#46
Po Hedvábné stezce proudilo po staletí zboží všeho druhu z Dálného východu přes Srbsko do Evropy. Převáželo se hedvábí, koření, tabák i opium – a od konce sedmdesátých let minulého století především heroin. Ten pronikl do celé země a udělal ze Srbska největší heroinové překladiště na cestě z Afghánistánu do západní Evropy, a to se všemi důsledky, které s sebou nese nekontrolované šíření ilegálních drog.
Po naší minulé návštěvě ostrovů v Indickém oceánu se tentokrát přesuneme na jeho opačnou stranu do země, jež propůjčila jméno i druhu konopí. Indie je považována za kolébku konopné kultury, jeho užívání tam bylo rozšířené údajně již dva tisíce let před naším letopočtem a je běžné i přes snahy o represi i nyní. Na dnešní výpravě se seznámíme s aktuální situací psychotropních látek v zemi, jež je nerozlučně spojována s jógou, spiritualitou a rozmanitostí ve všech významech tohoto slova, a přiblížíme si společenský, historický a právní kontext.
A malé ohlédnutí za proběhnuvší olympiádou. Pozitivní dopingové nálezy patří k největším sportovním kláním na planetě stejně jako fotografie následně opuštěných a rozpadajících se stadionů a budov v olympijských areálech – a ani účast ruských sportovců pod neutrální vlajkou, právě kvůli užívání nedovolených látek, nezvrátila očekávatelný trend.
Sestra Kate je rebelka, nikoli však bez příčiny. Devětapadesátiletá „jeptiška“, jak se sama označuje, se v roce 2009 po složitém rozvodu a dramatické změně kariéry odhodlala zasvětit svůj život aktivismu a sloužit dobré věci.
Několik otázek pro Zuzanu, které patří komiksová dvoustránka v posledním čísle magazínu Legalizace.
V lékařském žurnálu Lancet byly počátkem roku zveřejněny výsledky randomizované, dvojitě zaslepené a placebem kontrolované studie, která probíhala na 24 zdravotnických pracovištích ve Spojených státech, Nizozemsku a Polsku.
Po čtrnácti měsících vyšel koncem února najevo fantastický případ spojující tak sobě vzdálené země, jakými jsou Rusko a Argentina. Zaměstnanci ruské ambasády v Buenos Aires našli v prosinci roku 2016 jedné z budov náležících k ruské diplomatické misi na 400 kilogramů prvotřídního kokainu určeného k propašování přes půl světa do země Ilji Muromce a částečně také na evropský trh.
Poměrně velký mediální i společenský rozruch vyvolal 19. února letošního roku rozsudek Krajského soudu v Brně nad třiadvacetiletým mladíkem, jenž byl odsouzen ke čtyřem a půl letům vězení. Krátce nato se na mě začali obracet dlouholetí kamarádi, kteří rok co rok pěstují na svých zahrádkách pár kytek, a nevěřícně se ptali, zda k případu nemám nějaké zákulisní informace – jestli třeba náhodou onen mladík u sebe ve skutečnosti neměl dvě kila pervitinu, který prodával dětem. Za pár kytek a hub se u nás přece nezavírá…
Město, jehož noční život je dnes jedním z nejvyhlášenějších v celé Evropě. Mekka techna, drog, mezinárodní kultury i německého undergroundu, gay klubů, streetartu a legálních squattů. Na druhou stranu také město, které si svou kulturu nesmlouvavě chrání před vpádem konzumu a rozmělněním v pomíjivou senzaci, které se brání masovému turismu, gentrifikaci a popkultuře. Zdejší náklonnost k nočnímu životu a všemu, co s sebou přináší, vyrůstá už z otevřeného hédonismu meziválečné výmarské republiky.
Co vlastně víme o účincích konopí na dosud nenarozené děti? Odborníci jsou v tomto ohledu velmi obezřetní a dostupné výzkumy si leckdy protiřečí. Žádná příčetná matka nechce ohrozit zdraví svého potomka, jenže co si počít v případě neutuchající nevolnosti, silných bolestí, vyčerpání z nedostatku spánku a přemíry stresu?
