Z titulky
Ben Dronkers patří již desítky let mezi prominentní konopné aktivisty a podnikatele v Nizozemsku. V osmdesátých letech založil Sensi Seeds, jednu z prvních semenných bank na světě, a dal vzniknout i Muzeu hašiše, marihuany a technického konopí v Amsterdamu.
Blackmetalový zpěvák a kytarista, typograf, ilustrátor, publicista… a taky cestovatel po světě a jiných realitách, který metalovou temnotu vyvažuje zdravým nadhledem a sebeironií. František Štorm si během práce na novém ateliéru na svém překrásném statku v jižních Čechách udělal čas na letní rozhovor, a protože na metal a písmo se ho novináři ptají pravidelně, bavili jsme se o všem ostatním – o možnostech psychedelické fúze tónů s barvami, ayahuaskových ceremoniích nebo ruchu Indie.
Přijíždí do Česka rok co rok na pravidelné jarní a podzimní turné. Potkat se s ním ovšem není vůbec jednoduché, každý den vystupuje v jiném koutě republiky a jeho koncerty jsou často předem vyprodané. Po domluvě s jeho manažerem nasedáme na vlak směr Olomouc, abychom se potkali v dostatečném předstihu před vystoupením a umělec měl čas si náležitě odpočinout. Laco Déczi je ve skvělé formě nejen během rozhovoru, ale i při focení, kdy nám vesele a profesionálně pózuje. Setkání uzavíráme dvouhodinovým koncertem, po kterém Lacova kapela Celula New York zvedá publikum ze židlí.
Je jedinou odbornicí na drogovou problematiku z šesti žen v devatenáctičlenné Radě vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Má bohaté zkušenosti s prací ve společnosti Podané ruce, kde je dnes po letech praxe zástupkyní ředitele. Energická a vitální žena, vystudovaná psycholožka, která se zajímá především o potřeby rizikových uživatelů omamných látek a příčiny jejich závislostí. Propaguje vyvážnou drogovou politiku postavenou na ověřitelných odborných závěrech a studiích, nikoli na emocích, drogových mýtech a stigmatizaci uživatelů. Je pravým člověkem na pravém místě. Seznamte se s Helenou Rampachovou.
David E. Nichols je profesor lékařské chemie a molekulární farmakologie. Více než čtyřicet let zkoumal psychedelika a v rámci výzkumu vytvořil stovky nových látek jako ETH-LAD, 6-APDB, MBDB, 4-MTA či TCB-2. Řada z nich se však časem objevila na černém trhu. Undergroundové ziskuchtivce, kteří se inspirovali jeho prací, neodradila skutečnost, že šlo jen o nástroje výzkumu, nikoli o látky se stejnými vlastnostmi jako zakázané LSD, MDMA či 2C-B. A bohužel se záhy ukázalo, že některé z nich jsou životu nebezpečné…
Pohodlně jsme se usadili v Cafe Neustadt a přes výlohu nervózně vyhlíželi zpovídaného člověka. Mírná nejistota byla na místě, protože David Doubek alias Ventolin o sobě tvrdí, že rád mlčí. Jak dělat rozhovor s někým, kdo radši poslouchá, než mluví, vám ale nikdo neřekne a my se na to vlastně ani neptali. Po pár desítkách minut, kdy jsme klepali nohama a oklepávali popel, k nám Ventolin cestu našel. Zjistili jsme, že nervozita byla naprosto neopodstatněná, jelikož jsme si s tímto sympatickým chlápkem výborně popovídali.
Friederiku jsem poprvé potkal před několika lety v pražském experimentálním prostoru NoD, kam přijela přednášet na pozvání České psychedelické společnosti. Dala mi pár užitečných rad do života, ale na rozhovor tenkrát ještě nedošlo. Další příležitost se naskytla počátkem léta na konferenci Beyond Psychedelics 2018 ve Staré čistírně odpadních vod v Praze, kam stále čiperná Friederika opět přijela přednášet a diskutovat. Byla sice ve spěchu, ale přesto mi věnovala půlhodinku svého času. Usadili jsme se na trávník před budovou ve stínu slivoně a já jsem konečně dostal možnost zeptat se, na co jsem potřeboval.
Kousek od Národní třídy a kousek od piazzety
Národního divadla, jež nese jméno prezidenta
Václava Havla, je ukrytá nenápadná instituce,
která byla před několika lety založena po
vzoru prezidentských knihoven ve Spojených
státech a je jedinou svého druhu v Evropě.
Knihovna Václava Havla. A právě zde jsme se
setkali se spisovatelem Jáchymem Topolem,
který je programovým ředitelem a dramaturgem
knihovny. Povídali jsme si o mnohém. I o
tom, jak paradoxně čím je spisovatel známější
a slavnější, tím méně má času na samotné
psaní a nedostává se mu ani kýžené samoty,
bez níž se tvorbě příliš nedaří.
Blížíme se k Hrzánskému paláci na Hradčanském náměstí v Praze, kde právě začíná seminář o harm reduction a prevenci užívání drog v prostředí noční zábavy. Akci pořádá Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti Úřadu vlády a po skončení přednášky o kvalitě MDMA v Nizozemsku si slovo bere spoluzakladatel a vedoucí střediska MUDr. Viktor Mravčík. Vědců, odborníků, terénních pracovníků i několika novinářů se s úsměvem ptá, zda náhodou nemají v kapse něco zajímavého na otestování. Nakonec z nejbližší lékárny přináší tablety s obsahem pseudoefedrinu a kodeinu, aby mohla proběhnout praktická ukázka polského pilotního projektu na testování nových psychoaktivních látek. Během rušné přestávky na oběd si v klidném rohu reprezentačního prostoru najde chvíli času i na naše otázky o konopí, které tu dnes už nikoho nevzrušuje.
Mysleli jsme si původně, že rozhovor s malířem Otto Plachtem nebude až tak úplně o ayahuasce, ale asi natolik neodmyslitelně patří k jeho osobnosti i tvorbě, že to nakonec jinak nešlo. Malíř, který strávil mnoho let v Amazonii, nyní žije většinou v Čechách, avšak do svého druhého domova se stále a rád vrací. Náš rozhovor je též o barvách, o obrazech znázorňujících vize ayahuaskového rituálu a o tom, co vše z nich lze vyčíst. Možná, že jeho slova mnohé osvětlí a přinesou hlubší pochopení toho, proč Otto Placht tvoří tak, jak tvoří. A jak originálně vnímá a zaznamenává hmotný i duchovní svět, který nás všechny obklopuje – a že je to velký dar, dokázat ho vůbec popsat a alespoň trochu se mu přiblížit a porozumět mu.
