#47
Namísto z ropy budou plasty budoucnosti do velké míry rostlinného původu, především z konopí. Využití bioplastů však má svoje úskalí a samo o sobě spásu nepřinese.
Vítejte u desátého pokračování seriálu o umělém osvětlení pro pěstování rostlin. Tento díl uzavírá další fázi testů, provedenou v druhé polovině roku 2017. Ukážu vám například rozdíly mezi světlem ze slunce a umělých zdrojů nebo zajímavá vedlejší zjištění dosažená během testování. Pohodlně se usaďte, jdeme na to.
Slovensko se zdá být v mnoha ohledech moderní evropskou zemí, avšak nesmírně represivní protidrogová politika a nedávná vražda investigativního novináře, který psal o propojení italské ’Ndranghety s vládními strukturami, ukazují, že do vyspělé liberální demokracie má stále celkem daleko. Proč se vládnoucí politici a představitelé zákona snaží tvrdohlavě vymýtit konopí a nesmyslně trestají každého uživatele či pacienta, a zároveň jim nevadí spolčovat se zločineckými skupinami, jejichž zisky plynou z obchodu s tvrdými drogami?
Pracovníci Centra pro výzkum lidských léčiv (CHDR) z nizozemského Leidenu zkoumali analgetické působení několika standardních léčiv a THC v rámci randomizované a placebem kontrolované klinické studie na 24 zdravých dobrovolnících. K provedení využili vlastní sestavu uměle vyvolávaných bolestivých vjemů nazvanou PainCart, jež způsobuje bolest na základě elektrických, tlakových, teplotních (chlad a horko) a zánětlivých podnětů. Kromě toho autoři studie sledovali i ovlivnění kognitivních funkcí a psychotropní účinky.
Čím více na východ, tím vyšší a silnější zákonné hradby za nakládání s kanabinoidy stejně jako s jinými psychotropními látkami, nebo třeba za svobodný projev politického postoje. Prašť jako uhoď.
Činnost pacientského a legalizačního aktivisty Jeffa Ditchfielda z Walesu sleduji na sociálních sítích už hezkou řádku let. Vzhledem k jeho vytíženosti jsem však moc nevěřil tomu, že by si našel čas na několik odpovědí. Přesto jsem se pokusil ho oslovit – a nakonec z našeho povídání vznikl velmi zajímavý rozhovor.
„Hele, kolik je tomu medvědovi, co jí marihuanu?“ ptá se kolegy s potutelným úsměvem veterinář působící v plzeňské zoo Jan Pokorný. „Třicet sedm? To už by v přírodě nežil – neulovil by si sám potravu,“ obrací se zpátky ke mně. Několiksetkilová šelma odevzdaně leží za mříží a jediný pohyb, který vykonává, je koloběh nádechů a výdechů. Na tlapy postaví medvědího starce až piškoty. „Podívejte na něj, typický uživatel konopí, jenom spí a žere,“ vtipkuje veterinář.
Shodneme-li se na tom, že LSD a další látky měnící vědomí dnes prožívají renesanci, potom můžeme se špetkou nadsázky označit pětasedmdesátiletou anglickou hraběnku Amandu Feildingovou za psychedelického Giordana Bruna, jelikož přináší jiný pohled na vesmír – v lidském nitru.
Biotechnologická společnost Cannabics Pharmaceuticals, jejíž sídlo se nachází v americkém Marylandu, přičemž výzkumné a vývojové centrum má v Izraeli, zveřejnila na konci března výsledky nejnovějšího preklinického výzkumu zaměřeného na protirakovinné účinky tetrahydrokanabinolu (THC) a jeho kyselé formy (THCA).
Na jihoamerickém kontinentu dochází k postupnému uvolňování poměrů, co se týče naší oblíbené rostliny, ať už skrze přijímání progresivní legislativy, nebo alespoň formou přivírání očí ze strany složek. Primát má díky své odvážné legalizační politice Uruguay, pravděpodobně i v celosvětovém měřítku. Další putování nás tedy zavede právě tam, ale i do několika dalších vybraných zemí.
