Komix

“Nezkoušejte lásce určit směr, je to láska kdo určuje směr vám, shledá-li vás hodnými! …doufám, že se uvidíme na mejdanu, pupíci!”

Byly chvíle, kdy jsem si prostě řekla: představ si teď, že je tu konec, umíráš, odcházíš z tohohle světa a vzpomínka na tuhletu chvíli je tvoje poslední příležitost. Okusit jaký to je tu být, dýchat, být tělem, myslí, podívej se kolem sebe, na tváře lidí, slunce se jim odráží v očích, řekla.

“Jsem měla pocit že plavu, že se potápim, jsem 20 tisíc mil pod mořem, topim se, klesám..”.

Stěhuju takovou skříňku, mám ji v obýváku. Nemůžu tam ani pogovat.

Pravidelná porce komixu z dílny Stanislava Setinského. Tentokrát o tom, jak návštěva čarovného lesa zachránila Daniela Landu.