#55
„Thajsko ve středu distribuovalo do nemocnic 4 500 lahví konopného výtažku – jedná se o první využití léčebného konopí od chvíle, kdy zde bylo léčebné konopí loni legalizováno,“ psalo se v novinách po celém světě na začátku srpna.
A v kom ono to všechno končí, můžete se ptát. Kde jsou ti, kdo všechno to čarovné tak nutně potřebuje, že se musí fet cpát mezi ručníky, do rakví či dokonce i do toho nebohého máku, jen aby si udělali vypečenou sobotu?
Asi nepřekvapí, že v kanadských a amerických vědeckých ústavech se zvyšuje poptávka po konopí – aspoň tedy po tom určeném k výzkumu. Vcelku očekávatelné jsou i experimenty v Dánsku a Nizozemsku s prodejem rekreačního huliva – jsme zvědavi na výsledky. Šokující vývoj jsme však zaznamenali na Slovensku, kde jako v jedné z posledních zemí světa byl kanabidiol vyřazen ze seznamu nebezpečných návykových látek.
Oba druhy kanabinoidních receptorů, CB1 i CB2, dokážou regulovat mozkové mechanismy závislosti založené na odměně a recidivě. Výzkumy na zvířatech ukázaly, že antagonisté CB1 receptorů a agonisté CB2 receptorů dokážou léčit závislost na řadě drog.
„Jmenuji se Stephen King a jsem alkoholik.“ Muž, který pak ještě mnohokrát v dalších letech vysloví na setkání Anonymních alkoholiků tato slova, se od dalších účastníků skupiny příliš neliší. Nanejvýš tím, že je světovou celebritou, jedním z nejúspěšnějších spisovatelů současnosti a jeho horory jako Carrie, To, Řbitov zviřátek, Osvícení či Temná věž se prodávají v milionových nákladech po celé zeměkouli a většina jeho příběhů byla i úspěšně zfilmována. Stephen King se totiž stal kultem.
V Avignonu ještě ani nepozametli poslední vajgly po vzrušených debatách kritiků při červencovém divadelním festivalu a působivé francouzské sídlo se opět hlásí o své místo na slunci a mezinárodní pozornost.
Vymaní se země, která byla dlouhou dobu synonymem pro zlo a utrpení spojené s válkou proti drogám, z nekonečné spirály korupce a násilí?
V lékařském magazínu Journal of Adolescent and Young Adult Oncology byly v srpnu zveřejněny závěry studie, jejíž autoři se snažili zjistit míru užívání konopí mezi mladými onkologickými pacienty ve věku 18 až 39 let. Cílem bylo „určit, jak mezi uživateli konopí a ostatními pacienty korelují demografická a klinická data a jak se liší symptomy jejich onemocnění.“
Ne nadarmo je v katolické tradici pýcha jedním ze sedmi kardinálních hříchů. A bohužel se nevyhýbá ani konopné komunitě. Začasté ve formě přesvědčení „nedělám nic špatného“ a „za to, co dělám, mě nikdo trestat nemůže.“ Ale jak praví v názvu článku odkazované lidové rčení, nic se nesmí přehánět, nebo se nakonec vždy ucho utrhne.
Na skok do Nového světa, kde se v přítmí čadících amazonských pralesů věnují někteří ne nepodobným aktivitám jako jejich evropští kolegové.
