Od raných dob hippies ušla psychedelika dlouhou a někdy strastiplnou cestu. Dnes už víme, a potvrzují to četné výzkumy, že některé látky měnící vědomí pomáhají při léčbě posttraumatické stresové poruchy, depresí nebo závislosti. Blíží se doba, kdy budou lysohlávky a MDMA běžnou součástí léčebného procesu i u vás doma?
Představte si lék, který by lidem pomohl zpracovat nepříjemné vzpomínky, podpořit změny v chování a cílit na příčinu problémů namísto pouhého potlačování projevů nemoci nebo traumatu. Pro miliony pacientů trpících posttraumatickou stresovou poruchou a depresemi by právě takový lék mohl být na dohled. Psychiatrie se rychle blíží k historickému milníku a vděčí za to právě psychedelickým látkám.
Zázračný lék?
V pokročilé fázi výzkumu publikovaného v květnu v renomovaném časopism Nature bylo některým pacientům společně s klasickou psychoterapií podáváno MDMA a výsledky byly pozoruhodné – v MDMA skupině se posttraumatické stresové poruchy, která není v současné době konvenční medicínou léčitelná, úplně zbavil dvojnásobek pacientů ve srovnání s kontrolní skupinou.
Zájem odborníků o psychedelika roste.
Tento závěr odpovídá zjištěním z předchozích fází výzkumu a potvrzuje, že MDMA by mohlo být perspektivním novým lékem. Vědci doufají, že by povolení k jeho užívání ve větším měřítku mohli získat už v roce 2023 a v těsném závěsu za MDMA očekávají také schválení užívání psilocybinu, psychoaktivní složky lysohlávek. (Malá studie Univerzity Johnse Hopkinse naznačila, že psilocybin by mohl být až čtyřikrát účinnější než tradiční antidepresiva.)
Zájem odborníků o psychedelika roste. Ve Spojených státech bylo vůbec poprvé od začátku války proti drogám v 70. letech uděleno povolení ke studiu využití psilocybinu pro léčebné účely, konkrétně pro léčbu závislosti na nikotinu. Ve vztahu úřadů k halucinogenům, které byly ještě před deseti lety pro vědce zcela tabu, představuje tento krok otočku o 180 stupňů. S rostoucí očividností iracionality války proti drogám jsou do farmaceutického výzkumu psychedelik pumpovány stovky milionů dolarů. „Psychedelické látky jsou mimořádně účinnými nástroji pro zkoumání mozku a vědomí,“ vysvětluje dr. David Luke, spoluzakladatel a ředitel konference o psychedelickém vědomí Breaking Convention. „Toto téma je momentálně žhavé a věnuje se mu zhruba desítka výzkumných center těch nejlepších světových univerzit.“
Akademický a vědecký entuziasmus je mimo jiné i důsledkem nedostatečného pokroku v historii psychiatrie. „V porovnání s jinými medicínskými obory se psychiatrie za poslední desítky let prakticky nezměnila a řada lékařů je z toho pochopitelně frustrovaná,“ tvrdí Luke. Zdá se tedy, že máme k dispozici dlouho zavrhované nástroje, které léčí příčiny problémů, nikoli důsledky, a že by psychedelika mohla pro psychiatrii znamenat to, co mikroskop pro biologii.“
Demagogie bránila pokroku
Ničím nepodložená tvrzení, že psychedelika nemají žádný medicínský potenciál a jsou nebezpečná, stála v cestě rozsáhlejším výzkumným projektům. Mezi politiky panovaly obavy, že drogy dělají z lidí rebely. „Nejde ani tak o nebezpečnost drog jako spíše o nebezpečnost myšlenek, které přinášejí,“ říká Dennis McKenna, etnofarmakolog a spisovatel, bratr zesnulého legendárního psychonauta Terence McKenny. „Naplno se to projevilo v panice po konci války ve Vietnamu.“
Aplikace psychedelik v psychiatrii má potenciál zcela změnit přístup společnosti k duševním chorobám.
Výzkum a užívání halucinogenů nebylo omezeno z vůle vědců ani lékařů, ale na politickou objednávku. Konzumace psychedelik mimo dozor zákona i medicíny nicméně pod vlivem kulturních změn v západní společnosti bujela a rekreační a spirituální užívání ztratilo v poslední dekádě punc tabu a ilegality.
„Poprvé v životě jsem si uvědomil, jak vypadá skutečný, pravý spirituální zážitek,“ svěřil se se svým dojmem zpěvák Sting. „Smysl vesmíru byl najednou úplně jasný.“ S podobnou zkušeností se svěřily i zpěvačka Miley Cyrusová nebo herečka Lindsay Lohanová. Zpěvák britských Coldplay Chris Martin pak popsal v rozhovoru „opravdu úžasnou“ zkušenost s lysohlávkami, která „dala potřebné posvěcení jeho pohledu na svět“. Zdá se, že užívání psychedelik je mezi slavnými v módě.
