THC
V odborném periodiku Scientific Reports byly na konci února zveřejněny výsledky práce amerických badatelů z Novomexické univerzity, které odporují v současnosti populárnímu tvrzení, že nejléčivější a pro člověka nejprospěšnější látkou v konopí je kanabidiol (CBD).
Italští lékaři a výzkumníci nedávno dokončili multicentrickou, dvojitě zaslepenou, randomizovanou a placebem kontrolovanou klinickou studii fáze II, jejíž závěry se objevily v únoru v lékařském žurnálu Lancet Neurology.
Otázkou není, zda ve Spojených státech dojde k legalizaci, ale spíše kdy přesně se tak stane, říká s naprosto přesvědčivým výrazem Jonathan Caulkins. Jako profesor na univerzitě Carnegie Mellon je zvyklý klást otázky, a jednu důležitou pokládá i nám: Jak nejlépe legalizovat konopí, aniž by tato změna měla řadu nečekaných a nebezpečných následků?
Gabapentin (GBP) představuje farmaceutikum nové generace, které se využívá u pacientů s epilepsií, při léčbě bolestivých stavů a mělo by mít dokonce pozitivní vliv i na psychické rozpoložení pacienta. Lék je taktéž předepisován například u syndromu neklidných nohou, bipolární afektivní poruchy nebo dokonce závislosti na kokainu.
Existuje hranice? Přestože vědeckých výzkumů o vlivu konopí na lidské tělo i mysl je k dispozici stále relativně málo, vědci se do značné míry shodují na tom, že jak silně se člověk dokáže „zhulit“ – a to dokonce i z těch nejúčinnějších odrůd –, závisí takřka výhradně na individuálních dispozicích a zkušenostech jednotlivých uživatelů.
Je dobře známo, že tetrahydrokanabinol neboli THC je hlavní psychoaktivní složkou konopí, která uživatelům ovlivňuje mysl a mění vnímání okolního světa i sebe sama. Mnohem méně toho ale víme o metabolických procesech, které se po požití THC v těle odehrávají, a jejich vlivu na psychotropní účinek. Na následujících řádcích si co možná nejsrozumitelnějším jazykem pokusíme shrnout, co všechno ví dnešní věda o metabolickém zpracování THC.
Ve spolupráci s online drogovou poradnou Extc (www.extc.cz), kterou provozuje Společnost Podané ruce o. p. s.
V Legalizaci č. 46 jsme psali o kanadsko-americkém výzkumu, kterého se zúčastnilo více než 4 000 žen a více než 1 000 mužů a jehož výsledky vyvracely oblíbený mýtus o negativním vlivu užívání konopí na schopnost plodit děti. Zbrusu nová studie, tentokrát ovšem zvířecí, se zabývala konkrétními dopady chronického užívání THC na reproduktivní orgány myších samců, tvorbu a kvalitu spermatu a plodnost.
Další studie italských výzkumníků, tentokrát pod vedením Dr. Vicenza Di Marza z Institutu biomolekulární chemie při Národní výzkumné radě ve městě Pozzuoli, se zabývala působením dvou nepsychoaktivních kanabinoidů na fungování a výkonnost svalů u myší s Duchennovou muskulární dystrofií (DMD). Toto vrozené dědičné onemocnění je nejčastěji se vyskytující a nejzávažnější progresivní formou svalové dystrofie a vyznačuje se ochabováním a ztrátou aktivní svalové hmoty.
Závěry nejnovější studie početného týmu amerických a španělských výzkumníků, kteří se dlouhodobě zabývají protirakovinnými účinky kanabinoidů, byly zveřejněny na konci června v odborném časopise Biochemical Pharmacology. Jak se dočteme v abstraktu, cílem bylo „porovnat antikarcinogenní účinky čistého THC s takzvaným botanickým přípravkem (botanical drug preparation – BDP), jenž obsahoval THC i další látky přítomné v konopí.“i
