana), což je nejčastější přísada používaná Aguaruny při přípravě ayahuaskového lektvaru.
Šaman zvaný iwišin dokáže u svých pacientů poznat, jaké nemoci je trápí a co je způsobuje. Onemocnění pak z člověka dokáže vytáhnout tak, že je nasaje do „kouzelných šipek“ zvaných tséntsak. V rámci tohoto rituálu šaman pije ayahuaskový lektvar s příměsí datem a yaji, jeho pacienti přitom zůstávají zcela střízliví.
Banisteriopsis caapi – liána ayahuasca
V domorodých komunitách hraje důležitou roli i takzvaný tsuwájatin, což je léčitel, který ayahuaskový odvar nepije, ale podává ho pacientům v rámci purgahuaskového rituálu, při němž se popíjí čistý a nepříliš koncentrovaný odvar z liány. Cílem tohoto rituálu je zejména to, aby pacienti navázali spojení s vyšší bytostí zvanou Ajútap.
Ayahuasku, tabák i toé domorodci užívají kvůli vizím, které by jim měly zaručit dlouhý život plný úspěchů či vítězství nad nepřáteli. Muži z kmene Aguaruna psychedelické rostliny tradičně využívali na lovu a v boji. Ženy jejich prostřednictvím zase získávaly znalosti ohledně zemědělství a léčivých rostlin.
Posvátné rostliny se většinou konzumovaly v obřadním domě nebo poblíž vodopádů, které Aguarunové považují za posvátné. Většina mužů začínala užívat tabák, ayahuasku a toé již v dětství. Ayahuasca jim dodávala sílu, zdraví a vytrvalost.
Dle aguarunské kosmologie se veškeré nemoci dělí do dvou skupin dle jejich příčin: přirozená onemocnění (játa), která vznikají například v důsledku nehody či zranění, a nadpřirozená zranění (jínamu), způsobená zlovolnými kouzly ve světě duchů.
V tradičním aguarunském léčitelství najdete dva druhy brujos (šamanů): ty, kteří nemoci vyvolávají (wáwek či tunči), a ty, kteří je léčí (iwišin). Psychoaktivní rostliny, jako je ayahuasca, přitom v této kosmologii hrají klíčovou roli.
_____________________________
Léčebný potenciál alkaloidů obsažených v B. caapi
Vědci již začali zkoumat, zda by se z beta-karbolinových alkaloidů, které jsou obsaženy i v liáně Banisteriopsis caapi, daly vyrábět nové léky. Původně se předpokládalo, že v ayahuaskovém lektvaru tato rostlina hraje pouze roli inhibitora monoaminoxidázy (MAO). Halucinogenní účinky se pak přisuzovaly alkaloidu DMT, který se získává z jiných rostlin. Řada nových studií však naznačuje, že při psychiatrické léčbě mají značný potenciál i dosud opomíjené beta-karboliny.
Vědci předpokládají, že tyto alkaloidy, jež se v ayahuaskové liáně vyskytují ve velkém množství, by mohly sloužit zejména při léčbě depresivních poruch. Beta-karboliny vykazují sedativní, antidepresivní, anxiolytické (tlumí úzkost), hypnotické a antikonvulzivní účinky (zmírňují křeče a záchvaty). Pomáhat mohou i při léčbě neurodegenerativních onemocnění, jako je Parkinsonova či Alzheimerova choroba.
Současný výzkum tedy upozorňuje, že liána ayahuasky má mnohem větší význam, než jsme dosud předpokládali. V souladu s názory tradičních léčitelů nejde jen o látku, která by zlepšovala vstřebávání tak opěvovaného DMT, ale o komplexní lék, který má význam i sám o sobě.
_____________________________
Užívání B. caapi v rámci iniciačního rituálu
Přechodové rituály jsou běžně především v domorodých kulturách, kde bývají nedílnou součástí dospívání. V případě kultury kmene Aguaruna jsem si všiml, že tyto rituály, které vede většinou otec či blízký příbuzný dospívajícího, vyžadují náročnou fyzickou i duchovní přípravu a mohou trvat od jediné noci až po několik dní. Během těchto rituálů se z chlapců stávají muži a z dívek ženy.
U Aguarunů se v rámci přechodových rituálů užívá čistý odvar z ayahuaskové liány Banisteriopsis caapi kolektivně – účastní se ho přitom chlapci i dívky již od věku deseti let. Během rituálu šaman přivolává duchy, kteří by měli dospívajícím pomoci najít vizi a smysl života. Účastníci obřadu pak hledají ve světě duchů odpovědi na otázky týkající se osobního i společenského života. Během obřadu dochází k „očistě“ (tj. vyprázdnění obsahu žaludku), což je proces údajně velmi léčivý a doprovází i mnohé jiné domorodé rituály Jižní Ameriky.
Všichni Aguarunové, které jsem během svého výzkumu potkal, zdůrazňovali, jak je tento rituál pro dospívající chlapce a dívky důležitý – umožňuje jim totiž objevit životní poslání a vizi. Jeden z nich mi dokonce řekl, že v jeho vesnici je obvyklé podávat purgahuasku v minimálních dávkách dokonce i batolatům a dětem, aby si mohli na tento lék zvyknout. Význam přechodového a očistného purgahuaskového rituálu, který slouží jako brána z dětství do dospělosti, potvrzuje i to, že u podstatného počtu domorodců, kteří se přestěhovali do měst, se vyskytují duševní poruchy vyvolané přerušením kontaktu s jejich původními kulturními kořeny, s nimiž jsou purgahuaskové rituály úzce spjaty.
