#10
Jeho tvář vidíte na tričkách mladé generace zhruba stejně často jako tu šíleného revolucionáře Ernesta Che Guevary. Jenže zatímco argentinský lékař a věrný soudruh Fidela Castra hlásal vyzbrojen doutníkem a kalašnikovem permanentní revoluci a násilné převzetí moci, on, vyzbrojen jointem marihuany a kytarou, zpíval o lásce a harmonii. Už proto budeme dnešní text věnovat raději jemu. Jmenoval se Bob Marley.
Scházíme se pravidelně každou středu už od března, vždy v šest večer v salónku jedné žižkovské restaurace. Dobře tam vaří a dobře nás tam znají, sdružení tam pořádá valné hromady už pár let, hádám, že nejméně posledních deset. Je půl sedmý a konečně přicházejí první členové sdružení, promotéři, produkční a jejich kámoši – organizační jádro a hnací motor celé demonstrace za legalizaci konopí. Omlouvají se, že to dřív nestihli kvůli práci, a já pokaždé přemýšlím, proč nemáme schůzky od sedmi, aby nikdo nemusel mít pocit, že buď čeká, nebo že jde pozdě. Objednáváme si a začínáme schůzi. Na programu je toho dnes skutečně dost.
Už jsem s ním nemluvil několik let a o to víc jsem se těšil. I když jsme nikdy nebyli kamarádi na život a na smrt, vždycky mi bylo v jeho společnosti strašně dobře. Je totiž nezvykle přímý a spontánní a to, že je vlastně docela velká hvězda, vám vůbec nedá najevo. Přišel jsem do klubu divadla ABC o pět minut dřív, než byla domluvená schůzka. Když jsem otevřel dveře, šéfová klubu mne posunky vypoklonkovala zpátky na chodbu. Jen škvírou mezi dveřmi jsem zahlédl, že Ivan právě natáčí rozhovor o svém posledním hudebním počinu právě pro divadlo ABC. Dal jsem si tedy na chodbě cigáro a nervózně pročítal otázky, které jsem si připravil. Dělal jsem to, ostatně jako většinu věcí, na poslední chvíli. Tohohle rozhovoru jsem se trochu bál. Domlouvali jsme ho narychlo. Snad to nepodělám.
Tímto článečkem začínáme seriál tipů a triků pro pěstitele. V prvním díle bych chtěl nastínit, podle čeho vybírat místa pro sadbu kytiček, protože pokud políčko ještě nemáte, je nejvyšší čas to změnit.
Autor vystupující pod pseudonymem Mr. José, který má na svědomí zdejší pravidelnou rubriku Neprůhledné světlo, napsal již svou v pořadí druhou knihu. Zatímco v první se velice obsáhle věnoval pěstování pod umělým osvětlením, v druhé knize se pak, jak již název napovídá, věnuje všem druhům pěstování pod širým nebem.
Plíseň je pravděpodobně větším nepřítelem konopných rostlin, než státní aparát. I zkušení pěstitelé pravidelně ztrácí desítky procent úrody jejím přičiněním. Začátečníci jsou na tom ještě hůře, a právě pro ně je určen tento článek. Chci tu lehce nastínit základní způsoby, jak plísni předcházet a jak se proti ní bránit.
Vítejte u sedmého a zřejmě také posledního dílu seriálu Neprůhledné světlo. Oproti původním předpokladům se tento seriál výrazně prodloužil a vy se s ním setkáváte v Legalizaci již déle než rok! Děkuji vám za všechny reakce, dotazy i připomínky, které mi od vás přišly, jelikož mne inspirovaly k tomu, abych v testování pokračoval a zahrnul do něj další produkty, jejichž parametry vás zajímají. Opět nesmím zapomenout poděkovat sponzorům Advanced Hydroponic of Holland, firmě growshop.cz a také všem výrobcům, kteří mi pro účely testu poskytli své výrobky.
Jmenuje se Aleš Černohous, je mu 36 let. V roce 2000 na něj v jednom londýnském parku spadl strom. Utrpěl poranění páteře a míchy v bederní oblasti a ochrnul tak na dolní polovinu těla. Jeho případ je zajímavý tím, že ke zmírňování svých obtíží používá vlastní léčebné konopí.
Ve spolupráci s Mezinárodní asociací pro kanabinoidní léčbu (IACM) přinášíme zprávy a studie ze světa léčby konopím.
Na internetu je v angličtině ke zhlédnutí velice zajímavé a poučné video, doplněné odkazy na osobní webové stránky významného amerického biochemika Dennise Hilla, jenž si konopím vyléčil dědičnou rakovinu prostaty. Jeho příběh stojí za pozornost.
