Aktuální článek
Co fetuje tvoje kočka?

Co fetuje tvoje kočka?

Profilový obrázek
  • Užívání a aktivní vyhledávání psychoaktivních látek je typické nejen pro člověka.

Například účinky etanolu jsou známy mnoha druhům savců a ptáků. Záměrně konzumují přezrálé, částečně zkvašené ovoce, často v obrovském množství, což může zejména u velkých zvířat, jako jsou losi nebo sloni, vyvolat agresivní chování. Alkohol však není to jediné, čím si zvířata zpestřují život: delfíni olizují ryby rodu čtverzubec a sobi jsou údajně schopni urazit velké vzdálenosti, jen aby se dostali k muchomůrce červené. Nejznámějšími psychonauty zvířecí říše jsou však zcela jistě kočkovité šelmy.

Šanta kočičí

Ve snaze rozveselit své domácí mazlíčky kupují chovatelé po celém světě sušenou nať šanty kočičí (Nepeta cataria) nebo nějaký výrobek s jejím obsahem. Zhruba u dvou třetin domácích koček vyvolává vůně této rostliny stimulační reakci, která trvá asi deset až patnáct minut a projevuje se hravým chováním, převalováním a předením. Ve vysokých koncentracích může naopak vést k ospalosti nebo úzkostné reakci, což naznačuje halucinogenní účinek. Po expozici nastává fáze tachyfylaxe neboli necitlivosti na účinek, která trvá několik hodin. Stejně tak působí šanta na většinu levhartů, jaguárů a lvů; jen tygři obvykle nereagují. Jedinci mladší tří měsíců nejsou na šantu citliví, jinak věk, pohlaví a barva srsti s citlivostí nekorelují. Kastrace údajně tento účinek snižuje, ale rozdíl se nezdá být příliš významný.

Domovina šanty kočičí sahá od jižní Evropy až po střední Asii, dnes volně roste ve všech oblastech mírného pásma. Patří do čeledi hluchavkovitých a svým vzhledem je velmi podobná mátě, proto se jí v angličtině říká také kočičí máta, i když známější je pod názvem catnip. Nať se využívá v tradiční humánní medicíně, zejména při nachlazení, nervozitě nebo nespavosti; kořen je naopak považován za povzbuzující prostředek. Nejčastěji se užívá formou nálevu nebo jako šťáva vylisovaná z čerstvé nati. Z šanty se také připravují obklady s analgetickým účinkem, které se přikládají například na bolavé zuby. 

Šantihuana

Největší, i když poněkud pochybnou slávu si užívání catnipu mezi lidmi získalo ve Spojených státech v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století – v éře hippies. Vzhledem k tomu, že suchá šanta i po zapálení vydává výrazný odér, bylo v té době poměrně častým jevem, že ji nepoctiví prodejci prodávali méně zkušeným zákazníkům jako konopí. V lepším případě se obě rostliny alespoň míchaly, v horším případě nepozorní hippies kouřili čistou šantu. 

Těžko říct, zda bylo v tomto případě přání otcem myšlenky, nebo zda se zprávy o její psychoaktivitě zakládají na pravdě. Dosud nebyla provedena žádná klinická studie vlivu šanty na lidský nervový systém. Poměrně dobře je však prokázáno její protizánětlivé a antibakteriální působení.

Účinná látka: nepetalakton

Hlavní účinnou látkou šanty kočičí je nepetalakton. Patří mezi seskviterpenoidy, tedy molekuly složené z patnácti atomů uhlíku. Pokud se sušina šanty zpracuje parní destilací, může takto získaná silice obsahovat až 80 procent nepetalaktonu. Hlavním důvodem, proč rostlina tuto látku tvoří, je zřejmě ochrana proti hmyzu – její repelentní účinek je vědecky prokázán. Je velmi pravděpodobné, že i divoké kočky začaly vyhledávat šantu kočičí a otírat se o ni především proto, že je chránila před komáry. Zatím neznáme odpověď na otázku, jak se u některých koček vyvinula euforická reakce na tuto molekulu a proč na ni nereagují všechny. Zdá se, že náchylnost k nepetalaktonu je podmíněna geneticky; někteří vědci se domnívají, že za ni může dokonce mutace v jediném genu. 

Číča jak na opiátech

Nepetalakton se zřejmě váže na stejné receptory v kočičím nose jako feromony, pachové molekuly, kterými kočky komunikují svou sexuální připravenost. To, co se následně spustí v těle vnímavého jedince, by se dalo přirovnat k akutnímu účinku opiátů na člověka. Výzkumy potvrzují, že dochází ke zvýšení hladiny beta-endorfinu, přirozeného aktivátoru opioidních receptorů třídy μ. Současné podání blokátoru tohoto receptoru vedlo ke ztrátě účinku nepetalaktonu. Vzhledem k tomu, že ovlivňuje μ-receptor nepřímo (prostřednictvím beta-endorfinu), nehrozí při podávání nepetalaktonu riziko fatálního předávkování ani závislost na něm. Při příliš častém užívání se však může stát, stejně jako u opioidů, že počáteční dávka nebude k dosažení účinku stačit. 

