#52
V zemích, které již na přání svých občanů legalizovaly konopí k léčbě či dokonce rekreaci, dochází k dalším pozitivním krokům na úrovni legislativy či bankovnictví. A mezitím zvolna a nenápadně tají prohibiční ledy i na půdě mezinárodních organizací jako WHO a OSN.
Loni jsem obdržel pozvánku do superluxusního soukromého letoviska, abych přednesl hlavní projev na akci, které se měla zúčastnit asi stovka investičních bankéřů. Na oplátku jsem měl dostat zdaleka nejvyšší honorář, jaký mi kdy za projev nabídli – téměř polovinu mého ročního profesorského platu –, a to jen za to, abych jim sdělil svůj názor na „budoucnost technologií“.
S ohledem na stále poměrně omezené zdroje léčebného konopí a objektivně nešťastně restriktivní úpravu i praxi jeho předepisování (přes nesmírně záslužný boj některých pacientů a jejich rodinných příslušníků, zejména pana Zdeňka Majzlíka a jeho dcery Martiny Kafkové), stojí mnozí čeští nemocní před těžkou volbou, zda se stát konopným pacientem de lege, nebo se spolehnout na (samozřejmě protiprávní) samoléčbu, popřípadě tyto dvě možné varianty postupu určitým způsobem kombinovat.
V odborném žurnálu European Neuropsychopharmacology byly na konci loňského roku zveřejněny výsledky výzkumu, na němž se podílel desetičlenný tým vědců z Austrálie, Nizozemska a Španělska. Jejích cílem bylo prověřit populární tvrzení, podle kterého může užívání konopí vést ke strukturálním změnám ve stavbě mozkové kůry.
Při přípravě posledního čísla zařádil příslovečný šotek aneb upřímně řečeno naše nepozornost, a tak došlo k tomu, že v Drogové poradně na straně 25 zůstala otázka z minulého čísla.
A zapadnout by neměl ani opožděný Ježíšek, který sladil hodinky s čínským Novým rokem, pročež se mohli kriminalisté z Národní protidrogové centrály těšit z nadílky mocné adekvátně ke zpoždění až v polovině února.
Tento konopný příběh začíná v šuplíku plném mrtvých ptáků. Ze sbírek Kalifornské akademie věd vybírá kurátor Jack Dumbacher puštíka proužkovaného a hladí jeho nadýchané peří. Malá sova vypadá zdravě, játra má však kontaminovaná jedem na krysy, který brání srážení krve.
Loni v prosinci se mi podařilo udělat rozhovor s doktorem Benjaminem Caplanem, zakladatelem nadace CED a praktickým lékařem v Bostonu, jenž mimo jiné pořádá pro pacienty semináře zaměřené na alternativní medicínu a užívání konopí k léčbě.
Že s některými drogami není radno si zahrávat, ví každé malé dítě. Každá taškařice má svoji cenu a heroin, pervitin i alkohol už zničily nejeden život. Situace je o to nepřehlednější, že některé drogy jsou zcela legální a společností kladně vnímané, ačkoli o jejich škodlivosti není pochyb. Jiné jsou pak zdánlivě bez příčiny démonizované až za hranici absurdnosti.
Nejen s tímto poněkud překvapivým závěrem přišli američtí výzkumníci z Louisianské státní univerzity, kteří analyzovali data více než 51 milionů osob z let 2013 a 2014, z nichž zhruba 730 000 jedinců bylo identifikováno jako uživatelé konopí.