I konzervativci jsou pro
Bývalý texaský guvernér Rick Perry, který sám sebe označil za odpůrce všech drog, je přesvědčen o tom, že psychedelika mohou změnit život mnoha válečných veteránu s posttraumatickou stresovou poruchou. Řada z nich trpí nočními můrami, nespavostí a sebepoškozováním. „Pokud bude proces řízený a pacient bude v kontrolovaném prostředí, mohla by psychedelika zachránit mnoho životů,“ vyjádřil se Perry v rozhovoru pro místní noviny. I s jeho podporou byl v květnu letošního roku schválen zákon umožňující studium psychedelik.
„Užití psychedelik v psychiatrii má potenciál zcela změnit přístup společnosti k duševním chorobám a výzkum je na této cestě prvním krokem,“ domnívá se Alex Dominguez, jeden z texaských zákonodárců z řad demokratů, kteří zákon podpořili.
Jak je ale možné, že se karta pro dříve opovrhované halucinogeny tak rychle obrátila? Přelomovým se ukázal být výzkum takzvané „božské molekuly“ DMT, který otevřel dveře dalším látkám a potvrdil celkovou změnu postoje odborníků.
Psychedelika pomáhají lidem objevit zapomenuté spojení s přírodou, i když jsou užívána ve sterilním, lékařském prostředí.
Od Londýna po Sydney přibývá možností zúčastnit se ceremoniálu s halucinogenní ayahuaskou. Některé menší americké církve získaly v posledních letech právo používat při svých rituálech DMT. Církev původních Američanů (Native American Church) obdržela už v roce 1994 povolení používat jako jednu z obětin peyote, kaktus obsahující meskalin. Organizace Decriminalize Nature, která obhajuje právo lidí na přírodní rostlinná léčiva, prosadila v několika okresech dekriminalizaci všech léčivých rostlin. Kalifornský senát schválil legalizaci držení a sdílení psychedelických látek. V Oregonu bylo odsouhlaseno povolení přechovávání jakýchkoli drog v množství odpovídajícímu osobní spotřebě, zelenou od zákonodárců dostaly první psilocybinové terapie a místní zdravotní úřad pracuje na vydávání prvních licencí k pěstování lysohlávek.
Houbičkové studie
Studie publikovaná v loňském roce v prestižním lékařském magazínu Lancet prokázala, že vysoké dávky psilocybinu výrazně snižují projevy deprese a dlouhodobě tlumí úzkostné stavy. Příčinou se zdá být propojení jinak oddělených částí mozku, které u pacientů způsobuje rozšířené vědomí a pomáhá jim lépe zpracovávat vlastní emoce. Rozsáhlá studie univerzity v brazilském São Paulu ukázala, že podobné účinky jako psilocybin má také ayahuasca.
„Zjištění, že už jedno jediné podání látky má tak významný a dlouhodobý účinek, je bezprecedentní. Nic podobného jsme v psychiatrii nezažili,“ prohlásil v roce 2016 psychiatr z Univerzity v New Yorku Stephen Ross.
Jednou ze zásadních výhod psychedelik jsou jejich holistické účinky, díky nimž se mozek stává tvárnějším, pacienti snadněji opouštějí hluboko zakořeněné vzpomínky, názory i obavy a jsou přístupnější novým myšlenkám a pocitům. Vznik nových komunikačních kanálů mezi jednotlivými částmi mozku vede k jakémusi resetu, takže nedochází pouze k mírnění projevů nemoci, ale k léčbě skutečných příčin. To činí z psychedelik revoluční alternativu při boji se závislostmi, obsedantně-kompulzivní poruchou, depresemi a dalšími duševními poruchami.
Spoluzakladatelka hnutí Extinction Rebellion Gail Bradbrooková tvrdí, že zkušenosti z užívání ayahuasky a ibogy, africké psychoaktivní rostliny, ji inspirovaly při tvorbě environmentální kampaně, která po celé Británii upozorňuje na důležitost ochrany životního prostředí.
Zapomenuté spojení s přírodou
„Další a další výzkumy naznačují, že psychedelika pomáhají lidem objevit zapomenuté spojení s přírodou, i když jsou užívána ve sterilním, lékařském prostředí,“ vysvětluje David Luke. Během jednoho průzkumu zjistil, že užití psychedelik zvýšilo u většiny dotázaných povědomí o nutnosti ochrany životního prostředí, prohloubilo jejich schopnost soucitu, vedlo je ke změně stravovacích návyků a k trávení více času v přírodě.
Zelenou od zákonodárců v Oregonu dostaly první psilocybinové terapie a místní zdravotní úřad pracuje na vydávání prvních licencí k pěstování lysohlávek.
„Vzhledem k tomu, že jsme svědky extrémně rychlého vymírání druhů způsobeného lidskou činností, které nemá v historii obdoby, musíme se chopit každé šance, i té psychedelické, abychom se nakonec jeho obětí nestal i náš živočišný druh,“ myslí si Luke.