To, co se následně spustí v těle vnímavého kočičího jedince, by se dalo přirovnat k akutnímu účinku opiátů na člověka.

Šanta kočičí však není jedinou rostlinou, která dokáže kočky pobláznit. Ačkoli se toto působení traduje u více druhů, vědecky potvrzeno bylo kromě šanty zatím jen u tří: u kozlíku lékařského (Valeriana officinalis), zimolezu tatarského (Lonicera tartarica) a aktinidie stříbrné (Actinidia polygama). Jak bylo uvedeno výše, na šantu, respektive nepetalakton reagují jen asi dvě kočky ze tří. Zajímavé však je, že téměř každá kočka je citlivá alespoň na jednu z těchto alternativ, přičemž více než 75 procent těch, které nereagují na šantu, reaguje na aktinidii.

Kozlík lékařský

U nás je z těchto rostlin nejznámější kozlík lékařský. Pochází z východní Evropy, jeho latinský název je odvozen od slova valere (posilovat) a v lidovém léčitelství se jeho kořen používá odnepaměti. Bývá součástí nejrůznějších přípravků a směsí a renesanční anglický bylinkář John Gerard dokonce prohlásil, že všechny bylinné přípravky jsou k ničemu, pokud neobsahují kozlík. Dodnes se používá především ke zmírnění úzkosti a nespavosti. Není návykový, ani nevyžaduje zvyšování dávky k dosažení stejného účinku. Nejčastějším nežádoucím účinkem je únava a otupělost, které mohou ve vzácných případech přetrvávat i den po užití. 

Kozlík lékařský obsahuje složitý koktejl různých účinných látek a za jeho sedativní účinek je pravděpodobně zodpovědná především kyselina valerová, jednoduchá molekula s mimořádně silným zápachem (vyskytuje se také v některých plísňových sýrech). Nic však nenasvědčuje tomu, že by kyselina valerová hrála důležitou roli při vyvolávání euforické reakce u koček. Hlavním podezřelým z této aktivity je alkaloid aktinidin. 

Aktinidie stříbrná

Aktinidin, jednoduchá molekula složená z deseti atomů uhlíku a jednoho atomu dusíku, se kromě kozlíku lékařského nachází i ve zmíněné aktinidii stříbrné, podle níž byl pojmenován. Tato liána pocházející z jihovýchodní Asie je blízce příbuzná kiwi. Její plody se tomuto ovoci také podobají, jsou stejně chutné a bohaté na vitaminy, jen uvnitř nejsou zelené, ale žlutooranžové. Svůj druhový název stříbrná si vysloužila světlými, lesklými skvrnami na listech. 

Sušené pupeny aktinidie jsou nejsilnějším a nejspolehlivějším známým rostlinným stimulantem pro kočky. 

V tradiční asijské medicíně má pevné místo a kromě plodů, které mají posilující účinky, se její listy používají například při léčbě hypertenze a artritidy. Kromě aktinidinu, jehož působení na kočky nebylo dosud spolehlivě potvrzeno, obsahuje aktinidie více než dvacet sloučenin podobné struktury jako nepetalakton, zejména nepetalaktol. Díky tomuto komplexu účinných látek jsou sušené pupeny aktinidie nejsilnějším a nejspolehlivějším známým rostlinným stimulantem pro kočky. 

Zimolez tatarský

Zimolez tatarský pochází ze Sibiře, ale dnes roste hlavně v Severní Americe, kde je považován za invazní druh. V tradiční medicíně se prakticky nepoužívá, ale pěstuje se jako okrasná trvalka. Pro člověka je mírně toxický a jeho plody nejsou (na rozdíl od jiných druhů zimolezu) vhodné ke konzumaci. 

Složení této rostliny nebylo podrobně prozkoumáno a není známo, jaké látky způsobují její účinek na kočky, ale pravděpodobně neobsahuje nepetalakton ani příbuzné sloučeniny. Některé z těch zhruba sedmi procent koček, které nereagují na šantu, kozlík ani aktinidii, jsou citlivé na zimolez.

Ochočení dvounožci

Staroindický epos Rigvéda zmiňuje mýtickou látku zvanou sóma, jejíž užívání vyvolávalo stavy blaženosti, ale nezpůsobovalo závislost ani předávkování. Dodnes není zcela jisté, zda autoři tohoto textu sómu skutečně užívali, a nikdo přesně neví, jaká rostlina nebo houba se za tímto názvem skrývá. Pokud by však Rigvédu napsaly kočky, mohla by být sómou klidně šanta kočičí nebo aktinidie, protože jejich účinky na ně dokonale odpovídají popisu. 

Existuje neortodoxní teorie, podle níž si kočky ve skutečnosti ochočily člověka, aby jim poskytoval potravu, přístřeší, láskyplné doteky… a drogy. Kdyby kočky nepotřebovaly nás lidi jako prostředníky a mohly si zmíněné rostliny vypěstovat samy, je velmi pravděpodobné, že by tak učinily.

 

 

Nahoru
Je vám více než 18 let?
Tak pojďte dál!