#53

Každých pár let se objeví fantastická novinka, která způsobí hotový převrat na zahradách konopných gurmánů. A na něco takového jsem právě narazil i já. Za šestnáct let pěstování jsem totiž nezažil palice, které by byly tak šíleně ojíněné. Nejenže má všechny květy pokryté souvislou vrstvou jiskrných trichomů jako jinovatkou, ale i okolní lístky jsou tak obtěžkané pryskyřicí, že se pod tou váhou ohýbají.

Život Bruce Leeho nebyl jednou velkou eskapádou, příběhem ztracence či bohéma. Byl to příběh životního rváče. Člověka, co chtěl a uměl své existenci dát vlastní směr. Směr, který pak inspiroval celé generace. Jako sportovec nemohl kouřit, pít alkohol nebo konzumovat psychedelika. Proto jen pojídal hašiš coby rekreační drogu, za účelem relaxace těla i mysli. Vybral si substanci, jež mu pomáhala s filosofickými úvahami i rozvíjením vlastních životních zásad.

Předpokládejme, že každý z pravidelných čtenářů naší rubriky a nemálo z těch, kteří do ní zabloudí alespoň občas, má za sebou zdraví i rozum deformující zážitek „čtení právního textu“. Většina prvočtenářů prochází při této zkušenosti, neodloží-li takový dokument včas stranou, všemi pěti běžnými stadii modelu Kübler-Rossové, tedy popíráním („Takhle to tam napsáno být nemůže!“), hněvem („Který idiot to takhle napsal?“), smlouváním („Dočtu to, jen jestli to bude dál alespoň o trochu srozumitelnější…“), depresí („Nebude!“) a smířením (většinou v podobě odložení dokumentu po vzoru čtenářů méně odhodlaných).

Knihu Chaos a kyberkultura, na níž spolupracovali Timothy Leary, Michael Horowitz a Vicki Marschall a spolu s nimi ještě mnozí další lidé jako třeba William Gibson, Winona Ryder, Susan Sarandonová, David Byrne, Keith Haring či William Burroughs, lze bez nadsázky považovat za vrcholnou knihu devadesátých let.

Dva metry vysoký, holohlavý a zcela nepřehlédnutelný muž, odborník na telekomunikace, spisovatel, blogger, muzikant, plavec, cyklista a surfař Ivan Dérer (nar. 1966) už před mnoha lety vyměnil pražské Nusle za nejznámější brazilské velkoměsto. To mu ale nebrání vůbec v tom, aby se neangažoval například ve změně politické reprezentace v Čechách. Před několika lety kandidoval do parlamentu za české Piráty. A tímto rozhovorem také potvrzuje, že nejen v Praze je blaze.