Rekreace je důležitou součástí lidského života a představuje mnoho různých činností, které jsou dnes přirozeně formovány individuálními zájmy nebo sociálním postavením každého z nás. Obvykle si pod tímto slovem představíme volný čas nebo aktivitu, kterou věnujeme nějaké formě odpočinku, při kterém regenerujeme svoje tělo či mysl. Význam slova rekreace bychom mohli chápat jako proces obnovení, znovuvytvoření něčeho, co již existovalo a má se vrátit do původního stavu. Termín se v jazyce ustálil koncem 14. století, v původním významu popisujícím aktivity vedoucí k osvěžení mysli nebo léčbě nemoci.
Dnes si pod tímto slovem představíme mnoho rozličných skupinových nebo individuálních, outdoorových či indoorových způsobů vyžití. Výčet možných činností a forem rekreace je v podstatě nekonečný, každý si jistě dokáže představit tu svou ideální. A nejde o žádné pomyslné privilegium, vždyť rekreace v podobě dovolené je každému zaměstnanci garantována zákonem. Současně je však slovo rekreace často mylně vnímáno jako pouhá zábava, jakési nenucené trávení až zabíjení volného času, pasivní konzumování produktů zábavního průmyslu, a tehdy se původní smysl a význam ztrácí.
Nejinak je tomu i ve vztahu k našemu oblíbenému tématu omamných látek, kdy přívlastek „rekreační“ je obecně zneužíván a chybně interpretován jako závadný či škodlivý. Krásně tuto situaci ilustruje současná legislativní terminologie, která konopí začala jednoznačně rozlišovat na léčebné, rozuměj zdraví prospěšné, a rekreační, tedy rizikové a nežádoucí. Osobně však význam těchto termínů vnímám tak, že léčebné aktivity či prostředky máme díky fungujícímu systému zdravotního pojištění proplácené, zatímco rekreaci si vesměs hradíme z vlastních zdrojů. Možná rizika pak nepramení z ryze rekreačního, ale spíše z nestřídmého až chronického nadužívání, které ohrožuje naše zdraví či působí jakékoli škody.
Vzhledem k tomu, že svůj život v podstatě strávíme prací, tedy zajišťováním obživy, spánkem a sociálními povinnostmi, zbylý čas, pokud takový ušetříme, můžeme využít právě k odpočinku. Tedy k formě rekreace, kterou považujeme za vhodnou, a která, pokud nikomu jinému neubližuje, je naší osobní záležitostí. Naším posvátným soukromím, do kterého nikomu nic není. Nikomu.
Klid a pohodu vám přeje
Robert Veverka
šéfredaktor