Stejně jako obnovitelné zdroje energie jsou i potenciální zisky z využití psychedelik v medicíně v hledáčku investorů a kola kapitalismu se točí na plné obrátky. Multimiliardové trhy s alkoholem a léčivy by mohly být psychedeliky vážným způsobem ohroženy. Vůbec poprvé v dějinách je možné do USA legální importovat lysohlávky pro výzkumné účely a v Kanadě jsou houby navzdory nelegálními statutu prodávány v liberálnějších částech země. Někteří prodejci poměrně odvážně tvrdí, že psychedelika jsou podle všech výzkumů naprosto bezpečná. Velké koncerny situaci pozorně sledují, aby si mohly na případném trhu hned od počátku zajistit své místo na slunci a s ním související zisky.
Uvidět podstatu problému
Compass, společnost pro duševní zdraví, zaregistrovala v roce 2020 patent na výrobu syntetického psilocybinu a v březnu 2021 další dva na jeho použití při léčbě deprese. Registrováno bylo také dalších 66 podobných patentů a 37 jich stále leží na stolech různých amerických úřadů. Nejmenovaná firma dokonce požádala o patent na užití LSD k léčbě poruch příjmu potravy ještě před zahájením výzkumu, který by účinnost této procedury potvrdil.
Françoise Bourzatová, lektorka spirituálních průvodců a spoluautorka knihy Consciousness Medicine, se obává, že velký kapitál bude parazitovat na tradicích a moudrosti, které původní obyvatelé shromažďovali tisíce let: „Peníze mají moc. Nedokážeme to zastavit. Musíme ale zdůrazňovat potřebu oboustranně výhodné výměny informací, společenské spravedlnosti a dostupnosti a upozorňovat na to, že se nacházíme na poli posvátných rostlin a rituálů.“ Firmy by podle ní měly podporovat vzdělání a zdravotní péči pro příslušníky původních kmenů a podělit se tak o zisky získané díky jejich znalostem.
Také způsob podání psilocybinu během léčby vzbuzuje jisté obavy. „Tato práce nestaví na základech tradiční medicíny, ale spíše na posvátných praktikách propojování jedince s tradicemi předků, které jsou ze své podstaty založeny na vztahu na přírodě a spiritualitě,“ prohlašuje Bourzatová, která zastává funkci koordinátorky vzdělávání spirituálních průvodců v Oregonu. „Mexický kmen Mazateců používá houby jako vstupenku do božského světa a lék na duševní a tělesné neduhy, které jsou v jejich tradici spojeny se spirituálními překážkami nebo nedostatkem energie proudící tělem a duší. Nemoc chápou jako důsledek špatně zpracovaných emocí.“
Omezené zdroje
Zdroje mnoha původních léčiv (s výjimkou lysohlávek, které jsou prakticky endemické a jejich pěstování je snadné) jsou omezené a už dnes jsou vyčerpávány znepokojivým tempem.
Způsob, jakým jsou ve velkém registrovány patenty a v konečném důsledku decimovány zdroje psychedelických rostlin, které mají pomáhat lidem oprostit se od materiálních statků a hledat osvícenější, méně egoistické já, je svým způsobem paradoxní.
„Účelem tohoto typu léčiv je vytvoření většího, hlubšího a komplexnějšího prožitku z naší tělesné schránky, pochopení tělesných i emočních procesů, nalezení energetické a spirituální rovnováhy a obnovení spojení s přírodou a zemí,“ popsala Bourzatová v podcastu Berkeley Talks. „Lysohlávky vám tohle všechno přinesou na stříbrném podnose, tady je tvůj problém, tohle je tvoje nemoc. Když poznáte svou nemoc, můžete se jí zbavit, můžete se s ní smířit, můžete ji léčit takříkajíc zevnitř. Lysohlávky vám pomohou vidět pravdu.“
Zastánci psychedelik se obávají, že masové užívání v psychiatrii by mohlo vést k odklonu od jejich samotné podstaty a odlidštění léčby – ať už skrze sterilitu prostředí, kde budou podávána, nebo v důsledku nedostatečného nebo úplně chybějícího lidského kontaktu mezi terapeutem a pacientem. „Přístup konvenční medicíny snižuje hodnotu mezilidských vztahů. Kouzlo psychedelik ale spočívá právě v budování vztahů a vzájemné podpoře,“ myslí si Bourzatová.
Dennis McKenna souhlasí s tím, že by bylo ze strany farmaceutického průmyslu pošetilé ignorovat kulturní a historický kontext užívání psychedelik, především ve chvíli, kdy se je rozhodneme podávat nemocným a trpícím. Podle jeho názoru by k nim měl mít přístup každý, a to nejen v kontrolovaném prostředí soukromých klinik, jako je tomu například u nedávno schváleného ketaminu. „Jakýkoli budoucí legislativní rámec by neměl být postaven tak, že člověk musí být nemocný, aby mohl legálně užívat psychedelika,“ věří McKenna.
Zdroj: www.theguardian.com
