#3
O LSD se v nadsázce říká, že vyvolává paranoiu a falešné představy zejména u lidí, kteří ho nikdy neužili. To samé platí o šalvěji divotvorné.
„Takhle to vypadá (fotka), roste to úplně všude, navozuje to změněné stavy vědomí a v žádném případě to nesbírejte, je to strašně nebezpečné!“ Tak nějak bychom mohli shrnout způsob, jak nás média informovala o nebývalé úrodě lysohlávek.
Konopí se odpradávna pěstovalo nejen za účelem získávání vlákna, ale i jako plodina pro získávání výživného semene. V dnešní době je konopné semínko ceněné právě pro jedinečně vyvážené a komplexní zastoupení nenasycených mastných kyselin. Nutno dodat, že konopné semeno neobsahuje žádné látky působící změněný stav vědomí. Ty jsou nejvíce obsaženy v květech samičích rostlin, konopné semínko pak obsahuje „jen“ nutričně bohaté látky.
O ekologicky příznivých dopadech pěstování konopí jsem toho řekl i napsal za posledních několik let mnoho. Jaká je ale realita ekologického pěstování? Právě na to se i s pomocí českých eko-pěstitelů podíváme.
Zvolal jsem, když jsem po návratu z prvního konopného veletrhu doma objevil Legalizaci – free magazín pro konopnou kulturu.
Ačkoliv chemickým otcem slavné drogy LSD je švýcarský vědec Albert Hofmann, který ji v roce 1938 poprvé syntetizoval v laboratoři v Basileji, za duchovního otce diethylamidu kyseliny lysergové je označován americký psycholog Timothy Leary, osobnost s jedním z nejzajímavějších životních osudů 20. století.
Konopí se rozšířilo z Číny v průběhu několika generaci do celého světa a své místo našlo i v Novém světě, kde bylo jednou z nejdůležitějších pěstovaných rostlin a stalo se dokonce i platidlem. Začátkem 20. století byl vynalezen stroj, který dokázal využít až 95 % z objemu stonků konopí a zároveň snížit náklady. Konopí bylo na nejlepší cestě, jak se stát nejvýznamnější složkou amerického a posléze i světového hospodářství…
