
Na příkladu provincie Britská Kolumbie je názorně vidět, že legalizace na papíře nemusí znamenat legalizaci v praxi. Tamější aktivisté upozorňují na řadu provinčních nařízení, která nelze nazývat jinak než diskriminačními. Níže představujeme čtyři nejproblematičtější aspekty legální regulace konopí v Britské Kolumbii i jejich potenciální řešení

Podívejme se dnes na zoubek užívání omamných a návykových látek v rámci vyznávání náboženské víry a při provádění obřadů náboženské povahy. Nikoli nějakým antropologicko-etnologickým pohledem, jak je na stránkách magazínu Legalizace obvyklé, ale tím naším suchým a úmorným pohledem právnickým. Tedy: co se smí a nesmí z pohledu českých obecně závazných právních předpisů, proč tomu tak je, a k tomu si představíme i nějaké ty širší souvislosti. A začneme pěkně od podlahy.

K oficiálnímu ustanovení legalizace konopí v Kanadě dojde 17. října letošního roku. Z tohoto důvodu jak vláda, tak kanadské provincie spolu s místními samosprávami ustavují nejrůznější regulační zákony, směrnice a dohody jak na běžícím páse. Mnoho z nich se týká vytváření dodavatelských řetězců a konopného trhu obecně. Nicméně mnozí „nezávislí“ pěstitelé namítají, že je tato nová ustanovení nesmírně omezují.

Nově zvolený mexický prezident Andrés Manuel López Obrador má v otázkách drogové politiky otevřenou mysl. Jeho osobní postoj vůči legalizaci konopí sice zatím zůstává zahalen rouškou tajemství, ovšem jedna z jeho klíčových poradkyň, která podle očekávání v nové vládě obsadí důležité křeslo, chce úplně zrušit prohibici.