Průběh purgahuaskového rituálu
Odborná ani populární literatura se dosud nevěnovala různým druhům ayahuaskových lián, vyznačujícím se odlišnou morfologií. Tradiční kultury přitom různé druhy běžně rozlišují. Během návštěvy v centru Takiwasi jsem zjistil, že šamani vybírají liány v pralese podle jejich barvy – na jejich základě pak určí, jaký lék z dané liány vyrobí. Některé liány se dle jejich tradic hodí na přípravu klasických ayahuaskových odvarů a jiné zase na purgahuasku.
U purgahuasky jsou možná o něco slabší vidiny, ale o to větší vhled do hlubin vlastní osobnosti.
Přípravu tradičních amazonských léčiv povětšinou doprovázejí praktiky vycházející z lidové moudrosti, které většina vědců považuje za rituály či magii. Tyto praktiky zahrnují mimo jiné zpěv takzvaných íkaros (léčivých písní), zákaz používání parfémů, pití alkoholu a pohlavního styku po dobu několika dní před rituálem. Všechny tyto postupy jsou nedílnou součástí přípravy k rituálu – proto je označujeme jako etnofarmaceutické praktiky. Tradičně jsou považovány za nezbytnou součást kvalitních a bezpečných léčebných procedur a drží se jich i šamani v centru Takiwasi a spoustě dalších mezinárodních ayahuaskových center v Amazonii.
Účinky purgahuasky
Poté, co jsem poprvé zažil purgahuaskový rituál, během kterého jsem užil pouze velkou dávku odvaru vyrobeného čistě z liány B. caapi, mohu směle prohlásit, že silnější trip jsem ještě nezažil. Nemohl jsem ani vstát a dojít si na záchod – to se mi předtím ještě nikdy nestalo, a to jsem vyzkoušel už řadu psychoaktivních látek a považuji se za zkušeného psychonauta. Byl to pro mě silný duchovní zážitek, během kterého se mi podařilo prožít hluboké vhledy do nitra vlastní duše. Purgahuasku jsem si i přesto, že ji považuji za velmi náročný zážitek, doopravdy oblíbil.
V centru Takiwasi trvá purgahuaskový obřad přibližně tři hodiny a doprovází ho zpěvy íkaros, vykuřování tabákem a další energetické praktiky, kterými léčitel řídí průběh rituálu dle potřeb jeho účastníků a jejich reakcí na léčivý lektvar. Užívání purgahuasky doprovází silné dávivé účinky, ale zároveň i vize, což je překvapivé, protože se připravuje pouze z liány bez přísad obsahujících DMT. Vyvolává závratě zvané mareación, které většinou lze vědomě kontrolovat, a nepříjemné fyzické pocity jako třes, pocení, návaly horka, zvracení a někdy i průjem.
Náročná cesta k uzdravení
Na psychologické/emocionální úrovni prožívají účastníci obřadu většinou smutek či žal, a proto často pláčou. V některých případech mohou vyjadřovat vztek, a to přímo fyzicky – zároveň však nad sebou neztrácí kontrolu. Obecně platí, že mohou na povrch vystupovat emoce, které pacient do té doby skrýval či potlačoval. Poté přichází fáze odpočinku, při které mohou přijít duchovní prožitky – ty se realizují ve formě snů či vhledů a pacienti při nich většinou znovu hledají cestu ke spojení s posvátnými rozměry života. V následujících dnech mají účastníci rituálu jasnější mysl, lépe se jim přemýšlí a získají další motivaci k dokončení celého léčebného procesu.
Dle odborníků z centra Takiwasi může purgahuasca nabídnout silnější účinky i pacientům, kteří při klasických ayahuaskových rituálech zažili nějaký blok, jenž jim neumožnil odnést si z tohoto prožitku nějakou hlubší zkušenost. Někteří z nich pak purgahuaskový rituál popsali jako nejlepší zdroj vědomostí o podstatě života i poznatků na cestě k osobnímu uzdravení.
Podávání ayahuasky dětem by snad všichni západní sociální pracovníci označili za zločin – s klidem by však své ratolesti nechali, aby sváděly bitvy na moderních konzolích.
To, co jsem se během svého výzkumného pobytu u kmene Aguaruna dozvěděl o významu čistého odvaru z liány a jeho užívání již od útlého věku, mě vskutku překvapilo. Zvláště podávání ayahuasky dětem by snad všichni západní sociální pracovníci označili za zločin – s klidem by však své ratolesti nechali, aby sváděly bitvy na moderních konzolích. Nejsem si zcela jistý, která z těchto činností je škodlivější! O zvyklostech Agaurunů lze alespoň prohlásit, že jsou hluboce zakotvené v jejich tradicích – snad by proto měly být alespoň o něco bezpečnější. Návštěva u kmene Aguaruna mi znovu připomněla, jak obrovský potenciál má učení tradičních kultur.
V poslední době jsem začal pochybovat nad tím, zda má užívání DMT u typických příslušníků západních kultur skutečně smysl. Pestrobarevné obrazy nás už tak doprovázejí na každém kroku – z každé obrazovky se na nás řinou halucinogenní výjevy reklam, které nám slibují modré z nebe. Naopak nám ale chybí schopnost usebrat se do ticha svého nitra a odpočívat.
Purgahuasca nabízí hluboký a často dramatický zážitek, který dokáže vyvážit až přílišnou lehkost kaleidoskopických vizí vyvolávaných klasickými psychedeliky – naši mysl by tak snad mohla dovést k trvalejší rovnováze. Mohla by alespoň trochu zmírnit nenasytnost po dalších a dalších vizích, která do Amazonie žene zástupy turistů bažících po šamanských prožitcích. Díky purgahuasce bychom se konečně mohli uklidnit a vyslechnout si další lekci z hloubi amazonské moudrosti.
Zdroj: Drinking Ayahuasca Without DMT is Powerful and Traditional