Podle posledních vědeckých zjištění se zdá, že pěstování rekreačního a léčebného konopí není zdaleka tak „zelené“, jak by mohlo být. V některých případech může mít vypěstování jednoho kilogramu kvalitního léčiva větší ekologickou stopu než celoroční provoz automobilu.
Legální pěstírny rostou ve Spojených státech jako houby po dešti a drtivá většina používá vysoce energeticky náročné vybavení. Přitom regulace na energetickou efektivitu jsou ve většině amerických států velmi zastaralé. Tento fakt neunikl studentce Coloradské státní univerzity Hailey Summersové, která se s kolegy rozhodla tomuto tématu podrobně věnovat. „Naše studie byla zaměřena na běžně užívané praktiky při indoorovém pěstování konopí nejen v Coloradu, ale po celých Spojených státech, abychom porozuměli emisím skleníkových plynů,“ říká Summersová v rozhovoru pro časopis Inverse.
Šokující výsledky
Jistě si každý dokážeme představit, že provoz indoorové pěstírny s vysokotlakými sodíkovými lampami a klimatizačním systémem je energeticky náročnou záležitostí. Nicméně výsledky vyplývající z provedené studie jsou přinejmenším překvapivé. Emise skleníkových plynů na jeden kilogram vypěstovaného sušeného konopí na území Spojených států se pohybují od 2 283 do 5 184 kilogramů. Považte, že roční provoz auta s odhadovanou spotřebou 2 000 litrů benzínu vyprodukuje přibližně 4 600 kilogramů zplodin CO2.
Zásadní pro množství vyprodukovaných emisí je, zda energie dodávaná do pěstíren pochází z ekologicky náročných zdrojů.
Dopad pěstíren konopí na životní prostředí lze vyvodit i z jiných ukazatelů. Podle zprávy Coloradského úřadu pro veřejné zdraví a prostředí lze konopnému průmyslu přičíst 1,3 procenta z celostátních emisí skleníkových plynů za rok 2019. Srovnatelnými odvětvími jsou zde těžba uhlí nebo zpracování odpadu.
Hlavní důvody
Co stojí za těmito alarmujícími údaji? Summersová se svým týmem vytipovala tisíc lokací po celém území Spojených států, včetně míst, kde není rekreační užívání konopí ještě legalizováno. Podle vědců by predikce mohla napomoci plánování budoucí legislativy, jen co se změní právní status konopí na federální úrovni. Model pokusu byl navržen tak, aby převedl veškerou energii spotřebovanou v pěstírnách na emise skleníkových plynů. Ve svých výpočtech vědci zohlednili nejen významné faktory, jako jsou osvětlení či úprava vzduchu, ale i vedlejší zdroje emisí, jako například využívání oxidu uhličitého nebo průmyslových hnojiv.
Hlavní rozdíly mezi jednotlivými lokalitami vycházejí z několika faktorů. Zásadní pro množství vyprodukovaných emisí je, zda energie dodávaná do pěstíren pochází z ekologicky náročných zdrojů. V kalifornské oblasti Long Beach, která má s 2 283 kilogramy nejnižší hodnoty, převládá výroba energie ze slunce a zemního plynu. Naopak v oblasti Kaneohské zátoky na Havaji, která je z pohledu konopného průmyslu největším znečišťovatelem, je při výrobě energií stále zastoupen vysoký podíl ropy.
Nelze opomenout ani rozdílné klimatické podmínky panující v různých místech Spojených států. Vzhledem k tomu, že klimatizace či vyhřívání prostor je při pěstování konopí tou energeticky nejnáročnější položkou, může dobře situovaná pěstírna vypustit do ovzduší až o 230 procent méně skleníkových plynů než ta vybudovaná na nevhodné lokaci. Vzhledem k federálním zákonům není nyní možné konopí transportovat z jednoho státu do druhého, takže nelze využít výhod lokalit, kde je pěstování nejúspornější. Nicméně rozdíly mezi různě položenými oblastmi lze pozorovat i na území jednotlivých států. Kupříkladu výrobny situované v hornatých částech státu Colorado znečišťují ovzduší ve značně větší míře než ty v níže položených oblastech v okolí Denveru.
Častým důvodem vysoké spotřeby komerčních pěstíren je používání zastaralého vybavení.
Poučení pro ČR
Na našem území je velkých komerčních pěstíren zatím pomálu, ale konopný průmysl se stále rozvíjí a s případnou legalizací lze očekávat jejich značný přírůstek. Naši zákonodárci by se mohli poučit z chyb svých amerických kolegů a nastavit podmínky komerční výroby konopí tak, aby provoz pěstíren zbytečně nezatěžoval životní prostředí. Zároveň je však důležité, aby pravidla pro jejich provozovatele nebyla natolik přísná, že by znemožnila produkci dostatečně kvalitního a cenově dostupného léčebného konopí.
Jako ekologická a ekonomicky udržitelná se jeví kultivace ve specializovaných sklenících nebo na polích. Tyto způsoby pěstování snižují množství vyprodukovaných skleníkových plynů o 42 až 96 procent. Nicméně i tyto postupy mají svá úskalí. „Kromě emisí skleníkových plynů je třeba vzít v úvahu další environmentální faktory, včetně nezákonného odvádění vody, používání pesticidů a změn ve využívání půdy,“ upozorňuje Summersová. Vzhledem k našim klimatickým podmínkám by bylo outdoorové pěstování léčebného konopí bez využití umělého osvětlení a vytápění takřka nemožné.
Častým důvodem vysoké spotřeby komerčních pěstíren je používání zastaralého vybavení. Moderní pěstební LED osvětlení je o desítky procent efektivnější než tradiční vysokotlaké sodíkové výbojky. Podobně mohou být kartáčové motory v klimatizačních systémech nahrazeny o poznání úspornějšími DC pohony. Včasná implementace moderních technologií do předpisů pro komerční pěstování by měla hned několik pozitivních dopadů. Nižší výrobní náklady by se projevily na ceně léčebného konopí a nejnovější postupy by se jistě podepsaly i na jeho kvalitě. V neposlední řadě je snižování ekologické stopy důležitou investicí do budoucnosti nás všech.