Aktuální článek
Bájné drogy

Bájné drogy

Profilový obrázek
  • Historické omamné látky dodnes představují záhadu a jsou předmětem různých spekulací.

Většině uživatelů psychedelik se někdy stalo, že si nebyli zcela jistí, jakou látku právě užili. Zjistit chemickou totožnost požité substance jen podle jejího vzhledu a účinku může představovat tvrdý oříšek. Ještě těžší je identifikace na základě popisu jiné osoby, obzvlášť pokud žila v hluboké minulosti.

Proto nepřekvapí, že některé historické omamné látky dodnes představují záhadu a jsou předmětem různých spekulací.

Nápoj bohů

Zřejmě nejznámějším příkladem je sóma. Jedná se o bájnou drogu staroindických Árjů (kočovného národa, který údajně kolonizoval Indii), opěvovanou v náboženském eposu Rgvéda starém přibližně 1500 let. Stejný výraz je v textu použit pro rostlinu, nápoj z ní i mocného boha, jehož ztělesňuje. Konzumace sómy měla zaručit nesmrtelnost.

V současném hinduismu se stále provádí rituál pití sómy (sómajana), při kterém se používá sukulent Sarcostemma acidum. Tato rostlina má jen mírně sedativní účinky a také samotnými věřícími je vnímána jako náhražka za pravou sómu. Navenek se totiž podobá rostlině z Rgvédy.

Přidávání různých toxických rostlin do piva mělo v Evropě dlouhou tradici, kterou víceméně ukončil až německý zákon o čistotě piva z roku 1516.

Íránští zoroastriáni mají do jisté míry podobný rituál, během kterého konzumují rostlinu jménem hóma, chvojník čínský (Ephedra chinensis). Věrně se podobá popisu z Rgvédy – tj. větvičky bez listů specifické žlutohnědé barvy – a dodnes se považuje za jednoho z nejpravděpodobnějších kandidátů. Z této rostliny, která se tradičně používala hlavně v terapii astmatu, byl izolován efedrin, středně silný stimulant.

Za pravou sómu bylo pokládáno také konopí, nazývané čínsky haoma. Tato hypotéza je vnímána spíše jako okrajová – konopí totiž neodpovídá popisu ani v jednom bodě.

Persefona drží otep žita, na kterém parazituje námel, údajná součást bájného starořeckého nápoje zvaného kykeón

Houbové hypotézy

Naopak značně populární je teorie manželů Wassonových, známých laických etnomykologů. Na základě výzkumu nábožensky používaných hub je napadlo, že i sóma by mohla být houba, pravděpodobně muchomůrka červená (Amanita muscaria). Odpovídá poměrně dobře popisu: nemá listy ani plody, příliš ale nesedí barva a také fakt, že v Indii roste jen zřídka.

Muchomůrka červená se dodnes používá v sibiřském šamanismu. Zvláštností tohoto rituálu je, že houbu jako takovou konzumuje často jen šaman (v jiné verzi ji dají pozřít sobu) a ostatní účastníci pijí jeho moč. Tato praktika má opodstatnění: díky metabolismu v ledvinách se toxické látky přemění na látky bezpečnější a více halucinogenní. Právě kvůli skutečnosti, že pití moči se zmiňuje i v Rgvédě, získala hypotéza manželů Wassonových hodně příznivců.

Jiný populární etnobotanik Terence McKenna zas poukázal na možnou souvislost mezi sómou a posvátností krav v Indii. Sóma byla podle něj z lysohlávek, které rády rostou v kravském trusu. V Indii se vyskytují, i když zřídka.

Možných kandidátů na totožnost sómy je několik, za zmínku stojí ještě opiový mák a hlavně harmala mnohodílná neboli syrská routa (Peganum harmala), která se v kombinaci s jinou rostlinou obsahující DMT (např. akácie) dá použít k přípravě nápoje účinkem podobného ayahuasce.

Mysteriózní kykeón

V Eleusíně na řeckém poloostrově Atika se nacházel chrám bohyně zemědělství Démétér a její dcery Persefony, ve kterém se od dob hlubokého starověku (podle některých odhadů začal kult okolo 1300 před naším letopočtem nebo dokonce dříve) dvakrát ročně prováděly rituály známé jako eleusinská mystéria. Po dobytí Řecka Římany mystéria pokračovala, jejich definitivní konec nastal až s nástupem křesťanských císařů, svatyně byla zničena na konci 4. století našeho letopočtu. Právo se jich zúčastnit měl každý dospělý včetně žen a otroků, podmínky byly jen dvě: nesměli nikdy spáchat vraždu a museli mluvit řecky (později také latinsky). Navzdory velké popularitě mystérií se toho o jejich obsahu dochovalo poměrně málo. Rituály byly totiž tajné, jejich prozrazení nezasvěceným se trestalo smrtí. Takový osud hrozil i známému autorovi řeckých tragédií Aischylovi, nakonec jej však neodsoudili.

...

Pokračování článku najdete v Legalizace č. 62, která je právě k dostání v e-shopu Legalmarket.cz a na novinových stáncích. Stáhnout si můžete i elektronickou verzi magazínu nebo si ho za zvýhodněnou cenu předplatit a těšit se na pravidelné dárky a pohodlné dodání až domů.

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!

Contact to Listing Owner

Captcha Code